Rodina

Když já už toho brášku nechci!


Dělení je složité, zejména pak tehdy, jde-li o lásku a pozornost maminky nebo tatínka. To, že jsou děti žárlivé, když přijde na svět ten druhý, je docela normální. Až do porodu si mohou být jisti láskou rodičů. Teď se ale musí o pozornost dělit s novým sourozencem. Péče o miminko je náročná a starší děti se pak cítí nedoceněné, odstrčené a mají strach, že je rodiče už nemají rádi. Jak žárlivost na miminko zmírnit a jakou zvolit strategii? Přinášíme vám pár tipů, které pomohou.

 

1. Kdy je tedy nejlepší dítěti říci, že bude mít sourozence?

Máte potřebu rozkřičet do světa, že budete mít další přírůstek do rodiny? Chcete tu zprávu co nejdříve sdělit vašim rodičům a známým? Pak zprávu sdělte také co nejdříve vašemu dítěti. Pokud se tuto skutečnost totiž dozví od někoho třetího, může se cítit odloučené. Obecně ale platí, že čím je dítě mladší, tím později potřebuje vědět, že bude mít sourozence. Rok a půlleté dítě si rostoucího bříška vůbec nevšimne, na rozdíl od tříletého dítěte, které zaznamená sebemenší změny. Děti do tří let  nepotřebují dlouhosáhlá vysvětlování. Stačí jim říct, že miminko roste u maminky v bříšku.

 

2. Žádné falešné naděje!

Možná bude vaše dítě reagovat zdrženlivě, když mu řeknete, že bude mít sourozence. Není to nic divného. Dítě nemá představu o tom, jaký je život s bratříčkem nebo sestřičkou. Neznamená to také, že by dítě později sourozence odmítalo. Hlavně připravte dítě na to, že je s  miminkem spousta práce, a že ze začátku potřebuje hodně péče.

 

3. Byl jsem také tak maličký?

Už v těhotenství vám může dítko pomáhat při skládání miminkovských věciček, může vám hladit bříško, můžete společně bráškovi nebo sestřičce zpívat. Nebo zkuste pro sourozence společně vybrat jméno. Prohlížejte si také fotky, a ukažte mu jak malý a bezbranný tvoreček byl. Choďte na návštěvu ke známým, kteří mají doma kojence, ať vidí co všechno péče o miminko obnáší.

 

4. Dárky? Dvakrát prosím!

Když se miminko narodí, a na návštěvu přijdou příbuzní a známí, patří první pohled především novorozenci. Starší děti se pak často cítí odstrčené a reagují žárlivě. Je proto dobré, aby návštěva nejdříve pogratulovala i staršímu sourozenci a donesla mu také malý dárek. Starší dítě může také návštěvě svého malého brášku nebo sestřičku představit. Bude se pak cítit neuvěřitelné důležité.

 

5. Příliš přehnané péče škodí

„Buď opatrný s tím miminkem! – Neubližuj mu! – Teď buď zticha, tvůj bráška spí!“ Pokud budete dítě stále napomínat, přestane mít brzy chuť se o miminko starat a začne vzdorovat. Kojenci nejsou z cukru. Spontánní obejmutí nebo sladká pusinka od staršího brášky či sestřičky miminku jen prospěje. Tedy alespoň tehdy, pokud je to v dohledu rodičů. Malé dítě raději nenechávejte s kojencem samotné. Dvouletý capart je ještě nešikovný a nechtěně by mohl miminku ublížit. Kojenci mají rádi, když se okolo nich pořád něco děje. Není tedy nutné, aby rodiče a starší sourozenci byli stále potichu.

 

6. Jsme jedna rodina

Dá se říci, že obecně platí: čím více starší dítě vtahujete do péče o miminko, tím více u něj roste pocit zodpovědnosti k mladšímu sourozenci. Starší dítko vám může například při přebalování miminka podávat plenky, nebo donést dudlík, je-li potřeba. Starší děti může někdy rozhodit, že miminko hodně pláče. Tady je třeba vysvětlit, že miminko na sebe jinak než pláčem, upozornit nemůže. Že nám tím možná jen říká, že má hlad. Jiná situace nastane při kojení. Tady se může sice matka s dítětem výborně sblížit, ale starší sourozenec se často cítí odstrčený. I to se ale dá diplomaticky obejít. Starší dítě může krmení přihlížet, můžete si přitom společně číst knížku nebo se mazlit.

 

7. Zase středem pozornosti

Než přišel na svět malý bráška nebo sestřička, bylo dítě středem pozornosti celé rodiny. Teď mu jeho místo vzal malý „vetřelec“. Rodiče ale mohou staršímu dítěti dávat ten pocit, že se kolem něj stále všechno točí. Například při hrách, čtení nebo chválení, jak je šikovné. Nejsnáze to jde, pokud jsou doma oba rodiče a jeden má tak více času, se staršímu dítku více věnovat. Nebude to ani nijak extra závislé na čas. Děti budou mít velkou radost i z obyčejné čtvrthodinky, kterou jim věnujete. Důležité je, aby byl takhle strávený čas pravidelný. Pokud to půjde, tak minimálně čtvrthodinka každý den.

 

8. Mluvit a vysvětlovat

Pokud děti žárlí, často si myslí, že je tento pocit zakázaný. Rodiče by s nimi proto měli mluvit na rovinu a říct: „Já vím, že jsi možná smutný, protože už na tebe nemám tolik času jako dřív“. Děti pak budou vědět, že jsou i negativní pocity k miminku normální.

 

9. Buďte trpěliví a vyvarujte se hubování

Psychologové radí, zůstat v klidu i tehdy, pokud dítě reaguje agresivně a miminko třeba škrábne. Pokud budete ihned hubovat, tak bude dítě vystaveno většímu tlaku okolí. Je dost pravděpodobné, že se později situace ještě více přiostří. Odborníci v této situaci doporučují si s dítětem promluvit a vysvětlit mu, že takhle se k miminku prostě chovat nesmí. Pro lepší pochopení mu můžete říci, že jemu by se také nelíbilo, kdyby mu ubližovaly nebo ho zlobily starší děti na hřišti.

 

10. Znovu dudlík a plenky

„Už jsi přece velký!“ nebo „To už umíš sám“. Samozřejmě, že si vlastně děti přejí být velké. Ale miminku se dostane více pozornosti a více rodičovské lásky než velkým. Logické řešení: Budu se chovat jako malé dítě a maminka se mi bude více věnovat. Starší děti proto často začínají znovu lézt po kolenou, vyžadují dudlík, láhev nebo začnou šišlat. Nejlepší je v tomto případě s dítětem tuto hru chvilku hrát. Nebude dlouho trvat a brzy pochopí, že být celý den malé dítě je někdy pěkně nudné.

 

Někteří rodiče mají dobré zkušenosti s tím, že dají staršímu dítěti se začátkem těhotenství panenku. Je přitom jedno, jde-li o chlapce nebo holčičku. Dítě se pak může o panenku starat stejně jako maminka o miminko.
Velmi dobrým tahem, je také to, když přinese miminko z porodnice staršímu sourozenci nějaký dárek. Na otázky typu „A jak se ten dárek vyvíjel u maminky v bříšku“, si ale raději připravte odpověď předem. Pokud jsou staršímu dítěti více než tři roky, je velmi pravděpodobné, že ho to bude zajímat.

 

A jaké máte zkušenosti vy? Žárlilo vaše dítě na nového sourozence?

   
05.11.2008 - Těhotenství a porod - autor: Pavel Miškovský

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [46] sarkaf [*]

    ahojte všichni tak to jste mě opravdu pobavily se svými příspěvky....mám 6.měsíční dceru a moc a moc přemýšlím kdy a jestli si pořídit druhé aby to těžce nenesla a tak vůbec ...děkuju díky vám to nebude tak složité přemýšlení

    superkarma: 0 06.11.2008, 22:12:36
  2. avatar
    [45] závislá na čokoládě [*]

    U nás to proběhlo bez problémů a to je mezi nimi 8 let. Kubík sestřičku miluje, pomáhá s koupáním, přebaluje, dává dudlík. Kubík vybral jméno, pomáhal při vybírání kočárku a na barvu je hrdý.

    superkarma: 0 05.11.2008, 21:31:03
  3. avatar
    [44] OlgaMarie [*]

    Rikina: Pamatuju, pamatuju...

    superkarma: 0 05.11.2008, 19:30:56
  4. avatar
    [43] prece ja [*]

    kote- tos trochu nepochoúpila, co jsem tim chtěla říct. samozřejmě, že je dobré, když je dítě i jinde, ti mí taky jezdili na víkendy k babičce, jde o to, že máma je ten člověk, který je s ním nejčastěji a nejvíce.ne jako "host" který přijde domů večer, pak se programově věnuje 1/2 hod dítěti a pak si jde zas po svém.

    superkarma: 0 05.11.2008, 17:02:02
  5. avatar
    [42] Zázvorka [*]

    ToraToraTora: Rikina: Teda holky, díky, královsky se bavím Vašimi příspěvky!

    superkarma: 0 05.11.2008, 15:23:47
  6. avatar
    [41] ToraToraTora [*]

    Rikina: Mám pocit, že příroda ty mladší sourozence vyrábí v gumovém provedení sama od sebe v předtuše

    superkarma: 0 05.11.2008, 14:33:34
  7. [40] Rikina [*]

    ToraToraTora: můj starší syn vyřešil přesun nechodícícho sourozence naložením do tatrovky - jak byly takové ty velké plastové oranžové náklaďáky určené na pískoviště. Taky mu moc nevadily prahy a jiné drobné překážky... pokud během přesunu došlo k vyklopení, nevzrušeně naložil bratříčka zpět a pokračoval v transportu.

    superkarma: 0 05.11.2008, 14:30:52
  8. avatar
    [39] ToraToraTora [*]

    Tini: Děkuju.

    superkarma: 0 05.11.2008, 14:06:28
  9. [38] Tini [*]

    ToraToraTora: To budes mit zivo Drzim palecky a preji hodne stesti
    ja si jeste pockam

    superkarma: 0 05.11.2008, 14:03:04
  10. avatar
    [37] ToraToraTora [*]

    Tini: Je to fakt...ale dcera se záhy naučila využívat nedokonalostí batolecího věku bráchy a jen to šlo, sváděla na něj svoje hříchy. Malej si za to mohl sám, jelikož nemluvil a tudíž se nehájil.
    Teď oba čeká pod stromeček brácha...a doma bude zase Saigon

    superkarma: 0 05.11.2008, 13:46:45
  11. [36] Tini [*]

    Uz jsem se ji omluvila

    superkarma: 0 05.11.2008, 13:28:23
  12. [35] Tini [*]

    ToraToraTora: ne...si delas srandu, ze jo . Uplne to pred sebou vidim

    Mladsi sestra je o 5 a pul roku mladsi nez ja, a kdyz se narodila vubec me to nerozhodilo...proste byl u nas doma nekdo dalsi a me to vubec nezajimalo . Pozdeji me to zaclo stvat jelikoz kdyz sestra vyrostla, rodice me nutili si s ni hrat, coz ja samozrejme nechtela, jelikoz jsem mela sve kamaradky Chudinka sestricka, tak to odnesla mnohokrat, pekne jsme si ji mstily

    superkarma: 0 05.11.2008, 13:27:45
  13. avatar
    [34] ToraToraTora [*]

    Rikina: My jsme také nic moc nevysvětlovali. Dceři nebyly ještě ani tř, když dostala bráchu a hned po příjezdu sz porodnice,zatímco jsem telefonovala doktorce, že jsme doma, nakrmila ho preclíkem. Pak jí chvíli trvalo, než se smířila s tím, že novorozenec nechodí, ale předcházelo tomu, že ho vždy chytla za ruku a dotáhla tam, kam potřebovala. Třeba přes dvě místnosti. No a co, že máme prahy a v cestě byl i vysavač.
    Prostě se za pochodu s bráchou sžívala. Pravda je, že musel být občas gomovej, aby to ustál

    superkarma: 0 05.11.2008, 13:17:23
  14. avatar
    [33] ToraToraTora [*]

    *Kotě*: Ve dvou a půl letech si babička poprvé vzala malou na týden k sobě a když jsem jim večer celá vystresovaná volala, tak dcera nešla ani k telefonu a po babičce vzkázala, že se kouká na televizi ať neruším... Věnovat se dítěti je hezká věc, ale ani ono nás nechce mít stále za zadkem

    superkarma: 0 05.11.2008, 13:14:20
  15. [32] Rikina [*]

    No a mí synci jsou jen dva roky od sebe, takže ten starší to vzal celkem bez problémů, jako dvouleté batole zřejmě moc neřešil přítomnost dalšího roběte. Víc ho zajímalo štěně, které jsme v té době taky pořídili.

    superkarma: 0 05.11.2008, 13:05:35
  16. [31] Rikina [*]

    Ať vzpomínám jak vzpomínám, nepamatuji se, že by mi kdysi někdo nějak extra vysvětloval, že budu mít sestru... a jako mimino jsem ji úspěšně ignorovala, neb s ní nebyla žádná legrace a pořád to spalo nebo řvalo. Ale to mi bylo sedm let a celkem se asi nepředpokládalo, že bych se měla starat. To až o tři roky později, až začala sestra chodit do školky, tak jsem ji tam vodila i vyzvedávala, a vůbec jsem ji pak měla na starost až do puberty, jakožto starší a zodpovědný sourozenec. Občas jsem z toho nebyla moc odvázaná. Ale mnohé kamarádky či spolužačky na tom byly stejně.

    superkarma: 0 05.11.2008, 13:03:52

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] *Kotě* [*]

    No a k tématu - starší syn zatím zpracoval narození bráchy (6 týdnů) tak, že se přimknul k tatínkovi - neboť ten, na rozdíl ode mě, nemá po většinu dne na sobě přilepený mimino. K bráškovi se chová hezky, pusinkuje ho a mazlí, všude se s ním chlubí a chrání si ho, ale je vidět, že ho sesazení z trůnu jedináčka sebralo. Víc zlobí, potřebuje se víc mazlit, je to s ním zkrátka mnohem náročnější. Snad se časem adaptuje

    superkarma: 0 05.11.2008, 12:47:03
  2. avatar
    [29] *Kotě* [*]

    7kraska: jiné vyžití než multikino a hospodu neznáš?
    My s manželem využíváme občasné volné víkendy k návštěvám výstav, které by malého nebavily, chodíme do divadla, na koncerty, do čajovny, do dobrých restaurací... všude, kde by to tříleté dítě nebavilo nebo se prostředí pro něj nehodí, ale kde si to my báječně užijeme.

    superkarma: 0 05.11.2008, 12:43:09
  3. avatar
    [28] *Kotě* [*]

    prece ja: je opravdu nutné, aby matka byla s dítětem 24 hodin denně, 365 dní v roce? Můj syn (3,5 roku) např. už téměř rok jezdí jednou za tři týdny beze mě na víkend k prarodičům, všichni si to velice užívají a opravdu se mi nezdá, že by tam mou nepřítomností trpěl.

    superkarma: 0 05.11.2008, 12:41:21
  4. [27] 7kraska [*]

    mne uz se nikam "ven" snad ani nechce...do 38 let jsem byla furt nekde venku, tak uz nevidim nic skvelyho na tom sedet v zahuleny hospode nebo v multikine s pohazenym popcornem

    superkarma: 0 05.11.2008, 12:12:59
  5. avatar
    [26] prece ja [*]

    7kraska- taky si myslím, že by matka měla být doma, myslím si , že ten pocit, že kdyby něco, tak zakřičím :mami a ona se hned objeví, je pro dítě hodně důležitý.
    Moje děti měli radost, že jsem doma(propustili nás) a to jim bylo už přez 10let.
    Děti byli od sebe přesně 23 měsíců a moc si rozuměli do té doby než ten mladší dokázal byt samostatný. dcera ho opečovávala moc ráda a když pak nechtěl , tak se hádali.

    superkarma: 0 05.11.2008, 12:07:36
  6. [25] Tini [*]

    Je to krasa a ja se jenom modlim aby mi vyslo byt s didetem doma alespon pul roku rok. TAdy v HOlandsku je rodicovska jen 3mesice po porodu, pak matinky musi pekne naklusat do prace , takze o venovani se intenzivne diteti nemuze byt rec! Ja mam nastesti velmi dobreho zamestnavatele, tak doufam, ze v budoucnu toto budeme moci usmlouvat

    superkarma: 0 05.11.2008, 12:05:44
  7. avatar
    [24] *Kotě* [*]

    jednou týdně, sorry

    superkarma: 0 05.11.2008, 11:35:24
  8. avatar
    [23] *Kotě* [*]

    7kraska: no, ono je poněkud rozdíl v tom, zda má dítě celodenní chůvu, nebo zda ho jedno týdně, když si rodiče spolu vyrazí do kina, pohlídá babysitter

    superkarma: 0 05.11.2008, 11:35:07
  9. avatar
    [22] Ťapina [*]

    7kraska: No to na druhou stranu divný je, že nikam nechodíš. Ale to víme dávno.

    superkarma: 0 05.11.2008, 11:32:00
  10. [21] 7kraska [*]

    a taky si myslim, ze je lepsi, kdyz ta matka doma je, i kdyby varila a diteti se nevenovala - pokud se mu zacne venovat po vareni...kdyz tam neni treba jen chuva...nic proti chuvam...a neverim na kecy celebrit a manazerek, ze sice s ditetem moc nejsou, ale kdyz jsou s nim, tak se mu venuji intenzivne...ale to je muj soukromy nazor, ze by matka mela byt furt nekde nablizku

    vcera se mne ptala jedna Francouzka-matka holcicky z nasi skolky, jestli znam nakyho babysittera, a pak se desne divila, ze nemame obcas babysittera, ze nechodime "out" do kina, divadla, na vecere - tak jsem si pripadala divna, pac mela pravdu

    superkarma: 0 05.11.2008, 11:12:32
  11. avatar
    [20] Zázvorka [*]

    Jen mě neukamenujte! Nikdy jsem neřekla, že věnovat se dítěti přes den je: při vaření - houknout, že pěkně kreslí a podobně při chodu domácnosti.
    Jen si myslím, že mezi jednotlivými povinnostmi si můžu udělat na mimčo čas jen pro něj! A to nemyslím jen pohádku, písničku před spaním (po jídle a večer).
    Chápu, že nejde se mu věnovat furt a i mimčo musí mít čas samo pro sebe, aby si vystačilo a dovedlo hrát samo!!
    Asi to nedovedu dost dobře napsat, ale myslím to dobře!

    superkarma: 0 05.11.2008, 11:03:29
  12. [19] 7kraska [*]

    ovsem na druhou stranu je nutny, aby dite videlo, ze matka se stara o domacnost a vari a uklizi...ze se to neudela samo...proste musi se ten cas rozumne vyvazit, to je jako se vsim....ale je to narocny, ne ze ne...treba reknu "az spolu dame pradlo do pracky, tak si budeme cist" podle zasady napred prace potom zabava

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:58:43
  13. [18] 7kraska [*]

    naprosto souhlasim, matka u plotny se diteti nevenuje

    ja si pamatuju matku jen jak vari a otce jen jak cte na gauci noviny...na chalupe totez...na vylet na hrad jsme jeli jen jednou, jinak mne nechali cist si a hrat si samotnou...furt si pamatuju, jak jsem mela kufricek plny pexes a nikdo z rodiny se mnou nechtel hrat, ze nemaji cas....v puberte jsem s rodicema prestala mluvit o duvernych vecech a od te doby si s nima vymenuju jen organizacni pokyny...ja jako matka sice nejsem nejlepsi hospodyne ani kucharka na svete, ale holce se venuju po vyzvednuti ze skolky neustale, kreslime spolu a modelujeme a ctu ji atd. o krouzkach nemluve, tam se ji venuje nekdo jiny, ja ji jen dovedu

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:55:46
  14. avatar
    [17] kareta [*]

    To jsem asi zanedbala, 1/4 hodina to není

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:54:23
  15. avatar
    [16] *Kotě* [*]

    Zázvorka: uklízení a občasné popovídání si s dítětem není věnování se mu. Věnovat se dítěti znamená, že děláte něco jen spolu a jen pro něj, bez toho, aniž bys odbíhala k plotně, skládala prádlo, vytírala podlahu. Dítě potřebuje pocit, že jsi tady jen pro něj, nějaké povídání na půl huby při uklízení nebo občasné pokouknutí od práce se slovy "dobře to děláš, to jsi pěkně postavil" a podobně ho fakt neuspokojí.

    Takže ne, já se opravdu nevěnuji dítěti celý den, ale když už se mu věnuji, což můžou být dvě hodiny, ale taky jen půlhodina, tak to dělám naplno a jsem tu v té chvíli jen pro něj.

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:47:59
  16. avatar
    [15] Andula [*]

    Zázvorka: Ťapina: souhlas s Ťapinou Moje máma se mnou, kdžy jsem byla malinká, nebo prázdninách třeba bývala i celé týdny, ale o věnování se nemohal být řeč.

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:44:04
  17. avatar
    [14] OlgaMarie [*]

    Kuře: To se snacha v té chvilce dozvídá věci, které by ji ani nenapadly. Třeba vnučka těžce nese a je jí líto, že v baletu ještě nikdy neukazovala nový prvek jako první. Může se to zdát prkotina, ale holčičku to opravdu trápí a už tak malé dítě má z toho pocit vlastní neschopnosti. Tak už se tam střídají...

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:42:49
  18. avatar
    [13] Kuře [*]

    Zázvorka: Ono to věnování je o tom, že neděláš nic jiného (nevaříš, neuklízíš, nekoukáš na TV atp.) a skutečně se soustředíš jenom na dítko.
    U nás se to v dnešní době ustálilo na večerní půlhodince her (člobrdo, pexeso...) a potom s každým zvlášť v postýlce povídání- tak na té čtvrt hodinky. To už záleží na nich, jak dlouho si chtějí povídat.

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:33:00
  19. avatar
    [12] Ťapina [*]

    Zázvorka: Protože PROTO je v tom článku zdůrazněno, že aspoň 15 minut denně by se měl člověk věnovat jenom dítěti, ne mezi chodem ani mezi ničím jiným. JENOM dítěti. Kroutíš očima, jak je to málo, a pak z tebe vyleze, že to neděláš ani tu čtvrthodinku.

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:31:53
  20. avatar
    [11] OlgaMarie [*]

    Mischelinka.OK: Nevím, nevím. Neměla jsem ani dvojčata ani děti brzy za sebou. Jen tak nějak cítím, že starší by mělo bezpečně chodit než přijde druhé dítě.

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:28:46
  21. avatar
    [10] Zázvorka [*]

    Ťapina: proč to obracíš úplně někam jinam? Věnovat dítěti se lze i mezi "chodem domácnosti" a při běžném denním režimu dítěte!!

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:23:53
  22. [9] Mischelinka.OK [*]

    Brácha se narodil když mě bylo 11 měsíců a vyrůstali jsme vlastně spolu takže žárlení žádné nebylo. Takto bych to chtěla vyřešit i já až budu mít první tak kolem toho roku druhé, aby se spolu mohli hrát jako já s bráškou

    superkarma: 0 05.11.2008, 10:18:04
  23. avatar
    [8] Žábina [*]

    Kuře: ty jo to jsem ještě neslyšela - takhle opačně

    superkarma: 0 05.11.2008, 09:38:41
  24. avatar
    [7] OlgaMarie [*]

    Zázvorka: Tohle znám od snachy. Každý den si s každým dítětem někam sama sedne a povídá si jen s ním o jeho radostech, starostech...Má 3 a docela jsem byla naštvaná na sebe, že jsem své dvě děti vláčela ráno po jeslích a školkách a odpoledne, spíš navečer, jen někam pospíchala. Vyrostly a nevím jak.

    superkarma: 0 05.11.2008, 09:36:58
  25. avatar
    [6] Ťapina [*]

    Zázvorka: Jo? To fakt doma ani jinde nic nedělají? Kdo teda v rodinách s dětma zajišťuje chod domácnosti, jenom tatínci po návratu z práce? To je přesně důvod, proč je to tam napsané, stát u sporáku s dítětem za zády a přes rameno si s ním povídat NENÍ věnování se dítěti

    superkarma: 0 05.11.2008, 09:35:59
  26. avatar
    [5] Zázvorka [*]

    Věnovat minimálně čtvrthodinku denně dítěti (viz bod č. 7) co to je?
    Vždyť maminky se dětem přece věnují celý den!

    superkarma: 0 05.11.2008, 09:22:19
  27. avatar
    [4] Kuře [*]

    Tak u nás byl a je problém spíš opačný. Starší dítko přijalo mimino naprosto v pohodě, ale mladší neskutečně žárlí. Má snahu nás okupovat a ségru považuje za otravný živel. Takže už několik let vysvětlujeme Jajdě, že bráškovi NESMÍ dovolit, aby ji mlátil, že mu NEMUSÍ dát všecko, co mladý pán chce a že když ji mlátí, tak mu to má pořádně oplatit.
    Ale k naší sopkojenosti jejich rozbroje končí ve chvíli, kdy je na obzoru jiné dítě. To se vzájemně chrání a drží spolu. A oba se bez připomínání dělí o sladkosti a občas si "utrhnou od huby" poslední kousek a dají ho tomu druhému.

    superkarma: 0 05.11.2008, 08:45:56
  28. [3] mindulinka [*]

    Tak doufám, že syn vezme za měsíc bráchu v pohodě. Už se na něj těší, a už teď když mu něco koupím - hned mi připomene, že musíme něco koupit i bráchovi, i když je ještě v bříšku. Pomáhá vybírat jméno, pomáhal mi s prádlem na miminko a tváří se strašně důležitě. Každýmu vykládá, že bude mít bráchu, ale ten že bude jen řvát a spát.

    superkarma: 0 05.11.2008, 08:06:13
  29. [2] Anime Otaku [*]

    To zase moje sestřenice svojí mladší sestře lámala prstíky, naštěstí se jí to nepovedlo, ale už je to dávno a byly jí dva roky. Mě prý starší sestra měla ráda (rozdíl 4,5 roku) a hrozně ji bavilo se o mě starat a hrát si se mnou dokud sem nezačala běhat, a brát jí všechno, co zrovna vzala do ruky

    superkarma: 0 05.11.2008, 07:38:07
  30. [1] baru [*]

    Dobre rano, pamatuju se, jak tezce jsem nesla, kdyz nasi privezli z poorodnice segru. Sice jsem se na ni tesila, ale uplne me znechutilo, ze s ni nic neni, neumi chodit a jen breci a smrdi K tomuhle tematu je jeste vynikajici clanek tady: http://www.forexample.cz/view.php?nazevclanku=mate-si-poridit-dalsi-dite&cisloclanku=2008100020

    superkarma: 0 05.11.2008, 07:00:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme