Magdalena Brožová je žena, která si jde svou vlastní cestou. Je živým důkazem toho, že pokud máte sen a jdete si za ním, celý vesmír se spojí, aby Vám pomohl. Je důkazem toho, že nic není nemožné. :) S rodinou, která je její životní alfou i omegou, žije a tvoří v Klínci - kousek od Prahy.

magda3

Magda se věnuje tvorbě užitkové keramiky, pálené v peci otápěné dřevem. Ve své tvorbě se snaží o estetickou vyváženost nádob, spojenou s jejich naprostou funkčností. Její chápání keramiky vzešlo z nezatíženosti keramickým vzděláním a z touhy dělat keramiku jinak - po svém, jako životní cestu - hledání a nacházení - otázek a odpovědí. „Fascinuje mě ten proces,“ říká Magda, „kdy z něčeho tak zdánlivě obyčejného, jako je hlína, vznikne funkční věc s přesahem, věc, do které člověk otiskne kus sebe, a když jiní jsou pak schopni ocenit, co  tvůrce do  nádoby vložil. Inspiruji se přírodou a v mnoha směrech u lidových hrnčířů, používám zemité a živcové glazury, se kterými ráda experimentuji.“ Pro mě osobně bylo seznámení s Magdou a její tvorbou jako zjevení, její keramika je ojedinělá, tajemná, plná tušených symbolů, které promlouvají dávným jazykem na nevědomé úrovni naší duše. Mám doma několik jejích kousků a velmi ráda se jich jen tak se zavřenýma očima dotýkám...

Kdy přišlo první setkání s keramikou? A co byl tvůj první kousek?
Keramika mě fascinovala od dětství, bohužel tehdy nebyla možnost se jí nikde zabývat, takže jsem si sen pracovat s hlínou splnila až asi v 17 letech. Přihlásila jsem se na keramický kurz v Praze, který mě trochu zklamal, takže jsem si koupila hlínu a tvořila doma. První kousky byly modelované, takže nějaké hlavičky, sošky, zvířata... Vozila jsem to v tašce do keramické dílny, kde mi to vypalovali. Později převážila touha točit na kruhu, takže jsem po práci chodila točit, a první výrobek byla pravděpodobně nějaká mistička. :) Později jsem si pořídila kruh a pec domů a rozhodla se tomu věnovat více...

magda1


Dělala jsi vždy motivy. jako děláš nyní? Jak bys svůj styl charakterizovala?
Ze začátku jsem točila z červenice nebo černé hlíny burelky a dekorovala jsem engobami - barevnými hlinkami. Byly to různé vyryté spirály, geometrické obrazce nebo rostlinné dekory, pálila jsem v elektrické peci. Spolu s kameninou a technologií pálení dřevem přišla inspirace razítkovanými dekory, které používám a rozvíjím dodnes. Myslím, že razítkování přirozeně dotváří vzhled mojí keramiky a lze s ním pracovat i v kombinaci s různými glazurami... Díky razítkům má moje keramika i charakteristický, snadno rozpoznatelný rukopis.  

magda4Máš nějaký keramický sen? A je keramika tvoje povolání,  nebo spíše  koníček?
Keramických snů a výzev je mnoho od točení velkých nádob, zkoušení nových technologií až po sen vyjet někam do zahraničí, ať už na nějaký workshop, nebo na praxi do nějaké dílny... Keramika je moje povolání naplno od roku 2007. Předtím jsem pracovala převážně na recepcích v hotelu a v cestovním ruchu, mám vystudovanou hotelovou školu. Volání hlíny bylo však silnější a rozhodně nelituji, že jsem se rozhodla a udělala ten krok, sice do neznáma, ale správným směrem..

Ty ses v určitém čase spojila s další keramičkou a pracujete spolu na projektu záchrany starých podbrdských motivů, můžeš nám k tomu říct něco víc? 
Již pár let nadšeně mapuji naši místní klíneckou keramiku, která se zde vyráběla od roku 1871 do roku 1950 v keramické dílně „U Šimůnků“. Byla to naprosto nevšední záležitost, polokamenina malovaná pod glazuru, s naprosto netradičními, úžasnými motivy, které stvořil ak. malíř Z. Hercík. Začala jsem sbírat informace a fotit staré, dochované kusy po lidech. V roce 2010 jsem se při jedné z návštěv setkala s pravnučkou pana Antonína Šimůnka, Ivanou Švarcovou, a zjistila, že máme spoustu společného. Ivana  měla nejen zájem o své předky, ale jelikož je absolventkou UMPRUM a odjakživa malovala, tak si chtěla zkusit, jaké je to malovat na keramiku. Od první chvíle bylo jasné, že takové výzvy se neodmítají, a rozhodně nebude náhodou, že nás osud svedl dohromady. Roku 2011 jsme tedy obnovily výrobu tzv. „podbrdské keramiky“, jak se klínecké keramice v té době říkalo, podle starých originálních vzorů. Od minulého roku jsme dokonce celou výrobu přenesly do pece na dřevo, takže výrobky vznikají stejnou technologií jako tenkrát. Mají z ohně neopakovatelnou, jakoby starobylou patinu.

Více o Podbrdské keramice a její historii se můžete dočíst na www.podbrdskakeramika.cz nebo na www.brozova-keramika.cz.


magda2Ve vaší keramické dílně pořádáte různé akce pro veřejnost, na co bys nás v nejbližší době mohla pozvat? 
Dvakrát do roka pořádáme velice oblíbené „Dny otevřených dveří“, kde kromě prodejní výstavy mojí autorské keramiky pálené dřevem a malované Podbrdské keramiky si můžete prohlédnout dílnu a dvě venkovní pece na dřevo. Děti si mohou vyrobit něco z hlíny, namalovat hrnek, nebo zkusit práci se sklem. Oblíbenou částí je i bohaté občerstvení a náš tradiční svařák. Největším lákadlem je otevírání čerstvě vypálené pece na dřevo, při kterém můžete nahlédnout pod pokličku tohoto magického procesu ... Velikonoční  „Den otevřených dveří“ je již za námi, další plánujeme tradičně v říjnu. Letos uvažujeme i o vánoční variantě. Jinak nás můžete potkat na různých řemeslných trzích v okolí, kde aktuálně najdete na www.brozova-keramika.cz, nebo si udělat výlet k nám do dílny i kdykoliv jindy, po předchozí tel. domluvě.

Ty máš za sebou i nějaké výstavy, účast na dyzajnmárketech  a pod. Co považuješ za největší úspěch na hliněném poli?
Že jsem poznala skrze moji práci, co je to naplnění. I to, že se nám povedlo obnovit výrobu Podbrdské keramiky, zvláště velkých malovaných váz pálených ohněm. Výstava na Skalce u Mníšku pod Brdy minulý rok v kostelíku sv. Máří Magdalény byl takový mezník. A ocenění na Hrnčířských trzích v Berouně na podzim 2013 za řemeslnou úroveň také potěšilo.    

magda5

 A na tom lidském? O čem třeba i tajně sní Magda Brožová...
Že mám skvělou rodinu, která mě podporuje. A tajné sny zůstanou tajné. :-)

Čtěte také:

Reklama