Čtenářka Věrulinka letos již našla pár hub, ale domů vezla košík plný něčeho jiného. Však se podívejte samy. Díky Vám Věrulinko za příspěvek i fotky!

Zdravím a přeji krásný den Vám všem na ženě-in. 

Houbařskou vášeň ve mně vypěstovala babička s mým taťkou, ti by bývali mohli být v lese každý den. Od mala mě taťka učil znát a sbírat houby a vždy říkával ,, Věruško, ty jsi u země níže než já, ty je musíš lépe najít a vidět „. Zda měl pravdu nevím, protože moje děti ač byly též malé  a já je všemu učila, byly v lese spíše pro parádu a nebo na povinné procházce, prostě houby neviděly.

Zůstalo jim to do dospělosti, byly schopni o pravého hříbka zakopnout, což jsem nikdy nepochopila. Oni zase nepochopily mě a syn vždycky říkával ,,mami, já nic jiného nevidím, než tvojí zadnici a pořád něco sbíráš“. Smála jsem na  div ne na celý les, a moje odpověď zněla ,,kdyby jsi nečuměl na mojí zadnici, možná by jsi i houby viděl.

Prostě houbaření je moje vášeň, ale letos to zatím moc dobře nevypadá, je veliký sucho, chce aby zapršelo a bylo opět pěkný teplo a houby porostou.

Díky suchu, mě letos les zatím nelákal, ale přišel kamarád s plným košíkem hřibů praváku, hlavy měly veliké a já byla v šoku. Ze samého šoku jsem mu řekla, předem se omlouvám za prominutí,, tedy Jardo, teď jsi mě na*ral“. Ten se smál a prohlásil, že nic jiného nečekal, co mu řeknu. Vzájemně se vždy hecujeme a aj nějaké to slovo nám vypadne z úst, ovšem kamarádsky myšleno.

Ráno jedeme na do lesa, bylo u nás doma rozhodnuto vzápětí.

Ráno jsem dospat nemohla, div jsem manžela ranní kávu nenechala dopít a už se jelo. Mě ale stále vrtalo hlavou, v takovém suchu, jak mají růst? První kroky v lese a malé větývky pod mými kroky praskaly. Ale přece jenom, Jarda našel, musíme také najít. Ale....

Manžel našel tři hřiby, dva se mu rozpadly v ruce a třetí byl naštěstí zdravý.

Já našla jenu jedinou prašivku a ze samého vzteku jsem si fotila co se mi líbilo a čekala na manžela, až dorazí k autu.

Přichází s dotazem, máš něco? Já ano, plný košík, ale šišek.

Když jsem viděla jeho jediný úlovek, pravého hříbka, měla jsem radost, že nejdeme z lesa totálně bez houby, což jsme několikrát zažili.

No, bude bílá houbová omáčka se smetanou, ale bez masa, manžel toto jídlo miluje. 

houby

houby

houby

houby

Nic nám nezbývá než si počkat, až naprší a houby začnou růst a já si ukojím svoji houbařskou vášeň.

Zdraví Věrulinka s fotkama.


Houby a já!

  • Napište , co pro vás houby znamenají.
  • Co máte kolem hub rády. Popřípadě nerady.
  • Kam a s kým je chodíte sbírat, nebo co vás při jejich sběru, přípravě, čí konzumaci potkalo zajímavého.
  •  Můžete to podpořite i aktuální fotodokumentací, videodokumentací i zvukově.
  • Cokoliv se týká hub, posílejte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

A já dnes na konci editace, tedy kolem 16. hodiny,jednu z vás co mi napíše, odměním něčím, bez čeho se pořádný přítel hub neobejde. Tak se těšte a pište.

Krásný den!

Reklama