S hlídáním dětí je potíž. Školky jsou přeplněné, předražené nebo z ruky, a tak se mnohé maminky spoléhají na hlídání dítěte členem rodiny. Ale ani na ty není vždycky stoprocentní spolehnutí.

Karla, třicetiletá trenérka fitness a maminka tříleté Adély, má výhodu, že si mohla přizpůsobit pracovní dobu, a dočasně tak vyřešit školku. Bydlí v satelitním městečku, kde je pouze soukromá školka. Velmi drahá, ale bohužel i přeplněná. Zatím se jí podařilo umístit Adélu jen na dopoledne tři dny v týdnu, aby si zvykala a byla mezi vrstevníky.

Čtěte také:

V ostatních dnech je s dcerkou doma a odpoledne, kdy odchází do studia, přebírá štafetu tatínek a ujímá se „péče“.

kidoZáměrně jsem dala slovo péče do uvozovek, protože je tak trochu v rozporu s tím, jak by si hlídání Adély představovala její maminka. Několikrát se přesvědčila, že na tatínka není zrovna spolehnutí. Jeho hlídání spočívá v tom, že ulehne na gauč a nechá malou „hospodařit“. Což o to, to by samo o sobě nebylo takovým problémem, kdyby na něj dětské brebentění nepůsobilo jako ukolébavka. V pozici ležícího střelce se tak krásně usíná...

Zatímco je tatínek v limbu, malá všetečka vystěhuje celou kuchyňskou linku. Nádobí se promění na bábovičky, pytlíky mouky a různých sypkých poživatin na pískoviště. Vše se krásně promíchá na podlaze a hrací ráj je na světě.

Jenomže tenhle ráj se promění v peklo, když se Karla vrátí z práce. Kuchyň vypadá jako po výbuchu bomby, ale dítě se blaženě usmívá a tatínek spokojeně podřimuje na gauči.

Karle se zatmí před očima, vzbudí tatínka a začne mazec.

Nepořádek se sice uklidí, ale co kdyby se dítě dostalo k sirkám nebo nožům? I když je vše pečlivě schované, Adéla je velmi vynalézavá. Umí si přistavit židli a šplhat po lince jako po opičí dráze.

A to se nestalo poprvé, co našla Karla domácnost vzhůru nohama, když se „hlídání“ ujal tatínek. Vždycky mu vynadala, snažila se domluvit, ale nic to nebylo platné.

Jediným řešením je placená chůva, ale má to vůbec smysl, když za ni dá půlku platu?

Čtěte také

Reklama