Zajímavý příspěvek k dnešnímu tématu zaslala čtenářka Ata2. Zajímavý, leč docela krátký, a tak jsem ho spojil s příspěvkem čtenářky Datury...

Dva příspěvky o vztahu s rodiči si můžete přečíst níže. Jeden je od čtenářky Aty2 a druhý od čtenářky Datury...


Tak já se s mamou vídám každý den, jelikož bydlíme spolu v rodinném domku. My bydlíme nahoře a ona dole.
Taťka už bohužel nežije 20 roků.
Myslím že máme spolu pěkné soužití i když se většinou říká že to moc neklape když bydlí rodiče s dětma.
Každé ráno a odpoledne(pokud nejsem v práci) si spolu uvaříme kafíčko a poklábosíme. Přestože se vidíme denně tak si máme stále co povídat.Přes léto vydržíme na zahradě u kávy i 2 hodiny:-))).
I když vloni oslavila 70 roků, tak se stále těší dobrému zdraví.
Chtěla bych tímto příspěvkem jí poděkovat za vše co pro nás dělá a za to že ji mám.Mám tě ráda mami.
Jen je mi líto že to nemůžu už říct i tátovi. Zemřel v době kdy jsem si prožívala ještě pubertální léta(a že mě držela dlouho) a prováděla jsem v té době hodně hloupostí.Vím že byl tenkrát ze mě nešťastný a bál se o mou budoucnost. Pokud se dívá někde z nebe, chtěla bych mu dodatečně říct že jsem ho měla a stále mám moc ráda.

Ata2


Na otce si moc nepamatuju, zemřel, když mi bylo osm let a maminka se už nikdy nevdala. Bylo jí tehdy 48 let. Já jsem se narodila neplánovaně. Myslela si, že má přechod a pak už bylo na cokoliv pozdě. Mojí sestře bylo 14, v 18 se vdala a odstěhovala se na druhý konec republiky. S matkou jsme žily samy. Pořád jsem ale měla na talíři, že jsem ji zkazila život. Ale pořád to šlo do doby, než jsem ji oznámila, že se chci vdát. Pak začaly výčitky, že ji chci opustit a že když se obětovala ona pro mě, že bych jí to teď měla oplatit. Přála si, abych se vdala, až ona zemře..Neposlechla jsem ji a dobře jsem udělala. Zemřela, když mi bylo 43 let.

Přesto se na ni nezlobím a za mnohé jsem ji vděčná, i když způsoby byly někdy docela drsné. Když jsem se chtěla třeba pustit do něčeho nového, už předem mi řekla, že to nezvládnu, že na to nemám a podobně. Paradoxně mě vyprovokovala /jsem beran/ k maximálnímu výkonu. Když jsem šla k maturitě, chtěla jen vědět jestli ano nebo ne, jak, to už ji nezajímalo.

Díky této její povaze jsem se plno věcí naučila, jen abych jí dokázala, že nejsem takové jelito, za jaké mě má. Po letech se mi přiznala, že mi to dělala naschvál. Přesto se na ni nezlobím a květiny na hrob jí nosím pravidelně.

Zdraví,
Datura

Pozn. red.: Texty neprošly jazykovou korekturou.

Téma dne 17. února 2012: Jak často se vídáte s rodiči?

Zasílání příspěvků k tomuto tématu již skončilo. Okolo sedmnácté hodiny se dnes dozvíte, která z přispěvatelek získala slíbený balíček čokolád Merci v hodnotě 500 korun.

Merci

Reklama