Jmenuji se Kelly a chtěla bych vám o sobě něco říci. V červnu mi bude už 10 let, už začínám trochu šedivět, ale jsem zdravá a nic mě netrápí. Vstávám každý den kolem šesté hodiny ranní, o víkendu si o hodinku přispím.

 

Mám povoleno spát v posteli, někdy to po mně dokonce vyžadují – zvlášť páníček v sobotu a v neděli po obědě, ostatní různě. Pravda je, že spaní tvoří největší část mého denního života (kromě jídla, samozřejmě). Nejraději spím s hlavou na polštáři a přikrytá peřinou - stejně jako ostatní členové rodiny. Když mě přikryjí a zatáhnou žaluzie, tím líp.

 

Nemyslete si, že jsem líná, nic nedělám a jen se cpu! I když se zdá, že právě spím, ve skutečnosti jsem ostražitá a jak se někdo pohne, hned se dívám, kam jde a co tam jde dělat. Co kdyby šel ven a zapomněl mě doma? Nebo se šel najíst? Někdy si pro jistotu lehnu mezi dveře pokoje, kde je nejvíc lidí, abych měla vše(chny) pod kontrolou. Nejčastěji je to o víkendu v kuchyni, kde to krásně voní a je možnost, že se pro mě taky najde nějaká ta dobrůtka. Občas mě sice odsunou stranou, aby na mě nešlápli, když mě překračují, ale tomu se přece říká ohleduplnost!

 

Někdy mě spát ani nebaví – zvlášť v létě na chalupě. To vstávám brzo, chodím kolem všech postelí a přemlouvám ostatní, ať jdou ven – třeba si se mnou hrát nebo dělat díry. Zatím ale nemám úspěch – to mě plácnou po zadku, něco zabručí a otočí se zády. Tak to jdu zkusit jinde, ale nakonec si jdu ještě lehnout a čekám, kdo se vzbudí první. Většinou je to babička a ta mi ochotně udělá snídani. Když jsou pak všichni venku kolem chalupy, to vám je ráj! Chvíli pracuji (krtiny, potok apod.), pak se jdu opalovat, pak zchladit a pak jdu zkontrolovat všechny páníčky, jestli dělají to, co mají.

 

Úplně nejlepší je vybírání brambor na podzim – ráda pomáhám a sem tam nějakou tu malou zbaštím. I sníh mám moc ráda. Válím se v něm, skáču a padám do závějí, chytám kouličky do tlamy, štěkám radostí. Nejraději ze všech páníčků mám svoji pravou paničku, nejmladšího človíčka v rodině. Ji poslechnu vždycky, u ostatních je to různé podle mojí nálady. Hodně se mnou chodí ven a mazlí se se mnou a ani ten její chlapík není k zahození, ovšem na hraní mám druhou mladou paničku. Vždycky mi ukáže něco dobrého a pak dělá, že mi to nechce dát a že to sní sama. To se mi líbí, strašně moc ráda se nechám takhle škádlit. Nejstarší panička – to je ta, která mi dělá denně jídlo, myje mě a češe, když se musí nejmladší panička učit do školy nebo má rande. Jsem trochu při těle, ale jsem šťastná a neměnila bych.
Být člověkem je přece strašná nuda!

A to jsem já

Napište mi.



Milá Kelly,
jsi krásná holka a hezky píšeš.
Škoda, že ti lidská kosmetika bude k ničemu, jinak bych ti ji poslala za příspěvek.
Reklama