Venku se čerti žení, hrom se nastěhoval na střechu a jen čumák vyčnívající pod postelí připomíná, že v této domácnosti žije i čtyřnohý mazlíček. Je vám tahle situace povědomá? Víte, jak se o vystresovaného chlupáče postarat? O bázni mazlíčků jsme si popovídali s lidmi, kteří se zvířaty pracují každý den.

Některá zvířata mají strach z hromů a blesků, z velkého hluku, aut, ale třeba i z obyčejných jízdních kol. Pokud zvířata v jedné chvíli prožívají strach, vyvolává to v nich stres, mohou být agresivní nebo dokonce svému majiteli utéct. Každé zvíře se ale vypořádá se stresovou situací po svém. Je proto otázkou jeho majitele, zda svého mazlíčka dobře zná a zajistí mu takovou péči, kterou potřebuje.

Důležité je dospívání
Štěně by se mělo v průběhu prvních tří měsíců věku učit poznávat své okolí a zvykat si na něj. Za nejkritičtější je považováno období mezi třetím a dvanáctým týdnem věku. Pokud mu poznání není umožněno (nemusí za tím stát nutně zanedbávání psa, ale třeba i jeho nemoc), bude v dospělosti mnohem bázlivější a bude se často lekat.

Strach z konkrétní věci nebo situace může být vyvolán jedinou traumatickou událostí. Ale může být získán také postupně, na základě po sobě následujících negativních zkušeností. Někdy se strach postupně zintenzivňuje s přibývajícími negativními zkušenostmi. U většiny bázlivých psů lze strach získaný kvůli nedostatku časných zkušeností jen velmi těžko odstranit. Většinou se ho nepodaří odbourat vůbec. Je proto lepší takovému problému předcházet, než se ho později snažit odstranit.

Chlácholení strach posiluje
Většina majitelů se vystrašeného psího miláčka snaží ve stresových situacích chlácholit a uklidňovat. Dopouští se ale velké chyby. Pes zjistí, že z této situace má vlastně užitek, a tím se posiluje buď přímo samotný strach, nebo alespoň vystrašené chování psa. Je proto lepší na nervozitu zvířete nereagovat a věnovat se dál své činnosti. Jedině tak ukážete, že vlastně není čeho se bát. Je vhodné psa odměnit, pokud stresovou situaci zvládne sám, protože tak pozná, že užitek přinese nebojácnost.

Ve chvíli, kdy psa nebo jiného mazlíčka začnete konejšit, protože se stresor pouze blíží, například vidíte-li přicházet dalšího psa, vlastně ho tím upozorňujete, že by se měl bát. Pes se tak často může naučit strachu od svého pána.

Zkušenost chovatelky

O svých zkušenostech se strachem zvířat nám vyprávěla i Radka Štencelová, majitelka chovné stanice zlatých retrívrů Famous Gold.

Samozřejmě určitým způsobem jsou vlastnosti dány psovi do vínku rodem, ale velmi se dá ovlivnit výchovou a přístupem. Já jsem si prožila tvrdší oříšek při výchově psa mně svěřeného. Byl to pejsek, který právě většinu svého života prožil na samotě na statku se svou majitelkou a socializace vůči okolnímu prostředí se rovnala téměř nule.

Spolu jsme se učili chodit po chodníku, když jezdila auta, jezdit v autobuse, chodit po peronu na nádraží, pozorovat vlaky jak přijíždějí a odjíždějí, chodit na náměstí mezi davem lidí a zvládat prostě vše, s čím se pes, který žije aktivní život po boku svého majitele, může setkat, zvlášť když se očekává, že bude zvládat výstavy a zkoušky. Vše se nám společně v době dlouhé asi 6 měsíců zdařilo, ale stala se jiná věc. Zvykli jsme si oba na sebe tolik a pes mi tak důvěřoval, že již bylo pro nás oba velmi těžké se odloučit, takže po nějaké době naléhání na majitelku psa jsme se nakonec domluvily a pejsek zůstal u mě.

Myslím, že i když se samozřejmě pejsek s nějakým genetickým potencionálem narodí, záleží hlavně na majiteli, jak s tím naloží, zkazit se dá i pes povahy pevné, a napravit se dá pes, u něhož je zanedbaná socializace v raném věku nebo i pes, který má třeba i nějaký povahový problém. V těžších případech samozřejmě si třeba člověk bez zkušeností neví rady, a v tom případě je lepší vyhledat zkušeného člověka, který poradí."

Častým stimulem jsou bouřky
Bouřky vyvolávají strach u všech druhů zvířat. Z domácích zvířat hromobití nejhůře snášejí koně a psi, kteří se často schovávají pod postel, pod stůl nebo zavrtávají hlavu pod přehoz na gauči. Kočky ho snášejí o něco lépe. Ve většině případů. Jsou samozřejmě i jedinci, které nechává bouřka úplně chladnými a spokojeně si odpočívají na svém místě.

U citlivých zvířat, která se s bouřkami vypořádávají jen těžce, mohou pomoci léky na uklidnění, které se podají před jejím příchodem. Ty by ale měl předepsat veterinář. V tomto případě je důležité, aby zvíře bylo se svým pánem a nezůstávalo doma samotné. Může se stát, že zvíře, které zůstane při bouřce samo, uteče. „Pokud nelze být v době bouřky se svým mazlíčkem, jste-li například v práci, je dobré psa nebo jiné zvíře zajistit, aby k tomu dojít nemohlo,“ říká veterinář Vratislav Tůma.

Hromobití způsobuje velké potíže hlavně ošetřovatelům v zoo. „Zvěř má od přírody zakódováno, že jim může bouřka ublížit, a proto se bojí a jsou nervózní. Nesou je špatně skoro všechna naše zvířata, nejvíce asi slonice. Pokud je to možné, většinou u nich je ošetřovatel a snaží se je chlácholit. Žádné léky na uklidnění jim ale nepodáváme. Kromě slonic zneklidňují bouře i kopytníky a šelmy. Snažíme se zvířatům pomoci v rámci našich sil, ale pochopitelně nepolezu za bouřky uklidňovat do klece rozrušeného tygra,“ vysvětlil ošetřovatel Ústecké zoo Roman Nešetřil.

Máte doma nějaké zvíře? Bojí nebo bálo se něčeho? Jak se strachem bojujete?

Reklama