Bulvár

Když umírá kůň...


Jako každý víkend jsme si vyjely na koních. Jako každý víkend na „knížecí". Téhle trase říkám rozcvička.
Jezdím na dost frišné kobyle anglického plnokrevníka, která potřebuje vypustit páru" dlouhým klusem, než se na ní dá cválat. Jinak hází hrby (občas je hází jen tak z radosti ze života nebo rozjívenosti) a není k udržení.
A tak pravidelně vyrážíme do Schwarzenberské obory (rozlehlý park s bažantnicemi v okolí zámku Orlík), kde je ideální terén. Dlouhé kaštanové aleje na klus a široké udržované louky na cval. Neznám romantičtější místo. 

Když opustíte zelený tunel košatých stromů a před vámi se otevře pohled na obrovskou Schwarzenberskou hrobku, zatají se vám dech.
Když se proplétáte úzkými stezkami skalnatého pobřeží" a nad vodou se zabělá orlický zámek, připadáte si jak komtesa na honu za dob knížete pána.
Když cváláte rozlehlou zelenou plání, vítr vám sviští kolem uší a nevnímáte nic jen tlumený dusot kopyt, necháte všechny starosti za sebou.
A když všechny ty zážitky máte s kým sdílet, nemá to chybu. 
Já měla ty nejlepší parťáky. Áňu (profesionální jezdkyni) a jejího koně (bývalého dostihového šampiona Ledňáčka, kterému láskyplně říkala Boban, Bobík.

Žel, v sobotu běžel svůj poslední závod.

Bylo krásně. Výjimečně  jsem cválala první. Libovala jsem si, jak je kobylka klidná a nechá se vést v pomalém tempu. Dojela jsem na konec louky, ale něco se mi nezdálo. Bylo nezvyklé ticho.
Nikoho za sebou neslyším. Co se děje? Dostihák mi přece pokaždé šlape na paty. Louka byla prázdná. Najednou vidím Áňu, jak vyběhne z lesíka a mává na mě. Že by spadla? I když je to zkušená jezdkyně, stát se to může.
Vrátila jsem k ní a ten pohled bych nikomu nepřála. Bobík ležel na zemi, zoufale kopal nohama a chroptěl. To je konec," řekla na můj vkus suše, a snad aby zaplašila slzy, začala někam telefonovat. Nebere to, prosím tě, jeď domů, vem plachtu a papír s tužkou. Já volám kafilérku."
Na nic jsem se neptala a vypadla. Potřebovala zůstat sama. Doma už čekal soused, který zařídil otevření závory. Vjezd aut do obory je samozřejmě zakázán.

Když jsem dorazila zpátky na místo, měl už to Bobík za sebou. Ležel v trávě, hlavu přikrytou podsedlovou dečkou, s nohama jako by cválal. Seděla vedle něj, oči zarudlé pláčem a hladila jeho lesklou černou srst. Lepší místo sis vybrat nemoh, ale moh jsi ještě pár let počkat." Ještě teď se mi svírá hrdlo, když si na ty dva vzpomenu.

Ujeli spolu kus života, a jestli se dá mluvit o přátelství člověka a koně, vydal by jejich příběh na román. 
Znala ho od hříběte. Jako mladý byl velmi nadějný, ale dost problematický, nikdo ho nechtěl jezdit, a tak zbyl na ni. Časem se spolu sžili, naučili se vzájemně respektovat...
Plnokrevníci mají těžký život, žádné dětství, když jsou dobří, dře se z nich, co se dá, a přestanou-li vyhrávat, ztratí cenu. A tak to bylo i s Bobíkem. Jejich cesty se rozešly. Koupil ho stokilový chlap, hodil na něj kovbojské sedlo a do huby vrazil půlmetrovou" páku. Nešlo to dohromady, a tak byl najednou na prodej. Ve zbídačeném stavu, na kost vyhublého, se zanedbanou srstí a prodělanou kolikou tu hromádku neštěstí koupila.
Začali znova. Zpočátku na sebe nenechal ani nasednout, ale trpělivost a péče přinesla své. Také věk ho zklidnil, i když tito koně, zvláště pokud mají za sebou dostihovou kariéru, jsou závodníci tělem i duší až do vysokého věku. Možná to se mu stalo osudným.

Nikdy nechtěl být druhý, přidal, ale vzala ho zpátky, najednou zvedl hlavu, jako by lapal dechu. Když se mu začaly podlamovat nohy, ještě ho stačila stočit do stínu a seskočit. Padl. Odepla mu sedlo, sundala uzdečku. Naposledy.

Přijela kafilérka, hnusnej plechovej kontejner s válcem na hraně... řidič vytáhl ocelové lano s kladkou a uvázal mu ho na zadní nohy. Na to se přece nebudu dívat, chtělo se mi křičet. Nechtěla jsem slyšet ani ten zvuk, jak tělo dopadne do korby.
Krásnej kůň se najednou stane... čím? Ani se nesnažím domyslet, jaký bude jeho další osud.
Chlap natáhne ruku z kabiny auta pro peníze a pomalu opouští oboru. Jdeme za ním jak za pohřebním vozem, než odbočí na silnici a zmizí nám z očí.

Je krásně, na louce se povaluje mladý zamilovaný pár a je mu to všechno úplně fuk.  

   
02.07.2008 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [33] musilovahana [*]

    Odchody milovaných jsou vždy smutné.

    superkarma: 0 01.12.2012, 10:50:55
  2. [32] Sonenka [*]

    Tak tohle je strašně smutný.Já jezdila 5let na koních.Byla jsem tam každý den.Starala se o ně jak nejlíp jsem uměla.Měla jsem tam oblíbence.Byl zvyklí jen na mě.Až jednou majitel zemřel o koně se museli prodat.Už je to 5let co jsou pryč a já i přesto rok co rok na ně myslím,brečím.Prohlížím si fotky a brečím u toho.Ono se řekne-dyť je to jen zvíře,bude další.Ale žádné dalsí není stejný.A vy chcete zpátky to milovaný co jste měla,.Je jedno jestli zemře človek nebo zvíře.K obojímu máte určitý vztah.Mě nedávno zemřel křeček.A měla jsem ho jen půl roku.A i když je to myš,tak já jsem řvala jak pominutá a nedalo se to zastavit.Prostě když někdo nebo něco patří do vaší rodiny,patří to k vám.tak myslím,že i silná osoba uroní slzu.

    superkarma: 0 06.07.2008, 12:34:49
  3. avatar
    [31] RenataP [*]

    řekla bych, že spíš než na tom, KDO či CO umírá, záleží na vašem vztahu k té osobě nebo zvířeti...

    superkarma: 0 03.07.2008, 14:23:23

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] Meander [*]

    pajda: Mno, pár zvířat mi umřelo, a taky mi umřeli rodiče, oba během jednoho půlroku. Bohužel mi tedy nikdo nenakecal, co bych měla cítit, já si to vychutnala až do dna.

    superkarma: 0 03.07.2008, 12:08:52
  2. [29] lenka21 [*]

    nezajímavej článek, no tak umřel kůň, to umírá zvířat a nikdo o tom nepíše. aspon že umřel dobře

    superkarma: 0 03.07.2008, 10:14:28
  3. avatar
    [28] Winnie the Pooh [*]

    pajda: Mně teda přijde úplně normální a přirozené plakat i pro rodiče . S rodiči přece také odchází a končí spousta věcí v nás. Smrt koně jsem nezažila, ale oplakala jsem pejska i otce. Zvířátka máme jiná, táta mi chybí pořád.

    superkarma: 0 03.07.2008, 09:17:05
  4. avatar
    [27] pajda [*]

    Meander: dvakrát v životě jsem viděla plakat vedoucího našich stájí - poprvé, když mu umřela kobyla, kterou měl od hříběte, podruhé, když neměl peníze na kobylu, kterou čekala injekce a kafilerka, ale která se při plné péči mohla uzdravit...víš, neumím si představit, že by měl člověk brečet, když mu umírají rodiče, ale považuji za normální, že bude brečet, když mu umírá dítě...a kůň je v jistém smyslu tvoje dítě, je na tobě na 100% závislý, jeho život mu vybíráš ty a jen ty rozhoduješ, jak z něj bude odcházet...a pokud máš v sobě jen trošku zodpovědnosti, tak budeš plakat, až ten život bude končít, protože tím bude končit spousta věcí v tobě. Jenže to musí člověk zažít, aby to mohl posoudit. A kdo to nezažil, ten píše ne o tom, co cítil, ale o tom, co mu někdo nakecal, že by cítit měl. A je lhostejné, že se ten dotyčný s cizím názorem ztotožnil...

    superkarma: 0 02.07.2008, 23:23:31
  5. avatar
    [26] kora [*]

    a my jich máme 13

    superkarma: 0 02.07.2008, 21:13:46
  6. avatar
    [25] Meander [*]

    Suzanne: Já taky Ale proč z toho dělat takové drámo? Koně umírají, lidi taky, dokonce i kočky umírají

    superkarma: 0 02.07.2008, 20:18:07
  7. avatar
    [24] Suzanne [*]

    Meander: a proč ne? Klidně i slzu uroním, mně to pomáhá, ventiluju se tak

    superkarma: 0 02.07.2008, 20:14:37
  8. avatar
    [23] pajda [*]

    Ťapina: ještě bych dodala, že ne každý veterinář má "koule" na to, aby se přiznal, že to nebo ono neví...a jsou i tací, kteří "vyléčí" všechno...

    superkarma: 0 02.07.2008, 18:47:02
  9. avatar
    [22] jiti [*]

    chudáček. Mám 16 ti letého koně a až jednou přijde jeho čas tak se asi zblázním.

    superkarma: 0 02.07.2008, 16:01:48
  10. avatar
    [21] Meander [*]

    Osud? No, v kafilérce ho spálí. Což je osud i většiny našich rodičů, známých, přátel i nás samých. Netřeba z toho dělat takové melodrama.

    superkarma: 0 02.07.2008, 14:41:36
  11. avatar
    [20] barasv [*]

    Taky jsem si vzpomněla na svýho milovanýho pejska, co mi umřel loni v zimě na nádor. Naštěstí se dlouho netrápil.

    superkarma: 0 02.07.2008, 13:51:46
  12. avatar
    [19] Enny [*]

    to jsem neměla číst...

    superkarma: 0 02.07.2008, 12:57:49
  13. avatar
    [18] Modré z nebe [*]

    Smutné. A mně zase umírá moje nejdražší a nejchytřejší a nejroztomilejší morčátko. Má 3 bulky na bříšku, na veterině jí vzali vzorek - a jsou to zhoubné nádorky. Pomalu, ale jistě umírá. A řeknu Vám, obrečela jsem to. Ještě, že mám ještě jedno.

    superkarma: 0 02.07.2008, 12:54:20
  14. avatar
    [17] RenataP [*]

    smutné čtení, ale jak tu už někdo napsal, když už to takhle osud nachystal, byl to vlastně šťastný kůň. Umřel uprostřed činnosti, kterou miluje - pohyb. POřád lepší, než se dožít kmetovského věku a kulhat po pastvině, psychika koně je podle mě hodně citlivá a touží po svobodě pohybu...Připomnělo mi to Bargiela, kterému taky selhalo srdce po dostihu...

    superkarma: 0 02.07.2008, 12:51:07
  15. avatar
    [16] femme [*]

    idiska: já to samé zažila letos v dubnu a to už podruhé, první pejsek umřel před cca 8 lety je to neskutečná bolest a nikdy na ty naše dva milášky nezapomenu

    superkarma: 0 02.07.2008, 12:50:44
  16. avatar
    [15] Ťapina [*]

    idiska: Jenže zase. Někdo se radí s veterinářem specialistou na koně, který ke koni extra přijede a cestu si naúčtuje, každá návštěva pak může jít do tisíců, a někdo se radí s veterinářem, který jezdí do blízkého kravína. Ten může vědět, jak se to má u koní s odčervením, ale taky nemusí, každý ví nejvíc o tom, čemu se nejvíc věnuje.

    superkarma: 0 02.07.2008, 10:50:03
  17. avatar
    [14] idiska [*]

    Bébina: taky mám ten pocit, že to nebyla zlomenina, ale spíš infarkt nebo mrtvice ...o tom odčervování to zrovna vím, ale ne, že 4x do roka...u mne to zas nevadí, koně nemáme...ale většinou když má někdo koně, tak se přece radí s veterinářem, ne

    superkarma: 0 02.07.2008, 10:19:31
  18. [13] Bébina [*]

    idiska: Ono tech veci kolem koni je a casto netusi ani samotni majitele koni. V uvedenem clanku zemrel kun nejspis na nejakou srdecni prihodu. Je znamy fakt, ze zacerveni muze krom jater poskozovat i srdecni sval a proto je nutne kone odcervovat minimalne 4x do roka kvalitnim pripravkem a stridat ucinne latky, protoze kun se na pastvine muze cizopasniky velmi snadno nakazit. Presto toto spusta majitelu netusi a odcervuji kone pouze 2x do roka, pricemz pouzivaji levne pripravky, ktere nemaji potrebnou ucinnost. Mit kone je holt drahy konicek a nechce se jim investovat rocne 4x 600Kc a radsi zvoli odceveni za 2x za 200Kc.

    superkarma: 0 02.07.2008, 10:08:26
  19. avatar
    [12] idiska [*]

    Bébina: tušila jsem, že zlomenina u koně je špatně léčitelná, ale díky, to jsem nevěděla

    superkarma: 0 02.07.2008, 09:44:21
  20. avatar
    [11] Evikus [*]

    Bébina: Tak tohle jsem nevěděla, díky za info

    superkarma: 0 02.07.2008, 09:43:45
  21. avatar
    [10] idiska [*]

    tak tohle jsem po ránu neměla číst....když si vzpomenu, jak mi v lednu umíral pejsek a jen čekala na veterináře s injekcí amodlila se, at to má rychle za sebou...měl velké křeče a mlátil sebou...když jsme ho pak naložili v plachtě do auta, tak vypadal, jako by jen spal

    superkarma: 0 02.07.2008, 09:40:43
  22. avatar
    [9] Ťapina [*]

    gerda: Zlomená noha je banální poranění u všech, kdo se dočasně bez jedné nohy obejdou. Kůň nemůže chodit po třech, ani nemůže dlouhodobě ležet, takže jdou léčit jen takové zlomeniny, kdy i tu zlomenou může částečně zatěžovat.
    Bébina to vlastně napsala dost podrobně, jak teď čtu.

    superkarma: 0 02.07.2008, 09:39:53
  23. avatar
    [8] gerda [*]

    Bébina: díky, už je mi to jasnější, ale stejně to mají koně blbý...

    superkarma: 0 02.07.2008, 09:39:36
  24. avatar
    [7] kareta [*]

    Bébina: díky za podrobný výklad

    superkarma: 0 02.07.2008, 09:30:54
  25. [6] Bébina [*]

    gerda: Jde a nejde. Kamaradka ma kone, co mel zlomene obe predni nohy. Jenze byli to podelne zlomeniny, kun se vylecil a nezanechalo to na nem zadne nasledky. U koni je problem hlavne v cene lecby. Uz jen za prevoz na kliniku das kolem 10 000,-. Cena lecby se bohybuje v desitkach tisic a na to bezny majitel kone nema, proto se leci jen kone drazi, kteri se po vyleceni daji vyuzit alespon v chovu. Do valacha bez puvodu a sportovni kariery, ktery ma cenu kolem 20 000Kc, nikdo desetitisice rvat nebude, aby pak kone po vyleceni stejne nemohl pouzivat, ale platil dalsi tisice mesicne za ustajeni a chodil se na kone jen divat. Navic kone mohou zit velmi dlouho, osobne znam kone stare pres 30let (rekord je snad 60let)a plat treba po dobu 20ti let kolem 5 000Kc mesicne a kone nevyuzivej. Nemocni kone, darovani treba jako spolecnici, koncivaji vetsinou spatne, jdou z ruky do ruky za levny peniz, novi majitele treba nedbaji na to, ze kun se nesmi vyuzivat a jezdi na nem a kun velmi rychle konci na jatkach. Dalsi problem je samotna fyziologie kone. Aby organismus kone mohl fungovat, musi kun alespon stat. Nemuze sedet nebo lezet, jako clovek se zlomenou nohou. Kun potrebuje pohyb a spolecnost ostatnich koni, pokud toto nema, je velmi stresovany, coz muze mit za nasledek dalsi zdravotni problemy, treba koliky a ty mohou byt smrtelne. Pokud kun dlohodobe odlehcuje jednu nohu, ta druha byva pretezovana a muze dojit k mechanickemu schvaceni (velmi bolestivy asepticky zanet kopytni skary, pri kterem muze dojit az k vyzuti celeho kopyta). Pak se kun nepostavi treba na obe predni. Jednu ma zlomenou druhou schvacenou. Dlouhodobe kun nemuze lezet ani byt v zavesu, hrozi prolezeniny. Proste lecba zlomenin u koni je nakladna a s nejistym vysledkem, proto byva utraceni humannejsi, nez podrobovat kone lecbe, ktera mu muze zpusobovat dalsi obtize a utracni jen oddali.

    superkarma: 0 02.07.2008, 09:16:00
  26. avatar
    [5] Lilinka [*]

    Já to neměla číst.

    superkarma: 0 02.07.2008, 08:33:43
  27. avatar
    [4] Suzanne [*]

    Ať to zní jak chce klišovitě - odešel ve chvíli, kdy byl spokojený a klusal s člověkem, který ho měl rád. A to je dobře.

    superkarma: 0 02.07.2008, 07:38:09
  28. avatar
    [3] Evikus [*]

    Mě stačilo, že mi v pondělí umřela andulka
    Pěkně jsem jí obrečela

    superkarma: 0 02.07.2008, 07:25:00
  29. avatar
    [2] Solei [*]

    Počítám s tím, že slečně v čekárně na veterině kam jsem minulý týden nesla svého psa to bylo taky šumák. A proč by to mělo být jinak?

    superkarma: 0 02.07.2008, 07:13:00
  30. avatar
    [1] gerda [*]

    Tak to je opravdu smutné čtení, já koňům absolutně nerozumím a vždycky se divím, že třeba zlomená noha nejde léčit - u lidí je to přece banální poranění?! Jsem zbabělec, tudíž musím napsat, že je pro mě velké štěstí, když jsem u toho nebyla, tohle nesnáším. Mně docela stačilo, když jsem včera cestou do práce objevila čerstvě zlámané korunky nově vysazených stromků kolem cesty. Nějakým hovadům z jakýchsi příčin ty nové stromky vadily...

    superkarma: 0 02.07.2008, 07:08:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme