Bulvár

Když zjistíme, že nemládneme

Mé pátrání po tom, jak se vypořádáváme s prvními příznaky stáří a kdy si vlastně uvědomujeme, že stárneme, zahájila kolegyně. Včera vtrhla k nám do kanceláře s výrazem čiré hrůzy ve tváři. Kdyby jí počítačová myš snědla svačinu, nemohla by vypadat vyděšeněji.
„Já...“ vyrážela přerývavě, „já jsem si...“
„Co sis?“ děsili jsme se toho, co přijde.
„Já jsem si vytrhla...“
Napadalo nás leccos... Zub? Něco ještě horšího?
„Šedivý vlas! V šestadvaceti!“
Nemohla jsem si pomoct. Zcela nesolidárně jsem se s falešným nadhledem svých „téměř třiceti“ rozesmála. I když jsem to už párkrát u svých známých a přátel viděla, stejně mě vždycky fascinuje ten šok, který u některých lidí vyvolá zjištění, že nemládnou. A tak jsem se šla zeptat své známé, psycholožky Mgr. Aleny Jeníkové, jak že to vlastně s tím stárnutím je.

Kdy si lidé uvědomují, že stárnou?
Na tuhle otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Ale obvykle k tomu dochází při určitých význačných životních meznících – například když poprvé nastoupíte do zaměstnání (proto si obvykle vysokoškolští studenti připadají mladší než stejně staří pracující), když se vám narodí dítě... Samozřejmě také při oslavách narozenin nebo na Nový rok. Důležitým prvkem je srovnání s mladšími generacemi – s vlastními dětmi, s mladšími kolegy, ale také například setkání s „partičkou“ mladých lidí v hromadné dopravě. Hodně záleží na tom, jak se k vám chová okolí – když vám najednou lidé, které považujete za „téměř“ své vrstevníky, začnou vykat, nebo když už vám neříkají slečno ale mladá paní. Ostřeji vnímáme svůj věk také při srovnání se stárnutím blízkých – rodičů a prarodičů, nebo vrstevníků. Svůj vliv má samozřejmě také uvědomění si fyziologických změn.

Existují nějaké speciální mezníky?
Hodně se mluví o syndromu vyhoření – dnes už nejen v pomáhajících profesích, ale obecně. Jedná se o fenomén, který se objevuje obvykle kolem čtyřicátého roku, i když s hektickým životním stylem se posouvá do mladšího věku. Předchází mu takzvaná nultá fáze, kdy jedinec pracuje naplno, ale cítí se nedostatečně ohodnocen, nebo má pocit, že svou práci prostě nemůže stihnout. Právě onen dojem „nestíhání“ se začíná zhoršovat, člověk přestává pracovat systematicky, je úzkostný, objevují se další neurotické symptomy, problémy se spánkem, trávicí potíže, deprese, podrážděnost... V konečné fázi dochází k absolutnímu vyčerpání, ztrátě zájmu a vyhledávání samoty. Ve všech fázích může nastat také unik do závislosti, nejčastěji na alkoholu a na lécích.

Dalším jednoznačným mezníkem je samozřejmě u žen klimakterium, ale pocit vlastního stáří může prohloubit i pokus vrátit se po mateřské do zaměstnání, nebo naopak bezdětnost v kolektivu matek či život bez partnera mezi „zadanými“.

Jaké příznaky stárnutí lidem nejvíce vadí?
Ženy jsou obvykle citlivější na svůj vzhled – více si všímají vrásek, povadlé kůže, váčků pod očima a prvních šedin. Záleží jim také na tom, jak je vnímají ostatní. Muži zase registrují sníženou výkonnost – ať už ve sportu, ale například i při zábavě nebo v sexuální oblasti.

Jak se se stárnutím vyrovnat?
To záleží na tom, kdy začnete mít pocit, že stárnete. Především je třeba si uvědomit, že je naprosto normální, že nám stárnutí vadí. Lidé se často ohánějí tím, že nestárnou, ale zrají jako víno, nepoužíváme například slovní spojení starší žena, ale zralá žena, jenže to nic nemění na tom, že stáří s sebou přináší řadu nepříjemností. Nemá smysl snažit se tyto pocity potlačovat, je třeba se s nimi aktivně vyrovnávat. S uvědomováním si vlastního věku dochází k přehodnocování priorit. Lépe se se stářím vyrovnávají lidé, jejichž zájmy a cíle jsou dlouhodobější a méně závislé na jejich fyzickém vzhledu a výkonu. Důležité je také funkční zázemí a možnost prožitku intimity s blízkou osobou. Abychom zabránili syndromu vyhoření, musíme se naučit relaxovat a neupřednostňovat povolání před soukromým životem.

A rada na závěr?
Pokud si nejste jista, jestli se dokážete se stárnutím vyrovnat, zkuste se nakreslit jako strom. A ke každému jeho kořenu připište, co je pro vás důležité, co vás „drží“, i když přijde nějaká bouře. Pokud má váš strom tři a méně kořenů, pak možná patříte k ohroženým lidem a měla byste se zamyslet nad svými prioritami a nad tím, čemu věnujete kolik času. Více než deset kořenů naopak může znamenat, že jsou příliš slabé – ostatně můžete zkusit naznačit i „sílu“ kořenů.

Tak co, ženy-in, stárnete už? Kdy jste si toho poprvé všimla? Co vás na to upozornilo? Nebo se na podobné úvahy ještě cítíte moc mladá? A kolik máte „kořenů“? Udrží vás, když přijde bouře? Nebo už udržely?

Hlasujte v anketě na hlavní straně!

   
28.11.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [182] Nase Veru [*]

    Každá jedeme vestejném vlaku..jen někdo v pomalejším..

    superkarma: 0 01.12.2007, 16:22:17
  2. avatar
    [180] Karmela [*]

    Nooo,stáří to nejsou jenom vrásky a pomalá chůze ... ale tam je tych "nepříjemností"a"príjemností" víc co naděláme,to pravé stáří čeká skoro na každýho z nás.

    superkarma: 0 29.11.2007, 18:57:30
  3. [179] lustra [*]

    o stáří toho bylo řečeno a napsáno

    superkarma: 0 29.11.2007, 15:39:12
  4. avatar
    [178] Enya [*]

    šedivých vlasů mám dost, první se objevily kolem devatenácti, takže bych tu šedivou šestadvacetiletou kolegyni uklidnila, ať je ráda, že to přišlo AŽ teď

    superkarma: 0 29.11.2007, 11:27:17
  5. avatar
    [177] Madison [*]

    I když mi je pár let přes 30 , pro většinu lidí jsem ještě slečna, pro některé i dítě :-)))

    superkarma: 0 29.11.2007, 11:21:52
  6. [176] murat [*]

    pánům vyžilé obličeje seknou....nám méně

    superkarma: 0 29.11.2007, 09:08:20
  7. [173] terenniberuska [*]

    starnou je uměni proto být co nejvíc aktivní a hned je lepe na duši i po těle držte se ok

    superkarma: 0 28.11.2007, 23:11:01
  8. avatar
    [172] Babca.p [*]

    4lověk je tak stár jak stár se cítí. Já se rozhodně cítím na míň než mi ve skutečnosti je. Stárnutí nepodléhám, však ono to možná jednou přijde.

    superkarma: 0 28.11.2007, 23:05:00
  9. avatar
    [171] dadamac [*]

    Někde jsem slyšela, že stejnak jedeme všichni jedním vlakem - tudíž to neřeším

    superkarma: 0 28.11.2007, 22:47:38
  10. [170] murat [*]

    já myslela chlup na bradě

    superkarma: 0 28.11.2007, 22:24:59

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [169] A.linka [*]

    je mi 24 takže to moc neřeším,spíše se snažím o prevenci

    superkarma: 0 28.11.2007, 22:11:46
  2. avatar
    [168] violka [*]

    Vidím jak mi klesají víčka, přibývají vrásky,pokožka na rukou a v dekoltu není tak napjatá. Takže už stárnu

    superkarma: 0 28.11.2007, 21:04:29
  3. [167] bedanek [*]

    Letos slavím 30 narozeniny a cítím se pořád hrozně mladá. :o)))

    superkarma: 0 28.11.2007, 20:40:47
  4. avatar
    [166] reditelka [*]

    Mek : taky se tím utěšuji, ale sama tomu moc nevěřím, i když občas se mi ještě nějaké lichotky dostane. Akorát již častější jsou ty o mých schopnostech než ty o mých přednostech.

    superkarma: 0 28.11.2007, 20:16:31
  5. avatar
    [165] MEK [*]

    čím starší a zralejší tím lepší

    superkarma: 0 28.11.2007, 19:50:55
  6. avatar
    [164] Pentlička [*]

    To se mi strašně líbí, ty kecy, že každý je tak starý, jak se cítí. Já se cítím na 17, ale ze zrcadla na mě kouká nějaká stará bába.

    superkarma: 0 28.11.2007, 19:40:17
  7. avatar
    [163] evelyn [*]

    Galadriel: dekuju za tolik chvaly

    superkarma: 0 28.11.2007, 19:33:42
  8. avatar
    [162] majazd [*]

    jj souhlasím s veerac...bohužel každý musí zestárnout,ach jo

    superkarma: 0 28.11.2007, 19:20:27
  9. avatar
    [161] Dudlajlama [*]

    evelyn: teda Evelyn, ty jsi uplna heeeerecka
    Starnuti se nebojim, drzim se docela dobre, jen ta zada kdyby tolik nedloubala, klouby nevrzaly atd.

    superkarma: 0 28.11.2007, 19:03:16
  10. [160] veerac [*]

    Stárnutí je pro každého spravedlivé.

    superkarma: 0 28.11.2007, 18:59:09
  11. avatar
    [159] Katka1984 [*]

    Ještě nestárnu :-))

    superkarma: 0 28.11.2007, 18:42:03
  12. [158] Tobbi [*]

    Taky mám pořád pocit, že moje spolužačka, která právě porodila dítě, je děsně mladá matka Mno, až na to, že mít první dítě v pětadvaceti není zase tak brzo. To spíš já budu jednou stará matka

    superkarma: 0 28.11.2007, 18:36:26
  13. avatar
    [157] evelyn [*]

    i my "zrale" jsme cupr holky

    http://www.zena-in.cz/auditoria/images/uzivatele/25/99/1.jpg

    superkarma: 0 28.11.2007, 18:35:15
  14. [156] Tobbi [*]

    zajitka: Doufám, že to dopadlo dobře.

    Máme sousedku, která po smrti manžela zestárla za deset dní o deset let. Kdo neviděl, neuvěří.

    superkarma: 0 28.11.2007, 18:34:18
  15. [155] rambo [*]

    Hezký článek , ale zapomněli jste na něco vám zvedne sebevědomí. Taky již nejsem nejmladší děti jsou už u domu, manžel stály a já jsem se taky zhrozila zrcadla a věřte mi nepomohlo ani jeho opětovné vyčištění. Měla jsem taky jemnou depku, ale vše napravil malý flirt b práci, nikomu to neublížilo bylo to krásne a já rázem zapomněla na vrásky, takže co tak nepočítat u zrcadla ale zkusit to jinak - tak jako já. A svět bude jako rozsvícené sluníčko. Ahojky

    superkarma: 0 28.11.2007, 18:33:29
  16. [154] Tobbi [*]

    Tenhle článek mi fakt kápnul do noty. Zrovna včera mě na Andělu oslovil somrák se slovy: "Mladá pani, nemáte dvacku." A právě v tu chvíli jsem si řekla "a kua, je to tady." Asi jsem doslečnovala...

    superkarma: 0 28.11.2007, 18:32:01
  17. [153] Tobbi [*]

    Nyotaimori: Mně tedy nepřipadá, že by vrásky slušely komukoliv

    superkarma: 0 28.11.2007, 18:27:37
  18. [151] kobzi [*]

    Gordana: čtu až teď večer, ale tvůj příspěvek mi mluví z duše.

    superkarma: 0 28.11.2007, 17:29:20
  19. [149] anité [*]

    Nezáleží na tom jak je člověk krásný navenek, ale jaký je uvnitř. Samozřejmě se o sebe snažím dbát a doufám, že až jednou to skutečné stárnutí přijde nebudu mít problém se s tím vyrovnat.

    superkarma: 0 28.11.2007, 17:19:30
  20. avatar
    [148] Žábina [*]

    a....: č.112

    superkarma: 0 28.11.2007, 17:06:48
  21. avatar
    [147] bruneta [*]

    je mi 23, a jsem ve věku kdy mi ještě stárnutí moc nepříjde a nemyslím na to. Ovšem moji blízcí - teď myslím matku a především tchýni - ty to teď docela dost chytá. Nemůžou se nějak srovnat s tím, že už to není jako zamlada. Možná je to i proto, že se začínáme prosazovat, my jejich děti a oni jsou nějak více v pozadí toho všeho. Doufám, že mě to tak brát nebude, ale těžko říct. Hlavně budovat kořeny . Myslím že to je dobrá úvaha.

    superkarma: 0 28.11.2007, 16:44:22
  22. [146] macipaci [*]

    Asi mám celkem štěstí. Zatím mám své krásné nebarnené vlasy po zadek A jsem ráda, že mi vydržely i v těhotenství

    superkarma: 0 28.11.2007, 16:40:36
  23. avatar
    [145] eatbeatle [*]

    Je to síla, mám 30 a už mi šediví vlasy.Búúúú

    superkarma: 0 28.11.2007, 16:16:15
  24. avatar
    [144] Štěpka [*]

    Někdo stárně rychleji jiný pomaleji a vrásky ke stáří patří

    superkarma: 0 28.11.2007, 16:04:18
  25. avatar
    [143] mirienka [*]

    Věk si nepřipouštím (a už bych pomalu měla). Možná je to tím, že mi nikdo nehádá tolik, kolik mi fakt je. Už sice mám 5x, ale vrásky skoro nemám, takže je to fajn. Taky mi život uštědřil hodně těžké okamžiky, kdy jsem si připadala tak asi na 100. Snažím se s tím ale vyrovnat - trošičku to jde - a na věk nemyslím. Jsou důležitější věci na světě, ne? Jsem jaká jsem. A basta!

    superkarma: 0 28.11.2007, 15:53:32
  26. avatar
    [142] ellinor [*]

    Dagy1: to je fakt. V 18 jsem kalila i nonstop dva dny a dneska to zapíchnu už v 5 ráno. Ale většinou jsem pořád ta poslední:-) Po 13 letech jsem si přestala barvit vlasy, protože mi holička nakukala, že mám hezkou barvu. A byly tam! Tři bílé odporně pokroucené tvrdé vlasy jsem vyškubla pinzetou a jedeme dál! Jinak na věku je pozitivní to, že s přibývajícími vráskami nám přibývá i dioptrií, takže je nevidíme!!!!!!!

    superkarma: 0 28.11.2007, 15:50:50
  27. avatar
    [141] Mimaka [*]

    Jojo,snažím se s tím bojovat co mi síly stačí. Já mám k dobru,že vypadám na míň let než mi je -teda říkají to?!

    superkarma: 0 28.11.2007, 15:48:55
  28. [137] Jenka2 [*]

    Dávám k dobru historku ze svého života.Když jsem nastoupila do práce, bylo mi 19 a měla jsem dvě kolegyně. Té jedné bylo 36 a zrovna se rozvedla a ta druhá, tenkrát téměř padesátka ji utěšovala: Ale Zdeničko, z toho si nic nedělejte, ještě se vdáte, vždyť jste mladá! a já si u kalkulačky (či co to tenkrát bylo za počítačí stroj přes půl stolu) říkala "Kam by se bába hrabala". Pak přibyly roky i mně, v šestačtyřiceti jsem dostudovala vysokou školu, o rok později se učila potápět, dnes v pětapadesáti nosím džíny a hlavu udržuju světle hnědou zlatou. Tak jaképak stárnutí

    superkarma: 0 28.11.2007, 15:05:11
  29. avatar
    [136] V.Nováková [*]

    Hanule:

    superkarma: 0 28.11.2007, 14:53:47
  30. avatar
    [135] V.Nováková [*]

    spoustě ženám vrásky sluší.....

    superkarma: 0 28.11.2007, 14:06:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme