.

Když se to, tak se to....

Cestování

Když se to, tak se to....


Pro mne je Den blbec 19. červenec.

Začalo to asi před dvaceti lety. Měla jsem poměrně čerstvý řidičák, a tudíž jezdila opatrně. Ale byla jsem ve špatnou chvíli na špatném místě, náklaďák si říznul zatáčku a trefil mě. Auto rodičů na mraky, naštěstí jsem to odnesla jen otřesem mozku.

Asi za tři roky jsem jela (opět autem rodičů) s kamarády na Orlík, měli jsme tenkrát starého žigula, co tancoval jako koza při každé příležitosti. Trochu sprchlo a v zatáčce u nájezdu na hráz byly kostky. Moc pomalu jsem nejela a výsledkem bylo, že auto se točilo jak káča po hrázi a já si jen vybírala místo, kam to práskne. Naštěstí jsme zůstali nahoře, trefili jsme beton a ne šprušle. A nikomu se nic nestalo. Jen v té době shánět čelo na žigula... Po návratu domů jsem si uvědomila, že ta bouračka byla v podobné době jako ta první, vyštrachala starou zprávu z nemocnice a s hrůzou zjistila, že obě bouračky byly 19. července.

Pak jsem si pár let dávala pozor, abych ten den nejela autem. Leta se nic nedělo...

Loni jsem se vydala na výlet na kole. U mne nic divného, jezdím často, krásný červencový den. Už jsem se vracela a domů mi chyběly asi tři kilometry. Cesta vede lesem, je to značená cyklostezka a je tam i zákaz vjezdu. Sypala jsem se z kopce a za zatáčkou auto. Uhýbala jsem na pravou stranu, ale auto taky (na jeho levou). Už nebyl na nic čas, lítla jsem do kopřiv a vůbec jsem nevěděla, jak jsem se dostala z pedálů. Když jsem se vzpamatovala, seděla jsem asi dva metry za autem a strašně mě bolely kotníky. Z auta vylezla holka, bulela, že se rozešla s klukem, a vůbec mě neviděla. No zkusila jsem vstát, šlo to, tak jsem vylezla na kolo a dojela domů. Jenže už nešlo z kola slézt, museli mě opatrně sundat a odvézt do nemocnice. Tam zjistili jeden zlomený a druhý vyvrknutý kotník. Doma jsem se podívala na nález z nemocnice a málem mě ranila mrtvice. Do té doby mi vůbec nedošlo, že je zase 19. červenec, o prázdninách to moc nehlídám.

Tedy letos už zas hlídám, blíží se můj den...

 

kačinka

 

...No téda, to jsou věci... tak letos 19. července na tebe budu usilovně myslet... Měj se krásně a díky...

   
28.06.2005 - Zahraničí - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [10] evita_ij [*]

    Nejlépe ten den nic nedělat - ale jak se říká, i když budeš sedět na zadku a čučet na telku,něco se staně,buď bouchne televize nebo spadneš z křesla ...takže těžko říct.Hlavně se vyhnout dopravním prostředkům!!!

    superkarma: 0 28.06.2005, 21:51:19
  2. [8] Evalota [*]

    Přeju Ti ať ten den proběhne v pohodě !

    superkarma: 0 28.06.2005, 15:32:40
  3. avatar
    [7] Laliari [*]

    Jedna moje známá toužila po nafukovacím pokojíčku, kde by skákala ode zdi ke zdi a nic by se jí nestalo. To bys potřebovala na 19. července

    superkarma: 0 28.06.2005, 15:08:53
  4. avatar
    [4] dzijana [*]

    Jedna moje známá se 19.7. vdávala.Zatím přežívá bez úhony.

    superkarma: 0 28.06.2005, 14:44:56
  5. avatar
    [3] Tesay [*]

    asi by ses měla zavžít do nějaké vypolstrované místnosti aby si to ve zdraví přežila

    superkarma: 0 28.06.2005, 14:34:28
  6. avatar
    [2] Kekka [*]

    To je pravda, zůstaň zalezlá v posteli, tak se ti snad nic nestane.

    superkarma: 0 28.06.2005, 14:31:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme