.

Když prší, sedět raději doma na zadku

Cestování

Když prší, sedět raději doma na zadku

Hezké pondělí dopoledne!

K rozmarům počasí, konkrétně k povodním, se váže jedna má veselá (teď už veselá) příhoda.

Před dvěma lety, kdy řádily koncem srpna povodně, jsem se svou kamarádkou, která učí v cizině naše krajany, domluvila, že si zajedem na takovou menší rozlučkovou  večeři. Druhý den totiž zase odjížděla do ciziny. Vybrali jsme si naší oblíbenou restauraci v pohraniční obci, vzdálenou asi 7 km od našeho bydliště, kterou protéká místní řeka.

Při přejezdu mostu jsme stav řeky hodnotily jako dobrý. Jaké bylo naše překvapení, když za 1,5 hodiny, při zpáteční cestě, byl most pod vodou a zcela neprůjezdný! Dle tvrzení místních obyvatel byla šance, že voda opadne, tak až za 12 hodin - v té době už měla být má kamarádka na cestě do ciziny. Jiná cesta neexistovala, jelikož se obec nachází ve výběžku s polskými hranicemi. Takovou bezmocnost jsem dlouho nezažila. V hlavě mi to šrotovalo na plné obrátky. Až jsem dostala nápad zkusit projet autem přes pěší přechod, pak přes polské území na nejbližší přechod a zpět na naše území.

Na první přechod jsme přijely s pár sekundovým zpožděním, auto před námi ještě projelo, já už do toho rizika nešla. Takže otočit auto a hurá na další přechod - tam už nás místní policie asi 1 km od přechodu odklonila na jinou cestu. Zbýval třetí přechod. S vidinou toho, jak nocujeme někde v polském hotelu, nebyla situace nijak povzbuzující, venku pořád lilo jak z konve. Rozhodly jsme se pro třetí pokus, co nám taky zbývalo.
S malou dušičkou v těle jsme přijížděly k přechodu - a podařilo se! Ten kámen, co mi padl ze srdce, musel být slyšet daleko široko. Takže abychom se dostaly domů z restaurace vzdálené 7 km od našeho bydliště, musely jsme po  „kotěhůlkách“ v Polsku najet 125 km ;)))
A proto rada na závěr: pokud prší, sedět raději doma na zadku.

Pohodový první pracovní den přeje
Ireda


Dobrá historie... připomněla mi mého oblíbeného Saturnina, kde most nezůstal jen pod vodou, ale rovnou se zřítil. Tohle jsou přesně ty situace, kdy je moderní člověk, zvyklý na to, že všechno funguje a běží podle plánu, zcela zaskočen a zmaten. Vy jste si ale poradila :-)

A co jiné živly, milé ž-inky? Určitě nemáte zkušenost jen s vodou, i když ta je, pravda, asi pořád nejživější. Co vítr? Co hromady sněhu? Živě si pamatuji, jak silný dojem na mě, městského člověka, udělaly třímetrové sněhové návěje podél cest, když jsme byli vloni ve Špindlu. Přestože je „můj čas" léto, ta živelná nadílka byla ohromující.

 



 

   
15.01.2007 - Zahraničí - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [6] _zelvicka_ [*]

    FAXÍK: nejsi sama

    superkarma: 0 15.01.2007, 17:46:25
  2. [5] FAXÍK [*]

    když prší,tak se mi ani ven nechce

    superkarma: 0 15.01.2007, 12:26:20
  3. avatar
    [4] aiša [*]

    superkarma: 0 15.01.2007, 12:22:14
  4. avatar
    [3] Láska [*]

    Máš můj obdiv já bych byla s nervama v čudu a nevěděla co dělat

    superkarma: 0 15.01.2007, 11:57:05
  5. avatar
    [2] Kadla [*]

    No těbůh, to musela být štrapáce...

    superkarma: 0 15.01.2007, 10:50:25
  6. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    v každé situaci si umíš poradit,já bych byla vedle

    superkarma: 0 15.01.2007, 10:47:57

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme