Vztahy

Klečela jsem v koutě

Jak správně vychovávat dítě? To je dost těžká otázka, protože tam, kde stačí jedna věta, jinde ani pohlavek nic nezmůže. Když si vzpomenu na své dětství a výchovu  mých rodičů, nevím, jestli jsem si vzala nějaké ponaučení, navíc s věkem a další nastupující generací se styl výchovy hodně mění.

Pamatuji si, že když jsem něco provedla, stačilo rázné hlasité upozornění od mého otce, který působil dost autoritativně, a když přidal ještě vážný výraz, srazila jsem paty a automaticky jsem řekla:  "Vždyť už jdu.“ a odebrala se do nejbližšího rohu užít si pohledu do zdi v kleče. Následovalo nenápadné dolízání samozřejmě z mé strany, a i když byl táta neoblomný, věděla jsem, že i jeho moc mrzí, jak na mě zvýšil hlas. Nikdy na nás nevztáhl ruku, natož nějaké načiní, jeho dost zvučný hlas byl nadevšechny zbraně.

A jak je to dnes? Za co nám dříve nadával a vymýšlel pro nás tresty, to nyní u něj s lehkostí prochází jeho vnoučatům – našim dětem. Když si dovolím svého syna okřiknout, aby nestrkal prstíky do videa, ozve se dědeček – můj otec: „Ale vždyť ho nech“ a já se vzmůžu jen na „No, TATI?!“

Snažím se též své dítě vychovávat spíše domluvou, ale někdy ta trpělivost nebo jakoby nechápavost syna dosáhne takového vrcholu, že mi to rozpohybuje ruku směrem k jeho zadnici. Jaké bylo moje překvapení, když mi po tomto plesknutí ten malý 2,5roční rošťák řekne se stejně našpulenými rty, jakými ho já napomínám: „A pomohla sis?“ To mě úplně odzbrojí a já mám co dělat, abych se dál držela a nezačala se smát, protože to bych svoji převahu před ním úplně ztratila.

Zkrátka nevím, jestli vychováváme děti my, nebo děti vychovávají nás. Každý z nás dává tomu druhému určitě něco, co mu vnese do života nějaké ponaučení. Určitě je potřeba dát dítěti najevo, že není ten, který v rodině určuje pravidla, ale na druhou stranu je dobré, když se snaží i dítě prosadit svůj názor, ovšem normální formou, než si lehnout na zem a vztekat se, jak to právě teď dělá můj loupežník, že sedím dlouho u PC, a on chce jít ven, takže končím a JDU VYCHOVÁVAT….

                                                                   

           

nikinik           

 

Milá niknik, to znám taky. I mí rodiče byli ke svým vnoučatům daleko benevolentnější než ke svým dětem. Ale to je asi normální. Kdoví, jaká já budu babička... myslím, že se budu řadit k těm "rozmazlovacím". :o)))

 

Díky za Tvůj příspěvek... Dneska si povídáme o výchově. Jaké máte metody, jakou výchovou jste v dětství prošli... zkrátka pište vaše zkušenosti a názory.

redakce@zena-in.cz

 

Na všechny vaše maily se těší

   
01.08.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [14] femme [*]

    Renetk: u mne by se taky nedočkala raději bych v tom koutě umřela, taky jsem tvrdá palice

    superkarma: 0 01.08.2005, 21:12:14
  2. avatar
    [13] femme [*]

    kemy: kdybys ty chudinky v těch svetrech viděla, tak bys tam těch smajlíků dala víc

    superkarma: 0 01.08.2005, 21:09:13
  3. avatar
    [11] kemy [*]

    femme:

    superkarma: 0 01.08.2005, 17:36:11
  4. avatar
    [10] femme [*]

    kemy: tak to se jí ani nedivím moje tchýně měla pletací stroj, tak na naše občas něco upletla, ale nikdy to nebylo k nošení všechny svetry byly co do délky krátký a děsně široký

    superkarma: 0 01.08.2005, 15:38:36
  5. avatar
    [9] kemy [*]

    femme: si mi taky něco připomněla. ve 4 letech sem si na mámě vynutila, že si vezmu svetřík pletenej od babičky s knoflíčkama ve tvaru hruštičk. jenomže mi ho pletla, když mi byly dva. a byl mi prostě malej. šly sme do města a já celou dobu msuela jít před mamkou. po tom záchvatu, co sem předvedla, sem si ho mohla vzít, ale ona dělala, že k ní nepatřim.

    superkarma: 0 01.08.2005, 15:31:34
  6. avatar
    [8] femme [*]

    kemy: jen se směj měla jsem vždycky modřiny po celém těle, kdyby tenkrát existovala Linka důvěry...........

    superkarma: 0 01.08.2005, 15:25:21
  7. avatar
    [7] kemy [*]

    femme:
    mě máma občas praštila, ale nic bolestivýho. takovou výchovnou. ale mnohem horší bylo, když třeba brečela a myslela si, že jí nemam ráda. vim, že mi teď někdo napíše, že sem parchant, ale kdyby mě praštila neska, vrátila bych jí to. bít se nemá a já si myslim, žečlověk tak od 14ti let už se vychovávat nedá!! prostě už má ňáký to (ne)vychování a záleží na něm, jak se bude dál rozvíjet. proto bych se nenechala od matky mlátit, připadá mi to horší prohřešek, dát facku, která už nebude mít stejně účinek než jít za školu..

    superkarma: 0 01.08.2005, 12:43:51
  8. avatar
    [5] femme [*]

    mně řezal jen otec, no řezal....dostala jsem od něj vlastně jen 2x, když jsme u kamarádky u nich doma vypalovaly zobáky (bylo nám 12 let ) a pak mu jednou vytekly nervy, když jsem si nechtěla vzít na povinnou nedělní procházku teplé modré punčocháčky, brrrr moje mamka na mě nikdy nevztáhla ruku, vždycky se jen tak smutně podívala o to to bylo horší

    superkarma: 0 01.08.2005, 11:48:18
  9. avatar
    [4] alifie [*]

    Katka:

    superkarma: 0 01.08.2005, 11:00:57
  10. avatar
    [3] svetluszka [*]

    Taky mě řezala jenom máma, za známky, za neuklizenej pokoj a tak. Já to řeším domlouváním,, i když tak dvakrát do roka se neudržím a taky mladé vrazím facku. Pak mě to hrozně mrzí. Ale ůplně "nej" je moje máti- když říkám malé, co se mi nelíbí a že by si třeba mohla aspoň po sobě uklidit, tak se do toho matka vloží a před dcerou mi začně vysvětlovat, že já byla to samí.... ..a pak má člověk vychovávat...

    superkarma: 0 01.08.2005, 10:59:55
  11. [2] Katka [*]

    Nás bila jen maminka, rukou nebo vařečkou..jak jsme strárly naschvál jsme nebrečely (až někde v koutě)...a to ji žralo ještě víc.
    Otec nás nikdy nebil. Já mám v plánu své trestat hlavně domluvou. Ten "zlý" bude manžel.

    superkarma: 0 01.08.2005, 10:51:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme