Bulvár

Když jsme sami doma...

Na žádné dlouhé téma to není, protože to všechno podstatné už bylo napsáno, ale pár perliček přece jen najdu...

První: mejdan u kamaráda. Přesněji - „zajíždění" nové vily jeho rodičů... parádní byl jeho příkaz dávat pozor na koberec v obýváku. Pod stolem byl totiž nový krásný vlněný koberec šílené ceny... a jak se ráno ukázalo, tak my, přátelé oslavující a popíjející jsme byli pečliví. Všechny drobky, skvrny od červeného vína a bohužel i nějaké ty zvratky byly přesně tam, kde si to majitelé přáli - totiž na světlounce béžovém jekoru po okrajích pokoje. Na mouratý černohnědočervený vlněný koberec nekápla ani kapka...

Druhý: šéf odjel na služebku... joj, to blaho! Zůstaly jsem v práci samy dvě. Tři zaměstnanci byli nemocní, šéf pryč… před námi spousta papírů, protože jsme jako obvykle byly ve skluzu... mrkly jsme na sebe, papíry předtřídily podle typu, jedna sedla ke klávesnici, druhá diktovala a za dva dny byla kancelář prázdná. Dokonce se stihly i tři výjezdy ke klientům. Když se šéf vrátil, byl na mrtvici. Těsně před odjezdem totiž žádal vedení o přidělení dalšího pracovníka s tím, že objem práce nelze ve stávající sestavě zvládnout. Jeho rozhodnutí bylo okamžité a hodné manažera: do konce týdne jsme měly zákaz jakékoliv činnosti, která se byť i jen vzdáleně podobala práci...

Třetí: kamarádka přišla na přednášku s otiskem matčiny ruky na tváři... a po dlouhé době se přiznala. Její rodiče byli týden pryč, a tak si domů - coby správné děvče - nastěhovala svého kluka. Bylo to už na vysoké, za měsíc se měli brát, takže podle nich (ani podle nás) se toho zase až tak moc nedělo. Ovšem rodiče na to měli svůj názor - pohlavní styk nebo dokonce i jen jeho možnost připouští slušné děvče až po svatbě a oni svou dceru vychovali řádně! Takže když nečekaně přijeli, vyskočil milý chlapec oknem... jenže zapomněl v posteli slipy. Samozřejmě je kamarádčina matka našla a štítivě je předložila dceři s dotazem: „Co to je???" - ta odvětila, že slipy, protože její kluk u ní ten týden bydlel. A nafasovala onu zmíněnou facku s odůvodněním, že rodičům se nelže a srandu si má dělat z plastelíny... kamarádka je už nejen vdaná, ale i rozvedená, ale její matka jí ten „předsvatební týden" dodnes nevěří.

Pajda


Uf, tak obzvláště ta poslední historka je vypečená :). Děkujeme :).

redakce@zena-in.cz

 

 

   
20.02.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [4] LadyZa [*]

    A teď si představte, milé dámy, že to tak kdysi chodilo, že se před svatbou nesmělo. Alespoň v těch ortodoxních katolických rodinách (někde je to ještě dneska).

    superkarma: 0 20.02.2007, 15:44:02
  2. avatar
    [3] evadolezalova [*]

    jo, modřinu, tak to jo , já myslela, že opravdu otisk, proto se mi to nezdálo

    superkarma: 0 20.02.2007, 15:32:39
  3. avatar
    [2] pajda [*]

    evadolezalova: přišla druhý den ráno, ale modřinu měla ještě asi po týdnu - matinka byla zjevně od rány...

    superkarma: 0 20.02.2007, 15:17:52
  4. avatar
    [1] evadolezalova [*]

    Mně se líbí ta pracovní . S otiskem je to taky dobrý, ale že by jí nezmizel ? Nepíšeš, za jak dlouho na přednášku přišla, ale i tak

    superkarma: 0 20.02.2007, 14:47:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme