Zdravím všechny smíšky, jsem vděčná za toto téma. Vybavuje se mi spousta legračních scének a postřehů z naší rodiny. Tady jsou aspoň tři tak, jak jsem si je zapamatovala.
 
1. Jednoho dne došlo mezi mnou a mým mužem k ostré výměně názorů. Po hádce. v níž jsme si vyčetli všechny domnělé křivdy, jež jeden druhému způsobil, nastalo ticho. Manžel zarputile koukal do novin. Ani nepostřehl, že se už setmělo a na písmenka není vidět. "Kazíš si oči," jsem ledabyle postřehla. Odpověď zněla: "Když mám zkažený celý život, tak ty oči už oželím..."
 
2. Učitelka mé dcery oznámila ve třídě, že musí dát pryč kotě. Dcerka(tehdy 10letá) proto chtěla ode mě povolení, že může dát do klobouku lísteček se svým jménem, až se bude losovat, kdo to kotě vyhraje. Spočítala jsem si, že když je jich ve třídě 32, má mizivou šanci vyhrát, a tak jsem jí to dovolla. Příští den přišla domů celá nadšená, že kotě vyhrála. "To jsi měla skutečně štěstí," podotkla jsem. "Bylo to snadné," odpověděla. "Byla jsem jediná, kdo směl do klobouku lístek se jménem dát."
 
3. Trávili jsme dovolenou v jenom kempu. Na večeři jsme šli celá rodina do místní restaurace. Místnost byla plná fanoušků, kteří sledovali nějaký sportovní přenos v televizi. Servírka si  zapsala naši objednávku, ale pak se více než půl hodiny nic nedělo. Když začaly být dcery netrpělivé, najednou se od výčepu ozvaly vítězné výkřiky. "No vida," zaradovala se má 11letá dcera, "zřejmě se už někdo dočkal večeře."
 
Jo, dětičky a rodina vůbec, to je nehynoucí zdroj legrací, trapasů a smíchu vůbec, že?
Januše
 
Díky, Januše... krásně jsem se pobavila... :o)))))
Reklama