svěřuje se naše čtenářka s nickem Missy. Je další v řadě, která je přesvědčena, že v dobách dětství byly výrobky kvalitnější a chutnější. A není to jen v tom, že jsme byly malé

Dobrý den milá redakce, na pamlsky mého dětství (80. léta) vzpomínám s nostalgií, protože mi spousta věcí v dnešní době moc chybí. Pamatuju si, jak jsme s maminkou a bratrem chodili do samoobsluhy a když jsme maminku nechali v klidu nakoupit, koupila nám kornoutky plněné kávovým krémem. Byly vynikající, krémem přecpané a ten krém tak hezky na jazyku „křupal“. Když se později znovu objevily (a asi zase zmizely), tak už to v žádném případě nebylo ono. Jiná chuť a mnohem menší porce.

Chybějí mi sušenky Lucie, kakaové s bílým středem. Vypadaly jako kytičky a prodávaly se tuším v modré krabici s odklápěcím víčkem. Chybějí mi Hořce, takové „oříšky“ ze dvou plátků oplatky a uvnitř s vynikajícím krémem. Kupovala jsem si je ještě zkraje 90. let na střední škole, pak zmizely. Ke snídani jsme mívali Miky, kokosovou buchtičku se zavařeninou, prodávaly se v balení po dvou v takových alu mističkách. Nanuk Míša byl tvaroh sám, vynikající, paskvil dnešních dnů se s ním vůbec nemůže srovnávat. Pamatuju si na žvýkačky Bajo, jedna stála 2,50 Kčs a to už byla nějaká cena, musela jsem šetřit z kapesného 5 Kčs týdně. Ale byl v ní obrázek, obrázky se mezi dětmi vyměňovaly, což byl velký tahák. Letní prázdninové koupaliště mám zase spojené se sušenkami, jejichž název mi už bohužel vypadl. Byly velké, kulaté, dvoje v balení, na povrchu měly mřížku a byly slepované krémem. Existovaly dva druhy, světlé s tmavým krémem a pak tmavé s bílým. Byly vynikající.

 Loni o letních prázdninách jsem v obchodě objevila nugetu. Arašídovou, v té malinké vaničce. Koupila jsem dcerám každé jednu. Dcery „odkojené“ Nutellou na toho drobka koukaly dost nedůvěřivě, nicméně pouze do prvního ochutnání. A pak si nechaly vyprávět, jak jsem si tuto pochoutku, která stála kdysi 2,90 Kčs, kupovala o poledních přestávkách na základní škole, ale jen výjimečně, protože to bylo hodně peněz.

 Chybí mi toho hodně. Kdykoliv vidím heslo „vylepšená receptura“, obloukem se výrobku vyhnu. Je mi jasné, že to bude na úkor chuti a gramáže, zato za „úžasnou“ cenu. Jako dítě jsem lačnila po výrobcích ze západu, kdeže by mě kdy napadlo, že jednou budu jako velká vzpomínat na všechny ty výborné pochoutky, kterých jsem si v dětství až zase tak moc nevážila, protože byly všude a pořád a celé ty roky stále stejné. Co bych za ně dneska dala.

 Missy*

Milá Missy, myslím, že by se s vámi spousta čtenářek dnes shodla

Text nebyl redakčně upraven

Reklama