Bulvár

Když mrtví ožívají

Dobrý den nostalgicky laděné paní redaktorce a dušičkově veselým Ženám-in!

Jako dítě jsem chodila vzpomínat na hrob svých blízkých zesnulých ještě s těmi bližšími, kteří mi zůstali živí. Dušičkovou náladu uměla moje babička naplnit sváteční pohodou pro tiché rozjímání s mrtvými. Dlouhé vycházce na hřbitov předcházel pečlivý nákup věnců a svíček. Mrtví ve vzpomínkách mé babičky jakoby v ten den ožívali.

Měli svůj svátek a tedy i právo vzbudit se ve snech svých blízkých, jak babička říkávala. Pamatuji, jak v tichém opojení kráčíme k hrobu a já začínám vnímat, že není jenom života, ale jeho odvrácené mince, tedy smrti. Ale život prý je dlouhý a krásný, a tak si ho mám co nejvíce užívat, a až ten každého Den přijde, s pokorou odejít. Tato babiččina slova byla  jakousi náplastí proti všemu, čemu jsem nechtěla jako dítě věřit.

Dlouho jsem z dušičkových míst utíkala jako v té pohádce po zeleném trávníku na bílém koni, když zdálky na mě zamávala ona bezelstná "spravedlivá" Paní Zubatá, a volá: ,,Dej si na mě majzla, máš na hraně!"

Medicína s ní umí dnes hrát falešnou hru a já mám ještě pro život hodně roků v záloze. Když mi je nejhůř, vzpomenu si na svoji sestru, která mi jednou řekla, že jsme si tak blízké, že nemůžeme odejít na věčnost bez toho, abychom jedna druhé neřekly, jak žít bez ní.

V dušičkové atmosféře je i taková zpověď přijatelnější než v srpnových vedrech. Protože duše mrtvých bloudí, oheň očisťuje, popel rozptyl na místech, která nám byla nejbližší. Nechci vzpomínku na sebe zanechat na hřbitově. Budeš-li chtít nejenom v tento den  vzpomínat, jeď na nákupy, které ti udělají dobře, a vždy patřily k našemu rozptýlení. Navštiv naši kavárničku a dej si, co jsme měly rády. Na můj účet, však to znáš! Ty objednáš, já platím! Účet vyřídíme tentokrát později, naše tradice zůstává neporušena, to si pamatuj! Zůstaň mezi davem lidí, který ti nedovolí být smutná. Na zpáteční cestě kup domů kytici, která si myslíš, že by se mi líbila, s čajem usedni do křesla a dej prostor vzpomínkám.
Lechtá tě něco na patě a uhýbáš nohou?
No jasně, to moje zbloudilá duše  tě přišla navštívit. Přeci jsme se tak domluvily předem. Až tady jedna z nás nebude, zalechtá druhou na důkaz věčnosti na patě, aby věděla, že je vedle ní!

Duše mrtvých nejenom bloudí, ale chci věřit tomu, že i vidí a jsou věčné.
A věčné je jenom to, čemu člověk věří!

Na věčnosti budeme v každém případě spolu, tak proč ten smutek už dnes!!!

Pozdrav všem dušičkám hřejícím se v teple domova posílá zatím žijící
                                                                                                                         Ema K.


Děkujeme za nádherný nostalgický příspěvek...

Tenhle snivý smutek naprosto miluju...

A co Vy, ženy-in? Jak vzpomínáte na své blízké Vy? Jak prožíváte Dušičky? Zabloudí k Vám občas někdo z těch, kteří už odešli? Podělte se s námi o své příběhy a pocity na redakce@zena-in.cz

 

 

 

 

 

   
31.10.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [16] vininka [*]

    Tak jsem si taky pobrečela... je to krásně napsané.

    superkarma: 0 31.10.2006, 18:22:18
  2. avatar
    [15] edith1975 [*]

    smutná věc a tak hezky napsaná. Mám slzu v oku

    superkarma: 0 31.10.2006, 17:49:50
  3. avatar
    [13] aiša [*]

    neta22: čas je lékař a léčí

    superkarma: 0 31.10.2006, 14:43:26
  4. avatar
    [12] aiša [*]

    neta22:to je mě moc líto

    superkarma: 0 31.10.2006, 14:42:01
  5. [11] neta22 [*]

    Ema K.: dík,snažím se to zvládat,ale je to tak...i přes nejlepší domluvu...to nejde nikdy.A jestli je čas nejlepší lékař?? Jak to mám vědět

    superkarma: 0 31.10.2006, 14:28:04
  6. [9] neta22 [*]

    jako malá holka jsem milovala hřbitovy, procházení a přemýšlení o osudech těch jmen....od minulého roku,co tam mám muže,nemůžu.Jen se děsím toho,až tam s dětma půjdu,takže taky brečím....

    superkarma: 0 31.10.2006, 14:12:59
  7. avatar
    [8] aiša [*]

    pěkné sou tu s náma a né jen když vzpomínám ale tak něak pěkně

    superkarma: 0 31.10.2006, 14:12:02
  8. avatar
    [6] kuželka [*]

    Sedím v práci a brečím jak želva.
    Emo K, děkuju.

    superkarma: 0 31.10.2006, 13:27:50
  9. avatar
    [5] Maca.M. [*]

    Ten článek je balzám proti černým myšlenkám. Takové nebytí musí živé dobíjet, a ti, kteří to mají takříkajíc za pár se nemusí vůbec bát.

    superkarma: 0 31.10.2006, 13:15:23
  10. avatar
    [3] Šupitopresto [*]

    Nostalgie, to je moje Pěkná úvaha

    superkarma: 0 31.10.2006, 13:00:10
  11. avatar
    [2] arjev [*]

    Krásné a tesklivé.

    superkarma: 0 31.10.2006, 12:59:03

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme