Většina z nás má 8. března spojeno s rudými karafiáty a přihlouplými projevy funkcionářek strany a uvědomělých dělnic. To je ovšem škoda, protože MDŽ je svátkem vskutku mezinárodním - je dnem oslavy boje za práva žen. Ba dalo by se říci, že vlastně není ani tak svátkem jako spíše právě dnem tohoto boje, protože v mnoha koutech světa ještě stále ženy o svá práva marně usilují.

 Zima v New Yorku
Původně tento svátek vznikl na počest třináctitýdenní zimní stávky newyorských švadlen v roce 1909 ve Spojených státech. V průběhu tří krutých měsíců ženy demonstrovaly v ulicích, byly pronásledovány, zatýkány a vězněny, zatímco jejich děti hladověly. Rozhodly se však tentokrát se nevzdat. V roce 1910 pak Socialistická internacionála na zasedání v Kodani ustanovila 8. března „na počest hnutí za práva žen a pomoc k dosažení univerzálního hlasovacího práva“ Dnem žen. Sama historie MDŽ je ovšem ještě o něco starší - už v roce 1857 demonstrovaly textilní dělnice v New Yorku za zkrácení pracovní doby na deset hodin denně (předtím bývala i šestnáct) a za rovné mzdy s muži. 

Kodaňský sjezd
V roce 1907 vystoupila na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu rakouská delegátka s myšlenkou, že by se ženy měly pravidelně veřejně scházet a žádat volební právo a že by bylo vhodné ustanovit k tomu jeden den v roce. V Kodani pak tuto ideu zopakovala Klára Zetkinová. K prvnímu Dni žen, jak se tento svátek původně jmenoval, došlo o rok později, kdy se shromáždily ženy v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a v Americe. Žádaly, aby bylo skoncováno s diskriminací žen ve vzdělání, zaměstnání i politice.

 

Boj za volební právo
V Rusku se MDŽ začal slavit až od roku 1917, jako připomínka vzpoury žen proti válce a bídě v Petrohradě. Po revoluci a abdikaci cara zaručila prozatímní vláda ženám volební právo. Sám V. I. Lenin pak ustanovil 8. března oficiálním svátkem „na oslavu heroické práce žen“. V Čechách získaly ženy volební právo v roce 1918 se vznikem republiky. Ve stejném roce uspěly v boji za práva žen také takzvané sufražetky v Anglii, i když na úplné zrovnoprávnění v politice si musely Angličanky počkat ještě dalších deset let. Například ve Francii však obdržely ženy rovné volební právo až v roce 1945.

  V průběhu obou světových válek byl MDŽ především příležitostí k demonstracím proti násilí a zabíjení. Teprve po druhé světové válce se stal svátkem vskutku mezinárodním. V současnosti je MDŽ připomínán na celém světě. Je symbolem boje žen proti diskriminaci, dnem, kdy se ženy shromažďují, aby usilovaly o prosazení svých práv i v oblastech, kde je doposud nemají.

Myslíte si, že jsou ženy i v Evropě stále diskriminovány? Nebo dochází k takzvané opačné diskriminaci a za svá práva by měli začít bojovat pro změnu muži? Mají muži také nárok na nějaký svůj mezinárodní den? Slavíte MDŽ? Nebo Vám tenhle svátek nic neříká?

Reklama