Z cizího krev neteče. Také pravdivé české přísloví, kterého si ve skutečnosti naše čtenářka Lyoness užila až dost. Přečtěte si její dojemný příspěvek.

Dobry den Myslela jsem, ze k dnešnímu tématu nemohu nic napsat, ale poté, co jsem četla příspěvky čteář, rozhodla jsem se, ze přispěji také se svoji troškou...

Závist a sobeckost. Když nebudu mít já, tak ty taky ne. A když ty máš, znepříjemním ti a zkazím ti všechnu radost. Ať uz poškozením či přímo zničením věci nebo alespoň slovním znechucením, pomluvou, negativistickou reakcí.

Přijde mi, že se stále velká spousta Čechů nedokáže radovat ze štěstí těch druhých, často ani těch nejbližších.

Před rokem a půl jsem se musela z domu odstěhovat do bytu. Byt je to hezký, s balkonem. V okolí jsem viděla spoustu bytových domů, kde mají před domem květiny, které - kolikrát i pěkně upravené trávníčky a pergoly. Jen u nás nic. Tak jsem se já "zahradnice" rozhodla, ze to tam zkrášlím. Nejdříve jsem se zeptala správce, jestli to nevadí. Jeho první věta: To máte zbytečný, to nedělejte. Stejně vám to zničí. Vykašlete se na to. Když jsem si trvala na svém, řekl, že je to jedno, ať si dělám, co chci, ale že je to na nic.

Objednala jsem pána, který zryl dva pruhy trávniku, nádherně je vyčistil, vyplel, uhrabal, všechno po sobě uklidil. Za svoje. Ale co. Já to chci :-)

Už druhý den byly tyto budoucí záhony poťapány psíma tlapkama, ale co hůř i šlápoty od bot se tam objevily. Za další dva dny mi moje budouci záhony rozjezdili hoši od technických služeb se sekacím traktůrkem při sekáni trávy. To už jsem si myslela něco o debilech.

I vzala jsem motycku a celé ty udusané záhony znovu překopala, ohradila nízkým plastovým ohradníčkem z Obi a rovnou zasázela vlastnoručně vypiplané sazeničky měsíčků, jiřinek, ostálek a nějaké letní směsi. To celé za doprovodu řečí souseda, který na mě koukal z okna a celou dobu komentoval, jak to dělam zbytečně, jak se tu už i on snažil a smradi mu to vytrhali...

Nedala jsem se... Kytičky jsem zalévala, plela, okopávala, hnojila. Krásně vykvetly. Radost pohledět. Sklidila jsem několikero pochval jednak od sousedů, jednak od kolemjdoucích. Přes všechny hrůzné předpovědi kytky skoro vydržely.

Našel se ale idiot, který mi tu největší vyškubl. Dalších pár jsem viděla, jak nechá pejsky probíhat záhonem... vyběhla jsem na ně... Ošklivým pohledem a slušným požádáním, ať tam nelezou. Jedna maminka nechala své dite proskakovat záhonem a ukopávat při tom kytkám květy. Po mém hlasitém zavolání z balkonu, kde jsem zrovna věšela prádlo, ho honem okřikovala. Neomluvila se.

Ale musím říct, že jsem viděla i pár lidí, kteří se zastavili jen pro potěchu. Jedna malá holčička volala na maminku - Mamiiii koukej, tady to mají hezký, to jsou krásný kytičky.

Jednou šla kolem babička s vnučkou a důrazne jí říkala, jen koukej a čuchni si, ale nesahej na ně. Nejsou tvoje.

V záři mi ty nejkrásnejší kytky někdo oškubal... Bylo mi to hrozně líto, když jsem přisla z práce a vyděla ty pahýly ostalek a vyškubané pohozené jiřinky. Nechápu, proč to ti lidi dělaji.

Když jsem záhon zazimovavala, soused opět přispíval svými řečmi a jen tak mimochodem mi sdělil, že viděl, jak to lidi škubají, ale on se do toho nechtěl plést, tak jim radši nic neřekl... Mno, tak to neměl říkat nic ani mně.

Teď jsou záhony pod sněhem, ale ohrádky jsem nechala. Lidi mi je pošlapali, rozbili, válí se tam. Přes rohy záhonku, kde mám - nebo spíše jsem měla - skalničky, si zkracuji cestu.

Na jaře budu sázet znova. Nevzdám to. Jen si to asi budu muset nechat znovu zrýt, koupit vyšší plůtek, a natlouct tam ceduli, na které budu prosit lidi, aby nešlapali do trávníku a nenechávali tam kálet pejsky...

Držte mi palce, třeba mi už letos bude chtít i někdo pomoct a trochu se změni jejich myšleni :-)

Lyoness

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Až bolí srdce nad lidskou neomaleností, hulvátstvím a zlobou. Milá Lyoness, držím vám všechny palce, ať se lidé ve vašem okolí konečně chytnou za nos.

Reklama