Rodina

Když se naši rozváděli, souhlasil jsem. Dnes vím, že jsem tátovi křivdil

Naši se rozvedli, když jsem byl v rané pubertě. S odstupem času se mé hodnocení celé té situace změnilo. Člověk nabyl vlastních vztahových zkušeností. A tak mě mrzí, že už si o tom dnes nemohu s tátou promluvit...

divorce

Jsem dítě, jehož rodiče se rozvedli (trochu se obávám, že v mé generaci patřím k většině). Tenkrát jsem byl ještě kluk a celou situaci vnímal očima puberťáka.

Táta byl pro mě ten špatný. Přišlo mi, že se o nás vůbec nestará a celé dny tráví v hospodě - vůbec jsem neuvažoval nad důvody jeho počínání ani nad tím, že trpěl maniodepresivní psychózou. Tenkrát jsem ho tak nenáviděl, že když krátce po rozvodu zemřel, nešel jsem mu ani na pohřeb. Tohle hloupé dětské rozhodnuté mě dnes strašně mrzí...

Máma nad rozvodem dlouho uvažovala, protože situace byla bezvýchodná. Co si vybavuji, tak kvůli tátovu nezodpovědnému chování musela finančně táhnout celou rodinu, starat se o dvě děti a ještě se strachovat, kde táta co provede. Dobře si uvědomovala jeho nemoc a doufala, že rozvodem tátu nakopne a on půjde do sebe, ostatně podobný krok už (jak jsem později zjistil), tedy rozchod s mámou, v minulosti tátovi pomohl a rodiče se dali znovu dohromady. To jsme ale s bráchou ještě, pokud vím, nebyli na světě. Máma tenkrát vnímala rozvod jako šanci pro všechny a doufala, že to tátu přivede zpět do reality a zase se k sobě po čase, ať už jakkoli, vrátí.

Máma nás nenechala stranou

Ačkoli celou věc máma probírala hlavně s bráchou, protože on byl ten starší a rozumnější, tak se ptala i mě, co si o tom, že by se s tátou rozvedla, myslím. Posvětil jsem jí to jako správné řešení a stejně tak bratr se vyjádřil ve smyslu, že to sami zvládneme - tenkrát kvůli tomu nechal školy a šel vydělávat. Při rozvodu táta všeho litoval, přesto byli naši rozvedeni. Nikdo netušil, co se po rozvodu stane. Myslím, že to bylo jen o několik měsíců později, co se táta doslova upil k smrti, ale čas jsem tenkrát moc nevnímal, mohlo to být půl roku, rok... Co si ale vybavuji přesně, je máma: Stojí v noci u telefonu a pláče - policie jí právě stroze oznámila, že táta zemřel, a pozvala ji k identifikaci těla. Našli ho na chatě, kde po rozvodu bydlel. Oficiální verze: Zapíjel prášky proti alkoholu alkoholem, což jeho tělo nezvládlo. Jak jsem již napsal, nešel jsem mu ani na pohřeb, byl to pro mě tenkrát cizí člověk, který se mnou v době puberty buď vůbec nebyl, nebo na nás křičel, když jsme zlobili, a on se vrátil z hospody dřív...

Dnes toho lituji

Jak šel čas, nabyl jsem vlastní zkušenosti v několika vztazích a zjistil jsem, jak jednostranný byl tenkrát můj pohled. Tátu jsem šmahem odsoudil, asi jsem nemohl bez zkušeností jinak. Dnes už vím, že žádný vztah není černobílý a moc rád bych si s tátou o jeho vnímání jejich partnerské krize promluvil. Nesoudil bych, soudy jsou hloupé a krátkozraké. Jak řekl jeden můj moudrý známý: „Nikdo to neprožije tak jako ti dva a neví, co všechno se mezi nimi stalo a jak to vnímali.“ Tati, jestli to tam někde na onom světě čteš, dnes už vím, že to není lehké, a moc mě mrzí, že jsem ti tenkrát křivdil!

Téma dne 25. května 2012: Rozvod či krize rodičů

Téma je při pátku neveselé, leč závažné. Rozvod či velká krize rodičů může pěkně zamávat s psychikou dětí, a to i dospělých.

  • Rozvedli se vaši rodiče?
  • Řešili rodiče velkou manželskou krizi?
  • Jak jste rozvod či krizi rodičů vnímala?
  • Smířila jste se s tím?
  • Zatahovali vás rodiče do svých manželských problémů?
  • A co rodiče, zůstali po rozvodu v kontaktu? A v jakém?

Své příspěvky formou příběhů či úvah na dané téma mi posílejte do redakční e-mailové schránky Redakce@zena-in.cz, a to nejpozději 25. 5. 2012 v 15.00 hodin. Za svůj příspěvek můžete získat velký balíček tyčinek, ne, ne, MEGA BALÍK DELI, neb čokoláda je nejlepším lékem na nervy, které taková krize rodičů může pěkně pocuchat. Ještě podotýkám, že chcete-li mít šanci na dárek a uveřejnění, ať je váš text dlouhý alespoň jako tento odstavec.

DELI

   
25.05.2012 - Příběhy - autor: Jakub D. Kočí

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [43] denkas [*]

    Eva_Fl — #35 Já sem taky nikdy nic neřešila alkoholem,ani sem nikdy nekouřila a přesto souhlasim s tebou.Myslim si,že to je jako třeba chřipka.někdo ji má pořád a někdo nikdy v životě.Prostě jak řikáš,je to v mozku.

    superkarma: 0 01.06.2012, 22:42:23
  2. [42] Eliz87 [*]

    To je těžké. V danou chvíli to člověk posuzuje jinak.

    superkarma: 0 27.05.2012, 18:51:25
  3. [41] Rikina [*]

    Věra Hofmanová — #40 jasně. Sml24 O takové drobnosti, jako je rozvod, je zbytečné dětem říkat. Určitě je lepší, když vyjeveně zírají, co se to kolem nich najednou děje. Sml80

    superkarma: 1 27.05.2012, 11:30:08
  4. avatar
    [40] Judo [*]

    Děti se do manželských problémů namají tahatSml31

    1. na komentář reaguje Rikina — #41
    superkarma: 0 27.05.2012, 10:04:25
  5. [39] Reni [*]

    Děti vidí svoje rodiče ze své dětské pozice. Určitě na ně působí roztržky rodičů. Sml15 Sml22

    superkarma: 0 26.05.2012, 23:12:38
  6. avatar
    [38] Eva_CZ [*]

    Charakteristickým znakem alkoholismu, který je pokládán za chronickou chorobu stejně jako cukrovka nebo hypertenze, je fyzická i psychická závislost na alkoholu. Sml80 KDE je rozdil?

    superkarma: 2 25.05.2012, 22:08:23
  7. avatar
    [37] Eva_CZ [*]

    femme — #36 ja s tebou nesouhlasim, ale to je tak jedine, co muzu udelat. Zavislost neni slabost. Sml23 Nebo myslis, ze ja jsem nejaka zivotni sracka? Ze ty statisice lekaru a ja nevim jak moc otitulovanych lidi ( a chytrych lidi, nejen otitulovanych ) jsou nejaci slabosi? Ale jdi...Sml79 To pak maji deprese slabosi a jina onemocneni jen slabosi.

    superkarma: 2 25.05.2012, 21:42:48
  8. avatar
    [36] femme [*]

    Eva_Fl — #35  neodsuzuju, jen to považuju za slabost Sml80 vzhledem k mému věku a k tomu, že mi alkohol nijak zvlášť nechutná, už se alkoholikem asi nestanu Sml58 

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #37
    superkarma: 0 25.05.2012, 21:23:50
  9. avatar
    [35] Eva_CZ [*]

    femme — #34 ja jsem tenkrat neresila situace, spadla jsem do zavislosti, ani nevim, jak. Odstrasujici pripady jsem mela kolem sebe taky, ale zaroven neco se mnou bylo spatne. Vis, ze toxici a jini zavislaci ( i zavisli na jidle ) maji zmenu na mozku? Se kterou se narodili? Ktera NENI ziskana ani zpusobena naduzivanim? Muzes pochopit, ze proto, ze TY nejsi ( zatim ) zavisla, nemuzes odsuzovat, pokud nemas dostatek informaci?

    1. na komentář reaguje femme — #36
    2. na komentář reaguje denkas — #43
    superkarma: 0 25.05.2012, 20:42:23
  10. avatar
    [34] femme [*]

    Eva_Fl — #31  já jsem toho špatného taky zažila hafo, ale alkoholem jsem to neřešila Sml23 možná to bude tím, že jsem měla kolem sebe, ne v rodině, pár odstrašujících příkladů Sml22 

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #35
    superkarma: 0 25.05.2012, 20:10:57
  11. avatar
    [33] femme [*]

    Jakub D. Kočí — #25  zvolil špatný způsob vyrovnání se se svou nemocí Sml80

    superkarma: 0 25.05.2012, 20:08:18
  12. avatar
    [32] peetrax [*]

    bonda — #30 Sml80 mluvila jsem o odsuzování, ne o odchodu a záchraně sebe sama.

    superkarma: 0 25.05.2012, 19:40:48
  13. avatar
    [31] Eva_CZ [*]

    bonda — #30 ale to ti schvaluju a schvaluju to kazdemu, protoze osobne neznam moc nepijicich alkoholiku. 

    Femme, ja vim, ze je to velmi tezke pochopit, ale ja jsem ve svych sestnacti letech udelala totez. V sedmnacti jsem byla tezce zavisla.

    1. na komentář reaguje femme — #34
    superkarma: 0 25.05.2012, 18:48:38

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] bonda [*]

    peetrax — #28 Nevidí do duše, ale musí být svědkem té nemoci, dívat se, jak se ten, koho má rád, před jeho očima mění ke zlému a stahuje s sebou i rodinu. Buď z toho taky onemocním nebo zdrhnu. Já jsem volila to druhé.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #31
    2. na komentář reaguje peetrax — #32
    superkarma: 1 25.05.2012, 18:43:02
  2. avatar
    [29] daska59 [*]

    Nevidím to jako velkou křivdu. Jestli otec věděl, že je nemocný, měl se léčit. Pro vás jako pro děti neměl žádný pozitivní přínos.

    superkarma: 0 25.05.2012, 17:51:17
  3. avatar
    [28] peetrax [*]

    Altamora — #14 Nedokázala bych odsoudit alkoholismus ani jiné slabosti/nemoci/vady. Nikdy člověk nevidí tomu druhému do hlavy, duše... Sml80

    1. na komentář reaguje bonda — #30
    superkarma: 0 25.05.2012, 17:48:41
  4. avatar
    [27] Irad [*]

    Já hodnotím rozvod svých rodičů kladně. Až po rozvodu jsem vlastně poznala, že mám také tátu. Moje máma byla také na všechno tak nějak sama. Do té doby o nás nějak zájem nejevil. Náhle si nás bral na víkendy či prázdniny.

    superkarma: 0 25.05.2012, 15:25:10
  5. avatar
    [26] Lukáš Čejka [*]

    Jakub D. Kočí — #25 tak at ti to manicke obdobi vydrzi  Sml16

    superkarma: 0 25.05.2012, 15:19:48
  6. avatar
    [25] Jakub D. Kočí [*]

    femme — #15 bonda — #17 Nebyl to špatný člověk. Naopak, úplně ranné dětství, co si vzpomínám, byl perfektní, jezdili jsme na výlety, na houby, na rodinné tábory... Křivdil jsem mu v tom, jak silně jsem ho tenkrát odsoudil, aniž bych se zajímal o to, proč se chová tak, jak se choval.

    Lukáš Čejka — #23 Taky. V manické fázi si člověk myslí, že všechno zvládne a v depresivní naopak. Je to vážně šílená nemoc (a bohužel dědičná - tak doufám, že se u mě neprojeví, zatím mám stále jen mánie Sml57).

    1. na komentář reaguje Lukáš Čejka — #26
    2. na komentář reaguje femme — #33
    superkarma: 0 25.05.2012, 15:16:53
  7. avatar
    [24] femme [*]

    Eva_Fl — #22  samo, že dala, ale to není chlastání Sml58

    superkarma: 1 25.05.2012, 15:12:15
  8. avatar
    [23] Lukáš Čejka [*]

    bonda — #17 a neni ta depresivni porucha prave o tom,ze i kdyz clovek vi, ze ma neco udelat, tak to proste nedokaze, clovek upada do naproste skepse a letargie .... to se to pak z dalky dobre radi, co mel clovek vsechno udelat Sml80

    1. na komentář reaguje Jakub D. Kočí — #25
    superkarma: 0 25.05.2012, 15:10:00
  9. avatar
    [22] Eva_CZ [*]

    femme — #21 samozrejme ze NE!Sml23 Ty sis nikdy v zivote nedala sklenicku?

    1. na komentář reaguje femme — #24
    superkarma: 0 25.05.2012, 12:22:31
  10. avatar
    [21] femme [*]

    Eva_Fl — #20 ale chlastáním se nikdy nic nevyřešilo Sml24

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #22
    superkarma: 0 25.05.2012, 12:13:10
  11. avatar
    [20] Eva_CZ [*]

    bonda — #17 jasne, tenkrat bylo prece TOLIK moznosti lecby! A maniodepresivni psychoza je vlastne neco jako chripka a clovek je naprosto pri vedomi a ma usudek a VI, co ma delat.

    1. na komentář reaguje femme — #21
    superkarma: 1 25.05.2012, 11:57:36
  12. avatar
    [19] Eva_CZ [*]

    Altamora — #14 nesud. Nebyla jsi v jeho kuzi, v jeho rodine, v jeho situaci. Nesud.

    superkarma: 0 25.05.2012, 11:56:01
  13. avatar
    [18] femme [*]

    bonda — #17  asi tak Sml22

    superkarma: 0 25.05.2012, 11:41:51
  14. avatar
    [17] bonda [*]

    femme — #15 No přesně na to se ptám i já? Dobrá, otec byl nemocný. No a co jako? Měl se jít pořádně léčit. Měl se snažit řešit situaci s partnerkou, ale jestli se chtěl uchlastat, uchlastal by se i v pokračujícím partnerství a ještě by zničil jak matku tak i ty děti. Má být kluk rád, že se na to nemusel dívat a měl slušné dospívání.

    1. na komentář reaguje femme — #18
    2. na komentář reaguje Eva_Fl — #20
    3. na komentář reaguje Lukáš Čejka — #23
    4. na komentář reaguje Jakub D. Kočí — #25
    superkarma: 2 25.05.2012, 11:39:13
  15. avatar
    [16] ondrasek74 [*]

    Tak to je moc smutný životní příběh. Jestli vás tohle nepoznamenalo, máte můj velký obdiv.

    superkarma: 0 25.05.2012, 10:38:12
  16. avatar
    [15] femme [*]

    a v čem jste tátovi vlastně křivdil? Sml80

    1. na komentář reaguje bonda — #17
    2. na komentář reaguje Jakub D. Kočí — #25
    superkarma: 0 25.05.2012, 10:23:54
  17. avatar
    [14] Altamora [*]

    Anai — #7 Máš pravdu, že máme genetické dispozice k mnoha věcem. Ale není fér říkat, že muž začal chlastat (fetovat), protože ho k tomu dohnala manželka, šéf, režim, cokoliv. Prostě on (či ona) je chudáček, který za to nemůže, to ti druzí. Můj nevlastní otec taky nemohl za to, že byl alkoholik. On si nemyslel, že je alkoholik, on jen pil jak duha, protože mu maminka zemřela, když byl dítě, protože ho rozlobil šéf, protože prší, protože jsem na něho byla hubatá, protože ...

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #19
    2. na komentář reaguje peetrax — #28
    superkarma: 0 25.05.2012, 09:58:26
  18. avatar
    [13] gaba23 [*]

    Také nás rodiče zatahovali do svých problémů. Ptali se i na náš názor, jestli se mají rozvést. Tenkrát mně to bylo jedno.

    superkarma: 0 25.05.2012, 09:08:04
  19. avatar
    [12] vladka006 [*]

    To jsem vůbec netušila, Kubo. Je to smutné. Bohužel takové situace poznamenají člověka na celý život.

    superkarma: 0 25.05.2012, 08:50:54
  20. avatar
    [11] Hanula [*]

    Sml16děti to vždy vidí jen černě nebo bílé

    superkarma: 0 25.05.2012, 08:36:14
  21. avatar
    [10] rusalka2008 [*]

    smutné...

    superkarma: 0 25.05.2012, 08:27:19
  22. [9] magic11 [*]

    naštěstí moji rodiče zůstali spolu a jako děti jsme žádné velké problémy mezi nimi nevnímali, ale co jsou oba  v důchodu, tak se žerou čím dál tím víc a berou si nás jako soudce, ale to nejde, mám je ráda oba dva a žádnému nechci stranit, když každý z nich má tak trochu pravdu, ale ustupovat nebudou ani jeden.

    superkarma: 0 25.05.2012, 08:23:54
  23. [8] FAXÍK [*]

    moc hezky napsáno, ale smutné

    superkarma: 0 25.05.2012, 08:22:41
  24. [7] Anai [*]

    Altamora — #6 Je to v genech, takže někdo může celý život denně pít, jak se říká, navíc  "první ligu" a duševně i fyzicky zůstává zdráv, funguje bezchybně pracovně, rodinně, vztahově. No a někdo si dá první pivo v životě a pomalu to začne rozjíždět. Znám oba typy a věřte, že dobře vím, o čem píšu. Mé dětství bylo velmi poznamenané těžkým alkoholismem (3x léčení, asi 3 deliria) nevl. otce, s nímž matka žila od cca mých 9 let. Ten "lepší" případ je několik mých býv. partnerů a jejich přátel. Předurčení k závislosti máme každý jiným směrem. Já si např. musím dávat pozor na prášky.

    1. na komentář reaguje Altamora — #14
    superkarma: 1 25.05.2012, 08:19:32
  25. avatar
    [6] Altamora [*]

    Pro alkoholismus není omluva. Je to v každém případě slabost, ať už v tom, že nedokáže poznat, kdy už to není společenské popíjení nebo v tom, že někdo od řešení problémů utíká do nevědomí.

    1. na komentář reaguje Anai — #7
    superkarma: 1 25.05.2012, 08:10:17
  26. avatar
    [5] Jindriska8 [*]

    Mnoho věcí by jsme v životě udělali jinak,ale na to přijdeme až když už tu ten druhý s námi není.Sml22

    superkarma: 0 25.05.2012, 07:59:23
  27. avatar
    [4] vmarta [*]

    smutný příběh bohuželi to život přináší

    superkarma: 0 25.05.2012, 07:54:09
  28. [3] lidicka [*]

    Naštěstí jsem rozvod rodičů nezažila - naši spolu oslavili 45 let sňatku, pak bohužel maminka zemřelaSml15

    superkarma: 0 25.05.2012, 07:38:57
  29. [2] anina4 [*]

    Smutný příběh ,já naštěstí se takových situací nedožila,rodiče se nerozvedli a my  jsme s manželem už přes dvacet let spolu.

    superkarma: 0 25.05.2012, 07:06:03
  30. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    Sml67 Hezky a smutny. Deti by do rozvodu vubec nemely byt zatahovany. Ani do vztahu, to delala moje mama... I muj tata pil a ja si myslim, ze trpel tezkou depresi a alkohol byl pro nej unik z ni. Pival sam... V hospode, ale sam. Muj opilej tata samotar.... Nasi se nikdy nerozvedli. Jejich vztah byl sileny, ale byli spolu cely zivot. A asi to tak melo bejt.

    superkarma: 0 25.05.2012, 04:30:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme