Zdraví

Když se rituály stanou nemocí

ritual

Měli jste někdy nutkání šlapat jen po světlých dlaždicích nebo chodit po obrubníku? Já ano. Rozdíl mezi neškodnou epizodou a nemocí je v tom, že nesplní-li nemocný své nutkání, je přesvědčen, že tím zaviní velké neštěstí. Svoje, své rodiny, známých.

Vtíravé myšlenky

Pro člověka trpícího obsedantně kompulzivní poruchou je typické, že ho obtěžují vtíravé myšlenky vedoucí k psychické nepohodě. Bývají to obavy – obsese, že se stane něco, co bude mít katastrofické následky. Téma může být u každého člověka jiné! Špína, nepořádek, kontrolování, nemoc… Napětí či úzkost z obsesí se snaží člověk s OCD neutralizovat kompulzemi, což jsou opakované úkony nebo stereotypní myšlenky. Kompulze však sníží nepohodu jen na přechodnou dobu. Záhy se objeví další obsese a nepohoda, nová potřeba ji snížit a další kompulze. V průběhu času se kompulze rozrůstají a člověk klidně může skončit v invalidním důchodu.

Rituál, nebo smrt

Jarka má nemocného syna. Stalo se to před rokem, když se vrátili z dovolené. „Všimla jsem si, že Martin je strašně úzkostný a trvá na podivných požadavcích. Například nám všem zakázal dotýkat se zdí v bytě. Jakmile někoho viděl, že na zeď sahá, nutil ho kolem ní třikrát projít tam a zpátky bez dotyku, aby se napravila chyba. Nic jsem z toho ještě nevyvozovala, ale potíže se začaly zhoršovat. Jeho psací stůl začal být najednou dokonale srovnaný, jednotlivé předměty mezi sebou musely svírat pravý úhel a nikdo s nimi nesměl pohnout. Potom jsem Martina načapala, jak vykonává složité rituály před vstupem do koupelny. Třikrát se uklonil, udělal dva kroky dopředu a jeden zpátky, potom zase tak, až se ocitl v koupelně. Všeho, čeho se dotkl pravou rukou, se musel dotknout i levou. Poprvé nevěděl, že se na něj dívám, a z toho zjištění byl hrozně rozhozený. Rozbrečela jsem se, protože mně bylo jasné, že je psychicky nemocný. On mi tvrdil, že kdyby to nedělal, všichni, i babička na Moravě,  bychom umřeli.“

Tanec kolem dveří

Když Petr odchází z domu, provádí podivné rituály kolem zamykání dveří. I když je pečlivě zamkne, není si jistý, zda se dveře nedají otevřít. Stále otáčí klíčem sem tam, cloumá dveřmi a pěstí buší do futra. Když je spokojen, jde si přivolat výtah, ale při čekání na jeho příjezd si znovu není jistý, zda dveře dobře zamkl. Musí se proto vrátit k bytu a celou proceduru opakovat znovu. Někdy se stane, že dokáže odjet do zaměstnání až po páté kontrole dveří, jindy stačí jen dvě. Jako dítě špatně zavřel dveře a zloděj jim tenkrát vykradl byt se škodou skoro milion korun. Z tohoto traumatizujícího zážitku se u něj vyvinula obsedantně kompulzivní porucha, která trvá dobrých třicet let.

Proklatý AIDS

Irena se strašně bojí, že dostane AIDS, a nedotkne se ničeho, co spadlo na zem. I když ví, že se virus tímto způsobem nepřenáší, obsese je silnější. Dovedete si představit ten cirkus, když jí na zem v obchodě upadla peněženka? Zvedla ji pomocí papírového kapesníku, zabalila a odnesla domů, kde se jí dále dotýkala jen v rukavicích. Vyndala z ní obsah, vložila do jiné peněženky a tuhle závadnou vyhodila do koše. A bylo jedno, že byla drahá a kožená. Logické uvažování v tom nehledejte a argument, že peníze jsou určitě daleko špinavější, ani neříkejte. Irena ví svoje a nikdo jí do toho nebude mluvit.

Falešná rakovina

Marie byla přesvědčená, že má rakovinu a lékaři jí to účelově tají. „Jsem stará (60) a oni do mě už nechtějí vkládat finance,“ tvrdila. Měla sice gynekologické problémy, které vyústily v operaci, ale rozhodně neměly s rakovinou nic společného. Jelikož se ale zákrok špatně hojil, Marie usoudila, že je to zákeřnou nemocí a ona nebude čekat na konec v bolestech, ale skoncuje to sama. Všechno naštěstí ještě před tím vyřešil psychiatr pomocí léků.

Nemocný je každý dvacátý

Obsese se mohou objevit v podobě úzkostných, obávaných, ale i odpudivých, rouhavých, nemravných, absurdních myšlenek, nebo všeho dohromady. Z poloviny je porucha vrozená, z druhé jí předchází stresující životní zkušenost. OCD každoročně trpí mezi 1,9–3,2 % populace. Celoživotní riziko pro rozvoj OCD se odhaduje na 5,4 %. Je to jedna z nejčastějších psychických poruch, řadí se hned za fobie, zneužívání návykových látek a depresi. U dětí a dospívajících je procentuální výskyt ještě vyšší. OCD se objevuje ve všech sociálních vrstvách. Postiženého člověka porucha výrazně omezuje v životě: tito lidé bývají častěji rozvedení, bez sexuálních zkušeností a sociálně izolovaní. U 60 % se porucha objevuje před 25. rokem života, u 30 % dokonce mezi 5 a 15 lety. Vyskytuje se přibližně o něco častěji u žen, a to v poměru k mužům 1,5 : 1. U nás v průměru trvá 7–15 let, než se trpící odhodlá léčit. To většinou znamená, že přichází, až když příznaky již značně blokují jeho normální život, svazují ho v zaměstnání i v rodině. Čím dříve ale člověk přijde, tím je léčba kratší a úspěšnější.

Kdo nemocí trpěl?

Obsese a kompulze jsou dávno známou poruchou. Nejznámějším literárním příkladem je Shakespearova Lady Macbeth, nejslavnějším z postižených byl Charles Darwin. Ten si s sebou vozil na objevitelské výpravy rakev přesně na míru. Byl zaujat myšlenkou, že zemře a bude pohřben v příliš malé a nepohodlné schránce.

Nejčastější obsese

  • kombinované (více vtíravých myšlenek) 60 %
  • obava ze znečištění 45 %
  • neustálé pochybnosti, opakované kontrolování 42 %
  • nutkavé zaobírání se tělesným stavem 36 %
  • pořádek, symetrie, uspořádání 31%
  • nutkavé puzení někomu ublížit nebo něco rozbít 28 %
  • sexuální 26 %

Nejčastější kompulze

  • kontrolování 60 %
  • mytí 50 %
  • kombinované (více kompulzí najednou, ji. konstruované rituály) 48 %
  • opakované přepočítávání 36 %
  • symetrie, řád, uspořádání 28 %
  • hromadění, sbírání 18 %

Máme je všichni

Obsese a kompulze se v menší míře vyskytují i ve zdravé populaci. Kolem 80 % lidí někdy zažívá vnucující se myšlenky, které jsou neodlišitelné od obsesí. Na rozdíl od lidí, kteří trpí OCD, jim však nepřikládají žádný velký význam a nepokoušejí se je nijak neutralizovat. Pohrávali jste si někdy s myšlenou, že skočíte pod právě projíždějící vlak? Bojíte se mluvit o pohřbech, přeskakujete kanály a vyhýbáte se černým kočkám? Takové magické obsese jsou ale naučené a patří k běžným lidským vrtochům.  

Léčba

Diagnózu určuje lékař psychiatr a léčba probíhá pomocí medikamentů a ambulantní terapie s lékařem.

Vykonáváte nějaké rituály?

   
22.09.2009 - Zdraví - autor: Simona Škodáková

Komentáře:

  1. avatar
    [30] Dallea [*]

    Nemám ráda přes noc nože nebo nůžky v pokoji, ve kterém spím (prý to tak měl i děda) a bude toho i víc, ale není to se mnou tak hrozné...si myslím... Sml32

    superkarma: 0 07.10.2009, 21:10:07
  2. [29] Radvena [*]

    Myslím, že zavřená okna, zamčené dveře, vypnutou žehličku apod. řeší skoro každý. Symetrii a pořádek moc neřeším, i když jako malá jsem všude rovnala otočené růžky ubrusů nebo koberců a záclony taky. Teď mám nejspíš obscesi z nemocí ze špinavých rukou, mám pocit, že viry a bakterie jsou všude, velmi často si myji ruce, kdykoliv se dotknu něčeho, co by mohlo být kontaminováno a mám pak jíst holou rukou. Taky mám extrémní strach ze salmonely např. jednou jsem ve fast-foodu vyhodila celý kuřecí řízek, protože mi přišel nedopečený. Okolí nechápe a občas se děsím sama sebe, kam až to může vést. Nedávno jsem se nechala očkovat proti žloutence a je to lepší, ovšem proti salmonele očkování neníSml15

    superkarma: 0 25.09.2009, 18:04:00
  3. avatar
    [28] Gwendylon [*]

    Jsem jak Betty MacDonaldová, jeden den mi bordel nevadí a druhý jsem schopná se plazit po stěnách a vydloubávat z dírek prach Sml52 Rituál je jediný - při každém odchodu z práce nebo z domova kontroluju oba mobily, peněženku. Brýle mám na nose určitě, neb bych si rozbila úsměv o dveře, a nůž mám v každé kabelce. S touhle výbavou dojedu třeba na severní pol Sml52

    superkarma: 0 24.09.2009, 20:38:03
  4. avatar
    [27] littleturtle [*]

    Každé ráno (PO - PÁ) si s přítelem dáváme džus nebo šumák. Večer zase každý den (PO - NE) nějaké ovoce. Před spaním ve tmě se hledáme pusinkováním než se najdeme (naše rty než se spojí).

    superkarma: 0 22.09.2009, 20:40:33
  5. [26] BUBLINKAKA [*]

    Já mám úchylku na kolíčky.Každý kousek prádla musí být pověšěn stejnou barvou kolíčků.To jsem zdědila po matce,která to po mně vyžadovala,když jsem pomáhala v domáctnosti a ucha od hrnku na pravo.Je jich víc a zjistila jsem,že jak mně to naučila tak to dělám a nemůžu si pomoci.Sml80

    superkarma: 0 22.09.2009, 16:07:16
  6. avatar
    [25] peknaholka [*]

    Ráno před odchodem do práce, když rychle něco žehlím a neřeknu si : "vypínám žehličku", tak jsem schopná se vrátit z konce světa a zkontrolovat to (zatím vždy bylo vypnuto)....při té myšlence mně polije horko a tuhnou mi svaly...tak jí asi mám....Sml22

    superkarma: 0 22.09.2009, 15:06:35
  7. avatar
    [24] Suzanne [*]

    Všechny hrníčky u nás doma jsou v polici nastavené ouškem 45° doprava:-)) Ale na sledování černých koček, sanitek, řečí o pohřbech a pod. mám málo času. Já si vždycky řeknu - ha, mám štěstí. A mám. Občas nechám svítit, někdy nezamknu, to se prostě stane. Ale ty hrníčky... ty hrníčky:-DD

    superkarma: 0 22.09.2009, 14:02:28
  8. [23] Rikina [*]

    Pořádek, symetrie, uspořádání. Věci mají být na svém místě, a to pokud možno jedním ideálním způsobem. Sml30 Svého času mi synci schválně předměty přemisťovali a bavili se tím, jak je dávám zpět. Fakt je, že si to ani neuvědomuju, prostě když například sirky u sporáku leží jinak, než "by měly", a jdu kolem, srovnám je, a jdu dál, jen tak mimochodem. Sml57 Totéž již zde zmíněné kytky, knížky a podobně.

    superkarma: 0 22.09.2009, 13:23:30
  9. avatar
    [22] ToraToraTora [*]

    Eva_Fl — #21 Já také ne, já bych si neodpočinula, pořád bych jedním okem koukala na ten svinčík. Vadí mi i suché prádlo čekající na vyžehlení

    superkarma: 0 22.09.2009, 12:54:33
  10. avatar
    [21] Eva_CZ [*]

    No - ja si nemuzu jit lehnout ( ani kdyz jsem treba po operaci ), dokud neni barak cistej. Ale nemyslim, ze je to uchylka. Myslim, ze jsem proste jen zenska.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #22
    superkarma: 0 22.09.2009, 12:44:02
  11. avatar
    [20] Eva_CZ [*]

    Zrovna vcera jsem koukala na nejaky porad o tyhle poruse ( nemoci ). Byl tam pripad posedlosti nakupovanim, ta pani totalne zavalila celej barak kramama, nektery ani nevybalila, proste nakupovala tak dlouho, az ji vzali deti, protoze se jejich dum stal nebezpecnym. NE odpadky. Nove veci. Vsude.

    Pak dalsi - ten se zase zasoboval naradim tak, ze v baraku nebylo k hnuti.

    Jo - a ten 1. pripad skoncil spatne. Sice prijela pomoc, barak vyklidili ( cca 20ti lidem to trvalo 3 dny, pak nastoupili uklizeci ), ale pani se z toho nedostala a zacala zavalovat znovu. Manzel se s ni rozvedl a dostal do pece syna, druhe dite je v peci babicky.

    superkarma: 0 22.09.2009, 12:42:44
  12. avatar
    [19] ToraToraTora [*]

    Podle některých výkladů se za sklon k obsedantnímu chování dá pokládat i to, když se ráno probudíte s myšlenkou na určitou melodii, kterou ne a ne vyhnat

    To bysme si asi museli dojít všichni do bambulárny

    superkarma: 0 22.09.2009, 12:36:38
  13. avatar
    [18] Světýlko [*]

    Přítel, když odchází ze svého bytu, tak má svůj postup (vypnout rádio, zavřít okna, zhasnout, boty na chodbu,...). Nedej bože, když chvátáme, chci mu pomoct a např. zavřu okna a ještě hraje rádio. Je pak lehce zmatený, protože jeho systém naruším. Tak to prostě nedělám a čekám v předsíni, až se to vše odehraje. Já to mám jednodušší: vezmu kabelku (měním-li ji, tak celý obsah přendám-je nutné mít doklady, peníze, mobil, brýle), zamknu a jdu. Neohlížím se (většinou).

    superkarma: 0 22.09.2009, 12:19:18
  14. avatar
    [17] Světýlko [*]

    kačinka — #14 Herečka Anderlová zas prý ladí barvu kolíčků s barvou věšeného prádla. Nevím Sml80, jak by to řešila, kdyby měla JEN dřevěné.

    superkarma: 0 22.09.2009, 12:11:11
  15. avatar
    [16] átéčko [*]

    Kiaruska — #5 Petrushe — #4 Tak tohle nesnáším. je mi fuk, jak je záclona a květináče ať jsou tam kde jsou.

    Myslím, že nic z toho nemámSml30

    superkarma: 0 22.09.2009, 12:01:44
  16. avatar
    [15] Zázvorka [*]

    kačinka — #14 Fakt? Tak to je tedy úchylka Sml52

    superkarma: 0 22.09.2009, 11:47:49
  17. avatar
    [14] kačinka [*]

    Já zas při věšení prádla používám pro každého člena domácnosti jinou barvu kolíčků a běda, když mi někdo ten systém poruší.

    1. na komentář reaguje Zázvorka — #15
    2. na komentář reaguje Světýlko — #17
    superkarma: 0 22.09.2009, 10:42:41
  18. avatar
    [13] jednapani [*]

    Jsou jedinci, kteří ve mně vyvolávají nutkavé puzení někomu ublížit nebo něco rozbít, nejlíp tomu dotyčnému o lebku.  

    superkarma: 0 22.09.2009, 10:39:31
  19. avatar
    [12] Kuře [*]

    Já mám doma dítko, které má potřebu rituálů. Je to spojené s jeho dalšími potížemi a někdy je to hrůza. Ale pomalu se nám daří některé ptákoviny odbourat.

    Nicméně pokud nemá u snídaně svůj hrníček s kaštánkem a zelené brčko, tak nesnídá. A to je ta nejmenší věc.

    superkarma: 0 22.09.2009, 10:18:46
  20. avatar
    [11] 13042000 [*]

    myslím, že nic z toho nemám, naštěstí. Na to, zda jsem zamnkla  byt, zhlasla světla apod. mi prostě pomáhá říct si to nahlas, "všude je zhasnuto, byt je zamčený" a jsem celý den v klidu. Zkuste to, funguje to.

    superkarma: 0 22.09.2009, 10:16:06
  21. avatar
    [10] barkl2 [*]

    no já pokaždé když odcházím z domu, tak si přetřu rty rtěnkou a použiji parfém. Sml52Sml52Sml52

    superkarma: 0 22.09.2009, 10:13:55
  22. avatar
    [9] SStream [*]

    Pravdou však je, že neznám člověka, který by nějakou úchylku neměl, to bychom taky mohli všichni jeden po druhém k lékaři a poté tiše pojídat pilulky aby se nedejbože neprozradilo to, že se v něčem navzájem lišíme Sml80 Já miluju uzavřené, uzamčené místnosti a necítím se kvůli tomu jako blázen Sml24

    superkarma: 0 22.09.2009, 10:04:12
  23. avatar
    [8] SStream [*]

    zajímavý článek. V rodině máme jednoho chlapíka, který neustále uklízí. Vůbec nejde o to danou věc uklidit, nýbrž schovat, někam do skříně, zavřít. Největší sranda je v tom, že je schopný dát cibuli z nákupu ve svém "spěchu" mezi boty nebo nářadí. Post factum vůbec netuší, kam co dal Sml30

    superkarma: 0 22.09.2009, 10:01:32
  24. avatar
    [7] femme [*]

    já nesnáším cokoliv nakřivo a zaprskaná zrcadla Sml80

    superkarma: 0 22.09.2009, 09:56:24
  25. avatar
    [6] rusalka2008 [*]

    Není nic horšího než psychické poruchy - ty vždycky odcizí blízké... Sml15

    superkarma: 0 22.09.2009, 09:24:41
  26. avatar
    [5] Kiaruska [*]

    Petrushe — #4 to mám taky, třikrát vstanu z gauče, abych narovnala záclonu nebo posunula o milimetr vedle kdejakou blbost Sml30 fakt zábava Sml31 Sml39 i když občas už se snažím to překonat..

    1. na komentář reaguje átéčko — #16
    superkarma: 0 22.09.2009, 09:24:17
  27. avatar
    [4] Petrushe [*]

    No, trochu u sebe pozoruji obscesi z pořádku a uspořádání, symetrie...jsem nervózní, jak není něco na svém místě a jsem schopná vstát z gauče (nebo přerušit třeba mytí nádobí) a jít posunout např. květináč s kytkou o půl stupně doleva, protože...protože tak třeba ta kytka vypadá symetričtěji? Až mám ze sebe někdy smíšený pocity...Sml31

    1. na komentář reaguje Kiaruska — #5
    2. na komentář reaguje átéčko — #16
    superkarma: 0 22.09.2009, 09:18:02
  28. avatar
    [3] Tulinka [*]

    enka1 — #2 Já si pro změnu odplivnu když kolem mne projede pohřební auto Sml30

    superkarma: 0 22.09.2009, 08:55:26
  29. avatar
    [2] enka1 [*]

    Pokud jedu autem a stane se,že něco  zapomenu a musím se vracet, třikrát si odplivnu, aby to do mě zas někdo nenašil. Řeším tak i černý kočky atp. Manželův kamarád, když mu přeběhne přes cestu,je schopný čekat na sebepustější silnici čekat až přejede jiný auto,byznys nebyznys.

    Jinak vzpomenu-li si mimoděk na někoho nebo mi na mysl přijde nějaká nepříjemná situace musím si v duchu říct:"Jen ať se nic nestane!" Tímhle "odhlašováním" jsem nemocná, činím tak několikrát denně. Mám blbé zkušenosti.

    1. na komentář reaguje Jitulinka — #3
    superkarma: 0 22.09.2009, 07:21:02
  30. avatar
    [1] Dante Alighieri [*]

    Tanec kolem dveří. Než odejdu od auta, tak 2x kontroluju, jestli jsou zamčený dveře i kufr a mezi těmi kontrolami aspoň 3x zmáčknu čudlík centrálního zamykání. Zajímavostí je, že jsem už 2x odešla od auta se zcela staženým okýnkem u řidiče. Jednou sice stálo na našem dvoře, ale i tak by se tam mohl někdo přikrást, protože na ten dvůr není vidět z žádného okna domu. Podruhé to bylo v garážích Flora, ale chybu jsem si naštěstí uvědomila záhy a hned jsem se vrátila.

    superkarma: 0 22.09.2009, 01:16:00

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme