Problémy se vztahem prožívají nejen dospělí lidé, ale i ti na hranici plnoletosti. Jejich problémy jsou občas způsobeny nepřejícností rodičů. Je dobré prosadit si svou, nebo ne - na tuto otázku odpovídá zkušená psycholožka...

love

Možná se vám to také stalo - našla jste si skvělého přítele, ale vaši rodiče, nebo naopak jeho, byli proti.

Třeba jste se cítila jako dvaadvacetiletá Lucie, která rodičům svého bývalého partnera vyčítá rozchod...

„Bylo mi devatenáct a chodila jsem se sedmnáctiletým klukem,“ vzpomíná Lucka. „Byl to chytrý a rozumný typ. Opravdu mě miloval a já jeho. Jednou jsme jeli s partou kamarádů na dovču a jeho rodiče se o mně dozvěděli. Náš vztah se jim nelíbil, protože jsem byla o dva roky starší. Přinutili ho a on se se mnou ještě na dovolené rozešel. Moc to bolelo... Byli jsme spolu skoro rok. Teď máme každý svůj nový vztah, před rokem mě ale kontaktoval a chtěl za mnou přijet, už jsem nechtěla. Nedovedl si mě před rodiči uhájit, asi to byl osud. Teď jsem šťastná se svým novým přítelem, který o mě stojí a rodiče mu v tom nebrání.“

Jiný je příběh šestadvacetiletého Františka...

„Se svojí stávající přítelkyní jsme už skoro tři roky. Problém je ten, že s předchozí přítelkyní jsme chvíli bydleli i našich a máma si na ni zvykla. Rozchod neprodýchala a od té doby nechce o nikom jiném slyšet. Přitom náš rozchod byl celkem v pohodě, prostě jsme oba zjistili, že už nám to neklape - proběhlo to při jedné společné večeři. Ale to už je minulost. Kdykoli přijdu za našima, máma se ptá, jestli se dám zase s Romčou dohromady. O Vlaďce nechce ani slyšet. Mě to zas až tak netrápí, ale Vlaďka je z toho trochu na prášky. Myslím, že nám to hodně ubližuje...“

Další zajímavý příběh prožívá slečna Majka

Je jí sedmnáct let a má za sebou miniinterrupci. Její partner se k problému postavil čelem, ale Majčini rodiče jim přesto brání v tom, aby se dál stýkali...

„S přítelem - je mu osmnáct - jsem dva roky a mojí rodiče se s ním nikdy nesmířili, i přes to, že je úžasný!“ tvrdí Majka: „Oni na něm donekonečna hledají jen chyby. V lásce se přece chyby nehledají. Připadá mi to od nich dětinské... Vím, že je to taky tím, že mi ještě nebylo osmnáct, do osmnácti by se jim nezamlouval snad ani Bůh... Přítelovy rodiče mám ráda a vycházím s nimi dobře, chápou totiž lásku, kterou taky sami prožili... Je to smutné, ještě když jsem teď najednou po těch dvou letech, co jsem nebrala antikoncepci, otěhotněla den před první antikoncepční pilulkou. Rodiče mi zakázali se s přítelem stýkat. Teď si připadám jak debil. Byla jsem na miniinterrupci a moji rodiče to všechno chtěli hodit na přítele, i když je jasné, že pro to, aby se počalo dítě, musí být dva. Ale oni ne a ne, je to prostě jeho vina, protože je starší a tím pádem by měl být rozumnější a chtít po mě sex až po svatbě... Ach jo! Podle nich měl interrupci platit celou sám. No, zaplatili jsme to napůl, a to se rodičům samozřejmě nelíbilo. Když se tak poslouchám, přijde mi to jako příběh někoho úplně jiného, u koho bych si řekla: Chudák holka...“

Co příběh, to jiná zkušenost. Vždy se rodiče některého z partnerů staví do opozice, ale jednou došlo k rozchodu, podruhé se k němu možná schyluje, i když partnerství klape a potřetí k němu nedošlo, přesto se milenci nemohou stýkat. Zajímalo mě, jak se na problematiku rodičů a jejich vlivu na vztah dívá psycholog, proto jsem oslovil doktorku Zdeňku Sládečkovou z Klubu Diana...

Rada psychologa je rodiče neposlechnout

Co mám dělat, když mi rodiče brání v partnerském vztahu?
Pokud se člověk neřídí svou vůlí, pak to nikdy dobře nedopadá. Vzniká totiž pocit, že jste měli svou pravdu a rodiče vám zabránili k vašemu názoru dojít. Pokud si je neprověříte a uposlechnete, zůstane ve vás malá křivda. Sice jste, jako vzorné dítě, poslechli názor rodičů, ale do smrti smrťoucí vám bude v hlavě hlodat červíček pochybnosti, že jsem si pravdu neprověřil po svém, a budete to rodičům vyčítat.

Čtěte také...

Láska přes internet...

Reklama