Reklama

V únoru jsme litovali obyvatele novozélandského Christchurchu, který postihlo ničivé zemětřesení. O několik týdnů později jsme oněměli hrůzou nad obrázky z Japonska, jehož města po silných zemských otřesech spláchly vlny tsunami. Včerejší zprávy ze španělského městečka Lorka však byly pro mnohé překvapením. Víte, jak se zachovat, když se chvěje zem?

earth

Člověk jedoucí do oblasti s pravidelnou či zvýšenou seismickou činností se většinou též seznámí, co dělat v případě otřesů. Nebo se k němu tyto informace dostanou z medií a propagačních brožur dané lokality. Ovšem ani výlet do starobylého městečka na jihovýchodě Španělska vám nezaručí že zemětřesení nezažijete. Právě včerejší událost v Lorce je toho důkazem. Oblast totiž není charakterizována častým výskytem zemětřesení. Pokud budete mít to „štěstí“, dodržte následující pravidla, ať to přežijete pokud možno ve zdraví.

1. Seznámit se s okolím

Když přijedete na hotel, ubytovnu, ... dobře se dívejte kolem sebe. Je důležité vědět, kde jsou únikové východy, hasící přístroj, jaká jsou tísňová čísla, která byste měli mít uložená v mobilu, pokud vám paměť neslouží dobře. Pokud jedete s celou rodinou, pověřte někoho tímto úkolem a ten pak seznámí ostatní. Málokdo to dělá. Ale v případě krize budete tyto informace potřebovat a nebude čas je zjišťovat.
2. Zůstat v klidu a nepanikařit

Než vám dojde, že to, co právě pociťujete, je zemětřesení, které prožíváte poprvé v životě, uplyne několik sekund, v nichž celá přehlídka síly Země většinou i skončí.

3. Postavit se mezi dveře

Zárubně, překlady nad nimi, to jsou místa, kde je budova zpevněná. A pokud bude padat něco ze stropu, nezraní vás to.

4. Zdržovat se v malých místnostech

Například koupelna, toaleta nebo malá chodba. Jestli si vzpomenete na snímky z Christchurchu, tak ze zřícených budov zůstala stát pouze úniková schodiště. Kdo byl právě tam, přežil. Stejně jako žena, která se ukryla v koupelně ve 3. patře. Našli ji tam po několika dnech a měla jen pár modřin. Důvodem je opět přítomnost zdí, čímž je dané místo více zpevněné a snížená pravděpodobnost prolomení stropu.

5. Zdržovat se u obvodových (venkovních) zdí

Někdo radí schovat se pod stůl, kdyby něco spadlo, člověka to nezraní. Problém je, že stoly jsou většinou uprostřed místnosti a pokud dojde ke zřícení budovy, těžko vás najdou. Mnohem lepší je lehnout si na zem mezi pohovku a obvodovou zeď. Pokud něco spadne ze stropu, gauč to zachytí, v případě pádu budovy je větší šance, že vás v troskách najdou. Nebudete totiž uprostřed rozvalin.

earth

6. Dostat se co nejrychleji na volné prostranství

Pokud jste v nějakém domě, tak co nejrychleji ven. To platí obzvlášť v místech, kde záchvěvy nejsou běžné. Tam se při stavbě nemovitostí s otřesy nepočítalo. V zemích, kde jsou zemětřesení častá se staví z lehkých a pružných konstrukcí. Slabé záchvěvy budovy vydrží, pokud by se měly zřítit, na případné obětí nedopadne tolik těžkého materiálu. Ty výškové jsou navíc většinou zpevněny nosnými sloupy, které prochází i jednotlivými místnostmi. A nezapomeňte, že tento nápad nebudete mít jen vy. Takže když vyjdete na chodbu, může tam být docela plno. Vzpomeňte si na bod 1 a použijte únikové východy. Rozhodně nelezte do výtahu!

7. Na ulici buďte někde uprostřed a chraňte si obličej

Možná vás zraní střepy létající z praskajících oken, ale nic se na vás nezřítí. Japonsko a Nový Zéland jsou součástí takzvaného Ohnivého kruhu. Obyvatelé zemí na jeho území jsou na zemské otřesy zvyklí a výše uvedená doporučení jsou jim stále připomínána. Kromě teoretických znalostí jsou občané pravidelně trénovaní v rámci cvičných poplachů a evakuací. Konají se tam opravdu často, například v Christchurchu zhruba jednou za dva měsíce. Stálé připomínání zásad chování v krizové situaci je spojeno s praktickým nácvikem. Výsledkem této neustálé informační kampaně je významné snížení počtu případných obětí. To se jednoznačně ukázalo právě v Japonsku. Japonci jsou takto trénovaní již celá staletí.

Takzvaný Ohnivý kruh (anglicky The Pacific Ring of Fire) má tvar podkovy a nachází se téměř po celém obvodu Tichomořské desky. Pro lepší přehled je to obvod Tichého oceánu známého též pod dříve označovaným názvem Pacifik. Oblast je dlouhá zhruba 40 tisíc kilometrů, nachází se v ní 452 sopek a odehrává se v ní asi 90 procent všech zemětřesení. Jejich příčinou je pohyb litosférických (zemských) desek.

O autorce
Blanka Pokorná
37 let, původně z jižní Moravy, od loňského září na Novém Zélandu (konkrétně Christchurch)
„Normální, obyčejná ženská s poněkud neobyčejnými nápady. Vždycky něčemu propadnu, a dokud mě to nepřestane bavit, držím se toho. Nemám ráda nudu a stereotyp. Mám ráda nové výzvy a ráda zkouším nové věci. Mým hnacím motorem je změna. Když už není co měnit, stěhuju alespoň nábytek. A ráda se vracím na svá známá místa a užívám si, že se nic nezměnilo a vše je na svém místě. Zní to jako protiklad, že? Tak to jsem přesně já.“