Reklama

Děkujeme čtenářce s nickem tindi, že se s námi podělila o svůj příběh milovaného pejska jménem Jack

Jack

Zdravím Ženu-in a její čtenářky!

Nedávno jsem na vašich stránkách psala smutný příběh našeho pejska Jacka. Nyní chci napsat ten veselejší a zavzpomínat na jeho lumpačiny a dobré srdce.

Jacka jsem si vzala v jeho dvou letech z útulku. Říkala jsem o něm, že je to kříženec německého ovčáka, chrta a netopýra. Jackovi šly ještě rok od doby, co jsem si ho vzala, vidět žebra i páteř. Veterinář povídal, že když jej zanedbali jako štěně, že už to dokrmit nejde, i když jsem se všemožně snažila. Nakonec pěkně přibral po kastraci. Když byla nějaká fena v říji, nežral, kňučel a skákal z okna. Kastrace hodně pomohla a Jack se aspoň nestresoval.

Jeho uším dodnes říkáme plachťáky a jeho volný lalok na krku, se dá na každé straně povytáhnout až o deset centimetrů. Také kvůli němu se vyvleče z každého obojku.  Jelikož je na mě tak závislý, že 20 m ode mne nejde, bylo pro mne vždy stresující, chodit s ním do obchodu. Jack se bohužel umí vyvléct i z popruhů na psy.

Takže se mi stalo, že já stála u kasy a Jack stál za prodavačem, protože se tam vloupal přes sklad. Bez něj jsme ale nikdy nikde nechodili a donedávna jezdil s námi i po výlech. Úsměvných historek s ním je na knihu. Tak poslušného a hodného pejska už asi mít nebudeme. K dětem je skvělý a vím, že by jim nikdy neublížil. Taky si s nimi zažil své a dcerka mu to teď vrací uplácením piškotky.

To slovo zná snad každý pes, nemluvě o zvuku šustícího sáčku. Když byl Jack ještě zdravý, chodívali jsme dělat radost klientům stacionáře. Kamarádi jej krmili piškotky a vznikl tam krásný příklad Pavlovova reflexu. Jednou jsme se do stacionáře stavili nečekaně po cestě od veterináře. Šli jsme na procházku a piškoty samozřejmě neměli. Jack se celou procházku koukal po svých kamarádech a olizoval se.

Dnes Jack kolem nás skáče po třech a pčiká krev, ale jeho kukuč je ještě tolik veselý a nevšímá si svých zdravotních obtíží, že ještě naštěstí nenastal ten smutný čas poslední injekce. Když k nám někdo přijde, hned má Jacka přilepeného na sobě. I když hlídá náš domeček, návštěvy miluje a ony jeho. O voříškách by se daly psát sáhodlouhé články. Jsou chytří a milí. A voříškem našeho srdce bude vždycky Jack.

Mějte se krásně a všem přeji ještě hodně zážitků s jejich zvířecími mazlíčky!

tindi

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Jack je moc krásný a určitě statečný pes. Držíme mu palce, aby mu zdraví sloužilo a vás těšil co nejdéle.

Máte také nějaký psí příběh, milé ženy-in? Napište nám o svém psovi na dnešní téma.

Na váš příspěvek se budeme těšit na: redakce@zena-in.cz