Vztahy

Když si děti nerozumí s prarodiči


Babička s dědou v přízemí a suterénu. Rodina s dospělými dětmi v prvním patře a na půdě. Obrovský barák, obrovská zahrada, a stejně se tam všichni mačkají. Každý má jinou představu o tom, jak by to tam mělo vypadat, co by se mělo pěstovat a co by se mělo chovat. Hádat se o tom snad ani nemá cenu, stejně si každý udělá to, co chce. Začarovaný kruh neustálých generačních sporů.

 

Tak přesně takhle to vypadá u mých příbuzných z vesnice. V podstatě má každá generace svoje patro. Teoreticky by spolu vůbec nemuseli přijít do styku, ale i tak mezi nimi dochází ke konfliktům. Babička s dědou si žijí podle svého a nikoho se na nic neptají, což neuvěřitelně vytáčí jejich vnučky. Ty by totiž i chtěly diskutovat, ale to jde těžko, když je nikdo neposlouchá. A co na to rodiče? Krčí rameny a hudrují si jen pod vousy.

 

Ze sklepa dělá sklad sběrných surovin

Babička je i ve svém velmi pokročilém věku neuvěřitelně čilá a vitální. Jak už to u těch venkovských babiček chodí. Na nohou je brzy od rána. Musí nakrmit slepičky, vytrhat záhonek a hodit něco toulavým kočkám. Do toho stihne nasbírat odložené a vyhozené plastikové krabičky od jogurtů a nanukových dortů. „Vždyť je to škoda vyhodit. To se může ještě hodit.“ Tak se v suterénu vedle pracovní kuchyně hromadí spousta nepotřebného plastu. Jistě že to zkoušely vnučky několikrát vyhazovat. Jenomže dosáhly jen toho, že dostaly od babičky neuvěřitelně vynadáno a do týdne to ve sklepě zase vypadalo tak, jako by tam na nic nešáhly.

 

Místo zahrady džungle

Ta starší ze dvou vnuček má za sebou střední zahradnickou školu. Měla velké plány, jak své nastudované dekoratérské umění uplatní na jejich zahradě. Bohužel se velmi přepočítala. Nad záhonky totiž také držela pevnou ruku babička a o nějaké úpravě nechtěla nic slyšet. Jí se zahrada líbila právě taková, jaká je. Což znamená plná chaosu, plevele a neupravených trsů všeho možného. Jediný, kdo má přehled, kde co roste, je právě nejstarší obyvatelka baráku. Nikdo jiný nemá šanci se zorientovat ani něco změnit.

 

Pěstovatelská vášeň babičky se však nezastavila ani na území jejich pozemku. Jednou, když měla svou práci udělanou, vyrazila s pofidérními sazeničkami do vesnice a podél cesty sázela a sázela. Brala to jako zušlechťování svého rodiště, ovšem majitelé domů, kterým to, co jen vzdáleně připomínalo kytku, nasázela před domy, už tak nadšení nebyli.

 

Na drůbež mi nesahejte!

Za svoje velké vítězství mladá děvčata považovala malou skalku, kterou si vedle baráku pracně vytvořily. Ovšem jen do té doby, než babička vypustila své velké stádo drůbeže. Ta se do skalky s chutí pustila. Hrabala a klovala a z holčičího díla za pár minut zbyly jen trosky. Tak to vypadalo i s modrým americkým trávníkem.

 

Bábi kromě plastu a kytiček totiž miluje i svoje kachničky a slepičky. Chová je v ohromném počtu. Pro sebe, pro rodinu i pro vzdálenější příbuzenstvo. Ani vnučky, ani jejich rodiče nejsou schopni těmto starým lidem vysvětlit, že je zbytečné tuto „havěť“ pěstovat v tak velkém počtu. Nejen že jim dělá ze dvorku svinčík, ale také už to skoro nikdo nechce jíst. Při pohledu na kačenu se jim zvedá žaludek. Babička to však přejde se slovy o nevděčnících a se zasněným pohledem vzpomene na zlaté Pražáky, kteří si rádi domů odvezou trochu toho domácího masíčka.

 

Že to není až tak moc pravda, jí však nevymluvíme ani my, když přijedeme na návštěvu. Babička je tak ráda, že nás vidí a může nám něco zabalit na cestu. „Já vám ani nemám co nabídnout. Tak snad aspoň tady kachničku na nedělní oběd.“  No, babi, tak ti děkujeme, to fakt nemuselo být.

 

Když ona je stejně pohádková babička

I když máme babičku všichni rádi a bereme ji takovou, jaká je, komunikace s ní bývá někdy trochu komplikovanější. Nic si nenechá vysvětlit a argumenty rovnou odmítá. Ona má totiž pocit že dělá něco výjimečně prospěšného pro rodinu, a když to my nevidíme, je to jen naše škoda. Nu, ale hodná je a starostlivá, dobrá hospodyňka s tváří pohádkové babičky. Zkuste se na ni zlobit dlouho. Uvidíte, že vám to nepůjde.

 

Taky máte nějaké zkušenosti s takovými hyperaktivními babičkami? Jste s nimi také pod jednou střechou? Žila jste někdy v baráku se svými rodiči, dětmi, prarodiči, sourozenci…? Chtěla byste takhle žít pohromadě s celou rodinou, nebo preferujete raději svůj vlastní domeček a klid?

   
18.09.2007 - Láska a vztahy - autor: bezradná Eleonor

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [45] Solei [*]

    To s tou skalkou může být i nehoda. Mně jednou tatínek uvázal osla ke sloupku u plotu - bohužel tak blízko mladé sakury, až to vypadalo, že to chudák holka nepřežije jak ji ožral

    superkarma: 0 18.09.2007, 15:45:14
  2. avatar
    [44] prece ja [*]

    já bydlím s rodiči a mám děti, tak jsem přesně uprostřed. Bohužel musím říct, že situace je skoro stejná jako v příběhu. Dům je můj. Rodiče mi ho darovali( rozuměj , já vše platila do poslední koruny, převod atd ), protože mě přemlouvali at se k nim nastěhuji, že sami by dům neutáhli. Spořivý otec schovává vše( např, staré lyže ještě se šroubováním- a nevděčná vnučka je nechtěla na lyžařský zájezd), my si uděláme záhon a záhadným způsobem na něm pěstuje příští rok otec.pROSTĚ NEJLEPŠÍ JE ŽÍT SÁM, PROTO ŘÍKÁM SVÝM DĚTEM, JAK SE VDÁTE MUSÍTE Z DOMU.

    superkarma: 0 18.09.2007, 15:41:58
  3. avatar
    [43] kareta [*]

    My bydleli s babičkou a dědečkem v jednom domě- oni vyčlenili kus zahrady a sklepa a půdy a vcelku se shodli. Otec podotýká, že nikdy se do ničeho nepletli. Byli to rodiče z mamčiny strany.

    superkarma: 0 18.09.2007, 14:54:28
  4. avatar
    [42] vininka [*]

    Jezdím ke kamarádce a tam bydlí v jednom baráku její rodiče...ona s manželem a dcerou (mají přistaveno do dvora) a její ségra s manželem a dcerou (zvedli dům o patro). Místa je tam dost a zatím jim to docela klape.....ale mám určité obavy, aby to vydrželo....

    superkarma: 0 18.09.2007, 14:49:01
  5. avatar
    [41] vininka [*]

    Pavla_b: no...

    superkarma: 0 18.09.2007, 14:45:21
  6. [40] Ifankar [*]

    Není dobré, když více generací žije pohromadě. A ještě horší je, když se ob generaci dva příbuzní k sobě sestěhují, když spolu 25 let nežili a vůbec neznají své zvyky. V bláhové představě, jak nám bude spolu fajn, jsem toto udělala se svojí hodnou (skoro pohádkovou) babičkou před pár lety. Od té doby spolu někdy méně, někdy více válčíme. Kdybych si nebyla téměř jistá, že by to babičku neskousla, kdybych odešla, kdybych nemusela po svém odchodu platit nájem na dva byty a kdybych přes to všechno si babičku v jejích posledních letech nepřála užít (protože bydlet jinde viděly bychom se minimálně), tak už jsem dávno pryč. :-(

    superkarma: 0 18.09.2007, 14:33:21
  7. [39] Pavla_b [*]

    vininka: taková poznámka o dvou měsících.. a jak nám to začne vrtat hlavou, že?

    superkarma: 0 18.09.2007, 14:23:41
  8. avatar
    [38] SARI [*]

    wrtoshiwa: Opravdu není nad to bydlet odděleně a mít svoji vlastní domácnost

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:48:37
  9. [37] wrtoshiwa [*]

    já si teda stáří vážím ... nebo se spíš snažím být tolerantní, ale představa kamarádky jak babi plácá mě tehdy rozesmála. kam se hrabou tři veteráni. ona babi to prý už má v hlavě trochu popletené a uzmyslela se, že si kamarádka vodí do sklepa početné milence a patrně tuto myšlenku i rozšířila po vsi.
    osobně bydlíme v jednom bytě já, máti a babička a taky je to někdy hustý. babička je zvyklá na pořádek = denně všechno mýt. a občas se nám něco stratí, protože to někde leželo a nebylo to "na pořádku". pořádek je samozřejmě čistě subjektivní a nic pak nelze najít, protože babička okamžitě zapomene, kam to vlastně uklidila. mám ji moc ráda, na buchty k ní chodit budu, s nákupem pomůžu, ale momentálně už si zařizuju byteček kousek dál.

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:46:07
  10. avatar
    [36] SARI [*]

    mam-ča: Já jsem to předpokládala, že to tak je - je to obvyklé. Na činnostech babičky není nic zavrženíhodného, ale pustit slepice, aby ožraly skalku snad není nutné....Nejhorší jsou lidi, kteří mají všechno zažitý a nic nechtějí měnit a hlavně neberou ohledy, to se pak bezva žije....A to myslím obecně. Ono s důchodcema je těžký vyjít tak nějak všeobecně , ale to je asi normální neb jednou budeme všichni staří a možná ještě horší.......

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:45:21
  11. avatar
    [35] mam-ča [*]

    SARI: O tom, kdo je majitelem domu, není v článku zmínka. Ano, všichni se musí přizpůsobit, ale mně na činnostech babičky nepřipadá nic zavrženíhodného. Prostě taková normální venkovská babička.

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:31:02
  12. avatar
    [34] mam-ča [*]

    wrtoshiwa: Víš co je největší spravedlnost na světě ? Že jednou budeme všichni ti vrtošiví staříci a stařenky.
    Dřív mě taky spousta věcí vytáčela, ale čím jsem starší a blížím se tomu důchodovému věku, tím jsem tolerantnější.

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:27:47
  13. avatar
    [33] SARI [*]

    mam-ča: No protože dům je přepsanej na děti ne?Když s někým bydlím, tak aby to fungovalo, musím slevit, nejen já, ale i ti druzí a jak tak sleduju, tak babi si funguje jako by se nechumelilo Takže jediná možnost je prodat a koupit .

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:27:35

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [32] Jirika [*]

    6 lidí v baráku sní za 2 měsíce jogurtů víc než kolik sní papriky a rajčat ze sazeniček vypěstovaných v kelímcích od jogurtů. Tedy aspoň v naší rodině.
    Dům ve kterém bydlíme patřil už babičiným rodičům. Nejstarší dokument se jménem naší rodiny a rodiny sousedů nalezený na půdě měl rok 18xx. Každá generace něco přistavý a pak předá dům jednomu z potomků.

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:26:46
  2. avatar
    [31] arjev [*]

    wrtoshiwa: toš to je síla! Babča bodovala

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:21:55
  3. [30] wrtoshiwa [*]

    jo, jo... soužití s důchodcem. kamarádku nedávno její babička (údejně spíš jedubaba) tak vytočila, že jí kamarádka zliskala plácačkou na mouchy!

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:19:42
  4. avatar
    [29] mam-ča [*]

    SARI: Proč by měli starouškové prodávat dům, který si nejspíš v mládí postavili sami a jsou tam spokojení ? Tzv. mladí taky nemají se společným bydlením problém. Jediný kdo tam prudí, jsou vnučky. Tak ať se holky přivdají někam, kde mají rekreační zahradu s bazénem, nebo ať si takový dům postaví samy.

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:15:45
  5. avatar
    [28] bookcase [*]

    1. Z vlastní zkušenosti ne.
    2. Ne.
    3. Ano
    4. Ne. Máme vlastní bydlení

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:14:52
  6. avatar
    [27] vininka [*]

    Pavla_b: Tak jsem přemýšlela, kolik jich sním já...50 asi jo

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:14:10
  7. avatar
    [26] arjev [*]

    Bydlím s manželovými rodiči, tedy respektive už s jeho matkou. Za tchánova života se nesměly prořezávat jabloně - zákrsky. To co z nich vyrostlo by nerozchodil nejlepší sadař. Když jsem chtěla prosadit novotu do zahrádky, děda řekl : nee a byla jsem namydlena. Proto jsem začala pěstovat papriky ve velkých nádobách na balkoně. Po svatbě jsme dostali přidělenou půdu. Byla kvalitní, rostly v ní jen pampelišky a bršlice. S manželem jsme vše přeryli, vypleli, pohnojili a děda záviděl a někdy peklil.

    superkarma: 0 18.09.2007, 13:10:15
  8. [25] Pavla_b [*]

    gentiana: souhlasím
    Jirika: asi jsem divná, ale za dva měsíce fakt nesním 50 jogurtů

    superkarma: 0 18.09.2007, 12:57:44
  9. avatar
    [24] SARI [*]

    Když je to tak komplikované se vztahy, tak jsou akorát dvě možnosti: buď to dál snášet nebo barák prodat a koupit dva menší a tam si pak každej může dělat, co sám bude chtít....
    Takový stěžování totiž není k ničemu.

    superkarma: 0 18.09.2007, 11:52:04
  10. avatar
    [23] Jirika [*]

    Kelímky od jogurtů se dají shromažďovat dva měsíce před tím než se začne rozesazovat přísada papriky. Najít na půdě hromadu kelímků, na které dvacet let nikdo nešáhl, pod hromadou starých novin ožraných od myší a sklenic s neidentifikovatelným obsahem není moc zábavné.
    Dům už před lety prarodiče přepsali na svou dceru protože její manžel provádí a platí opravy na domě. Když se vyklízela část půdy, kde se mělo stavět podkrovní bydlení děda šílel, že mu vyhazujeme životně důležité věci a pak říkal jak je tam to nové bydlení pěkné. Když se prováděli stavební úpravy v části, kde žijí prarodiče protože babička měla po mozkové příhodě sníženou pohyblivost děda byl naštvaný že mu vyhodíme něco důležitého, teď se vytahuje před návštěvama jak tam má pěkně. (A nosí si tam nový nepořádek)
    Teď chceme opravit střechu nad částí, kde prarodiče bydlí. Děda řekl, že si tam uklidí sám ať mu nic nevyhodíme, jen co nebude takové horko, zima, deštivo, slunečno a jen co se postaví ten výtah do kosmu aby měl kde schovat všechny důležité věci.

    superkarma: 0 18.09.2007, 11:29:45
  11. avatar
    [22] OlgaMarie [*]

    Jiný úhel pohledu.Odstavec po odstavci.
    Babička stále žije v době,kdy nic nebylo k sehnání.Nic se nesmělo vyhodit,aby se "to" nemuselo shánět a draze kupovat.
    Babička se domnívala,že v kvalifikované vnučce bude mít bezplatného nádeníka k výkonávání jejích požadavků.
    Drůbež je pro babičku symbolem jejího majetku,území a vlastnictví.Je to zmaterializovaná,viditelná pomoc "těm mladejm".Dostat čas od času kachnu,je fajn pro někoho,kdo je jí a nežije v poťamtaném dvorku a zničené zahradě,kterou by chtěl využít k odpočinku.
    To snad nemyslíte vážně!Moje představa o hodné babičce je jiná.Také jsme žili v domku s babičkou a mimo kačen měli i zahrádku,slepice,králíky,krůty,kozu,skalku a kytky(pro dědu na hřbitov).

    superkarma: 0 18.09.2007, 11:02:10
  12. avatar
    [21] femme [*]

    všichni můžou být rádi, že mají kde bydlet předpokládám, že mladí a nejmladší bydlí v domě u nejstarších

    superkarma: 0 18.09.2007, 10:59:13
  13. avatar
    [20] wich [*]

    Rodiče mám na druhém konci města, tchyni a tchána na druhé straně plotu . Vycházíme spolu dobře, dáváme kafčo na naší nebo jejich terase, pomáháme si, ale i tak si drahý prosadil terasu na opačnou stranu a plot z dvoumetrových thuji . My se nepleteme do jejich soukromých věcí, oni do našich.

    Staří a mladí pod jednou střechou je ZLO.

    superkarma: 0 18.09.2007, 10:56:26
  14. avatar
    [19] ad.astra [*]

    Jak psala mam-ča o tom pěstování drůbeže, ráda bych taky trochu poopravila - drůbež se nevypouští ve stádu, ale v hejnu - to jen tak na okraj

    superkarma: 0 18.09.2007, 10:42:54
  15. avatar
    [17] Meander [*]

    Největší průser je, když žijou všichni pohromadě. Prodat, podpálit, koupit buldozer a zahrnout a najít si svoje vlastní bydlení.

    superkarma: 0 18.09.2007, 10:26:13
  16. avatar
    [16] mam-ča [*]

    vnoučata mi nebudou vyklízet sklep...

    superkarma: 0 18.09.2007, 10:24:09
  17. avatar
    [15] mam-ča [*]

    vininka: Doufám, že moje potencionální

    superkarma: 0 18.09.2007, 10:23:31
  18. [14] Astřička [*]

    Celkem ten článek chápu, je to skoro na chlup stejné jako u mých prarodičů, strýce a bratrance s rodinou. V jednom domku žijí teď už 4 generace a dohadují se kdo co na dvorku chce a nechce. Staří si žijou po svém, mladší taky a nejmladší to chtějí jinak... Musím ale podotknout, že dům patří babičce a dědečkovi, takže pokud se to ostatním nelíbí, můžou se odstěhovat. Bratranec si nad prarodiči postavil pro svou rodinku podkroví, ale nikoho se neptal. Měl možnost si koupit byt, parcelu a pod. a bydlet zvlášť. Ale bylo pohodlnější nic neřešit, tak teď se musí podřídit. Takže ať si každý šáhne do svědomí.

    superkarma: 0 18.09.2007, 10:08:38
  19. avatar
    [13] vininka [*]

    gentiana: mam-ča: To dělá spousta lidí...taky na tom nevidím nic špatného

    superkarma: 0 18.09.2007, 10:00:44
  20. avatar
    [12] mam-ča [*]

    gentiana:
    Skoro jsem se bála napsat, že čisté kelímky taky schovávám na sazeničky.

    superkarma: 0 18.09.2007, 09:55:43
  21. [11] gentiana [*]

    Si někdo vymýšlel, až vymyslel.
    Pár tkaovýchhle zemědělců jsem zažila. Kdokoli, kdo viděl živou kachnu, ví, že nutně musí mít drůbeží dvorek, protože jinak drůbež sežere všecko. Kačeny zvlášť. Takže pokud babička vypouští drůbež tak, abysežrala nebohým dívenkám skalku, drůbež zároveň sežere kopřivy (přeochotně), rajčata, maliny, cokoli.
    Takže kecání v podobě drůbeže, co sežere všecko, máme odbyto. Ad vnučky a jejihc výpěstky: co jim brání domluvit se s babičkou, že si vykolíkují dva záhonky zde a tam si budou pěstovat svoje? Pokud je babička hodná, jako že ano, tak jí to vadit nebude.
    Když vymýšlet, tak pravděpodobně. Na spetitosti lidských povah věřím, ale ne na to, že někdo chová kachny na stejném pozemku, kde zahradničí. Pokud teda dotyčný nenosí podvlíkačky na hlavě a ve volných chvílích neloví mimozemšťany.
    Jesli jsou ovšem vnučky tak blbé, že zakládají trávník na drůbežím dvorku, tak ať se nediví.
    Jinak, kelimky slouží na pěstování přísad. Stosazeniček - sto kelímků. Když takový květináček nebo něco z Obi stojí pětikačku, tak ať si vnučky psočítají, kolik je to laků na nehty.

    superkarma: 0 18.09.2007, 09:51:28
  22. avatar
    [10] vininka [*]

    Jsem docela nekonfliktní... ...ale jsem ráda, že bydlíme sami...

    superkarma: 0 18.09.2007, 09:47:28
  23. avatar
    [9] Jupíí [*]

    Jak to vidím, babička živí celou rodinu svými výpěstky a výchovky ( ) a místo vděku ji holky ještě kritizují. Je soběstačná , samostatná, má skvělého koníčka a sklidí pustý nevděk . Ještě budete vzpomínat!!!

    superkarma: 0 18.09.2007, 09:19:06
  24. [8] karkule [*]

    Souhlasím s mam-čou, je to daň za to, že bydlí v domě prarodičů /varianta, že nově postavili dům a babičku tam pozvali bydlet je dost nepravděpodobná/. Řešení - koupit si svoje.

    superkarma: 0 18.09.2007, 09:12:31
  25. avatar
    [7] Žábina [*]

    taky bych to viděla jako mamča
    mam-ča:

    superkarma: 0 18.09.2007, 08:46:53
  26. avatar
    [6] Beruška1 [*]

    Já mám ráda svůj klid a soukromí. Nežli bydlet s někým v baráku, tak si raději pronajmu malou garsonku. A slepice na dvorku je to poslední, po čem toužím. Jak říká můj , nejlepší zahrada je beton.

    superkarma: 0 18.09.2007, 08:45:36
  27. avatar
    [5] mam-ča [*]

    Milá Eleonor, drůbež se nepěstuje, drůbež se chová.

    A k článku : Předpokládám, že zmiňovaný dům se zahradou patří dědečkovi a babičce. Proto se tam chovají tak, jak to vyhovuje jim.
    Jestli jsou tam vnučky nespokojené, ať si pořídí vlastní dům, a tam ať si dělají co jim libo.

    superkarma: 0 18.09.2007, 08:35:19
  28. avatar
    [4] myše [*]

    jo jo, je to komplikované soužití několika generací, nejlepší je asi mít svůj domek sám pro sebe. ale mnohdy to nejde tak se učíme toleranci a někdy to s námi cloumá.... "Starého psa novým kouskům nenaučíš" a tak je to asi i u lidí... Asi je to o tom se domluvit.
    žijeme v jedné domácnosti s mou mámou a taky to někdy skřípe. Ale jsem ráda že ji mám, pomáhá mi a já jí... a tak by to asi mělo být. A jednou se o ni budu muset postarat stejně, jako se starala o mě ona, když jsem byla malá... Ale je to někdy fakt těžké... (asi pro obě dvě)

    superkarma: 0 18.09.2007, 08:22:48
  29. avatar
    [3] Amálie [*]

    * Moji prarodiče jsou hyperaktivní, ale na svém. A zastávají názor, že různé generace do jednoho baráku nepatří.
    * Ne.
    * Ne. (nebudu-li počítat tříměsíční přechodné období)
    * Preferuji svůj klid a partner taky. Takže s jeho rodiči se vídáme když je čas a chuť za nimi jet.

    superkarma: 0 18.09.2007, 08:19:47
  30. avatar
    [2] Solei [*]

    S rodiči, to je v pohodě, dokonce i můj partner říká, že mám neobvykle nekonfliktní matku. Její sestře ho radši neukazuju, to by mi taky mohl utéct. Horší je to s jeho rodiči, jeho tatínek je hodný člověk všem by všechno dal všechno by udělal - nedejbože aby jste jen naznačili zdvořilé odmítnutí nebo jiné plány než má on. A přítelova babička je prostě babička, spořivá tak, že hrnkem vody vydrhne celý byt, odmítne nabízenou pomoc a pak si stěžuje, že jí nepomůžu.¨
    Lidé jsou různí, ale nemyslím že přízpěvek popisuje tu nejhorší verzi soužití s předky

    superkarma: 0 18.09.2007, 07:52:29

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme