Rodina

Kdy se děti nejvíc bojí aneb 5 vývojově podmíněných strachů

Dánský filozof Kierkegaard vyslovil zajímavou myšlenku: „Strach je možný pouze na pozadí svobody. Svoboda rozvíjet se, uchopit nové, něčeho se odvážit, vyrazit ven do světa – to vše je spojeno se strachem. Je to strach, který člověka vyzývá, činí ho tvořivým, činorodým a plodným.“

    

Pro každého rodiče je velmi užitečné vědět, že v normálním vývoji dítěte je několik období specifických strachů, která mohou být u jednotlivých dětí různě dlouhá a intenzivní. Kdy tato období přicházejí?

 

Po porodu - strach ze ztráty tělesného kontaktu

Podle mnoha odborníků je pláč dítěte ihned po porodu výrazem strachu ze ztráty kontaktu s matčiným tělem. Uvědomme si, že porod představuje pro dítě obrovskou změnu. Z tmavého, teplého a těsného prostoru, který je naplněný vodou a uklidňujícím zvukem matčina srdce, je náhle velmi „akčním“ způsobem transportováno do světa prakticky opačného.

Okolo 8. měsíce - strach z cizích lidí

Co tedy dělat, když se dítě bojí neznámých osob? Je třeba to respektovat! Děti potřebují „zahřívací kolo“, ony by měly určovat rychlost sblížení se s neznámou osobou, jinak se může u dítěte objevit nejistota v chování. Nevidělo-li dítě dlouho svého dědu nebo babičku a my je nutíme, aby se s nimi ihned přivítalo, dalo jim pusu a mazlilo se, pak nerespektujeme hranice, které si samo určilo. Nepodporujeme jej, aby stálo za vlastními pocity.

12.-18. měsíc - strach z odloučení

Jak se váš potomek učí chodit a vůbec se díky prudce se rozvíjející motorice osamostatňovat, nastává období strachu z odloučení. Příroda to zařídila velmi logicky. Vrcholu tento strach dosahuje mezi druhým a třetím rokem. Platí zde, že překonaný strach z odloučení se může znovu objevit např. při narození sourozence, změnou bydliště či při rozvodu rodičů.

Okolo 3. roku - strach z nadpřirozena

Dítě žije v jiném světě než my. Za záclonou v jeho pokojíku se večer prochází víly, pod postelí má ustláno bubák, v jakémkoliv tmavém koutu bydlí čarodějnice a sousedčin manžel je zlý loupežník. V tomto věku jsou zdrojem strachu i přírodní živly. „Nejoblíbenějším“ živlem je pravděpodobně vítr. Možná sami ze svého okolí znáte děti, které odmítají chodit za silného větru ven.

 4.-5. rok - strach ze smrti, z konečnosti člověka

Otázky týkající se smrti, ale i sexuality jsou též podmíněné normálním vývojem osobnosti. Většina dětí se setkává se smrtí tehdy, kdy se začnou více zajímat o zvířata. Přímo či nepřímo (záběry v TV) prožité katastrofy mohou již překonaný strach znovu vyvolat.

Vývojově podmíněné strachy je nutné si prožít

Vývojově podmíněné strachy zeslábnou a zmizí. Velmi nesprávné je snažit se dítě vychovávat „beze strachu“. Rodiče by měli úměrně věku dítěte podporovat odvahu strach překonávat, přitom mu musí být oporou a jistotou. Pomocníkem může být právě svět dětské fantazie, který si dítě samo rozvinulo a na který jde vhodně navázat (např. malý Pavlík nechce chodit sám čůrat, protože na WC bydlí bubák. Otec vzal Pavlíka do obchodu a spolu vybrali plakát rytíře, kterého se všichni bubáci zaručeně bojí...). V knize Dětské strachy a úzkosti od Jan-Uve Rogge se píše: „Kdo se snaží chránit své dítě před uvedenými druhy strachů, vyvolává jen strach před strachem. Činí svého potomka bezmocného, závislého na své osobě a bezbranného vůči možným útokům strachu, neboť se nenaučilo se strachem vyrovnat."

Pozor na strachy zapříčiněné výchovou

Kromě výše uvedených strachů podmíněných vývojem existují také strachy zapříčiněné výchovou. Důvodem může být například problematický výchovný vztah (citově prázdné prostředí), nedůsledná výchova, výchovný styl bez vymezení hranic, nebo je naopak dítě vedeno příliš autoritativně. Posledním důvodem může být způsob výchovy, kdy je dítě abnormálně ochraňováno, omezováno a není mu dána žádná volnost.

 

Pamatujete si, milé čtenářky, nebo víte z vyprávění, čeho jste se bály v dětství vy a jak to vaši rodiče řešili?

zdroj: Dětské strachy a úzkosti, Jan - Uwe Rogge

   
15.11.2006 - Těhotenství a porod - autor: Martina Machova

Komentáře:

  1. avatar
    [37] risina [*]

    Meander: Taky jsem se téhle povídky bála. A přidávám se
    ke strachu z války a plánu, že budu dělat mrtvou a pak si mě třeba nikdo nevšimne. Ostatně tuhle tendenci mám dodnes - když se hodně bojím, ztuhnu a zapatičtím. A už párkrát mi to zabralo...

    superkarma: 0 18.11.2006, 12:32:52
  2. avatar
    [36] gerda [*]

    chuanita: Bradbury umí perfektně strašit, ono stačí povídka Hoši, pěstujte obří žampiony doma ve sklepě - tam není na první pohled hrozného nic a přece...

    superkarma: 0 16.11.2006, 11:06:50
  3. avatar
    [35] Luci* [*]

    svetluszka: tak to jsi byla permanentně ve stresu

    superkarma: 0 15.11.2006, 19:59:55
  4. avatar
    [31] Meander [*]

    Vivian: Že jo, taky mě to napadlo.

    superkarma: 0 15.11.2006, 17:34:35
  5. avatar
    [30] Vivian [*]

    Nyotaimori: to musí bejt krásná smrt

    superkarma: 0 15.11.2006, 17:21:29
  6. [29] Tobbi [*]

    chuanita: Ten článek si pamatuju Kvůli němu jsem si přečetla celou Marťanskou kroniku, ale moc mě to neuklidnilo.

    superkarma: 0 15.11.2006, 17:09:21
  7. avatar
    [24] svetluszka [*]

    Luci*: ...koukal na Hledá se Nemo a že se bojí "ajoka"...tak jsem toho využila...

    A já se jako malá strašně bála traktorů a traktoristů... ....a bylo to dost zlý, protože bydlíme u JZD...

    superkarma: 0 15.11.2006, 15:32:12
  8. avatar
    [23] Meander [*]

    chuanita: Bylo to o domě, co pořád fungoval? O tom se mi i zdálo.

    superkarma: 0 15.11.2006, 15:22:57
  9. avatar
    [21] Meander [*]

    Chybí tam ještě jedna věc, které se děti bojí. Já.

    superkarma: 0 15.11.2006, 15:15:26
  10. avatar
    [18] Luka [*]

    gerda:Taky jsem se bála války. Několik let a velice intenzivně. Spouštěcí impuls bylo šátkování pionýrů ve třetí třídě, kdy nám promítli jakýsi válečný film (za odměnu a jako zpříjemnění šátkování...). Dodnes mám některé scény v živé paměti... No prostě děs!!

    superkarma: 0 15.11.2006, 14:35:58
  11. avatar
    [17] Gedžitka [*]

    Vivian: no nevím, nemyslím, že by si ho mělo moc prožívat, ono v postatě si ho prožije, když je na světle v hluku...., ale u té mámy by být mělo. já měla te´d holky v inkubátoru a pořád tam brečely, dokud nepřišla maminka, takže třeba na JIpce mě pouštěly skoro pokaždý, abych si šla dítě uklidnit, protože nebylo k utišení. Prostě potřebovalo mámu.

    superkarma: 0 15.11.2006, 14:02:37
  12. avatar
    [15] Luci* [*]

    svetluszka: jak tě napadl zrovna žralok ?

    superkarma: 0 15.11.2006, 13:27:08
  13. avatar
    [14] Žábina [*]

    když jsem se jako malá něčeho bála, říkala jsem si takové zaklínadlo, které jsem si sama vymyslela
    muselo se říct 3x po sobě aby mělo efekt
    někdy to pomohlo

    superkarma: 0 15.11.2006, 13:25:42
  14. avatar
    [13] Vivian [*]

    gerda: já jsem si taky říkala, že "kdyby něco", tak si lehnu a budu dělat mrtvou

    Jinak by mě teda zajímalo, jak je to s tím strachem č.1, ze ztráty tělesného kontaktu... Dneska se prosazuje trend, že se dítě hned po narození dá k matce, aby s ní neztratilo kontakt, ale z tohohle článku spíš vyplývá, že by si ten strach naopak mělo prožít, takže by mělo být chvíli bez ní... Tak nevím

    superkarma: 0 15.11.2006, 11:20:20
  15. avatar
    [12] Asdareel [*]

    gerda (10): Velmi dobře ti rozumím. Strach z války byl všudypřítomný, vzpomínám si třeba na počátek 80. let, krizi kolem rozmísťování raket středního doletu v Evropě, to taky bylo docela hustý.

    superkarma: 0 15.11.2006, 10:02:43
  16. avatar
    [10] gerda [*]

    já si vzpomínám, že jsem se jako malinká hrozně bála války. Aby nevypukla. Vyrůstala jsem v padesátých letech a asi se o ní kolem mě pořád mluvilo. Vím, že jsem si v duchu umiňovala, že kdyby vypukla válka, dělala bych mrtvou, aby mě nemohli zastřelit. Zní to dnes hrozně, ale nepamatuju se, že bych se něčeho, kromě války, bála.

    superkarma: 0 15.11.2006, 09:24:05
  17. [9] Rikina [*]

    Z vlastního dětství si na nic takového nevzpomínám. Mladší syn se jednou bál brouků, kteří mu údajně lezli po polštáři, ale statečný tatínek je tenkrát všechny "zabil", takže se to vyřešilo, a byl klid. Později se oba synové báli zapálit plyn na sporáku, ale za to mohly mizerné hořáky, po výměně už to bylo taky dobré. Bubáci u nás nebydleli - možná proto, že jsme měli psa, a ten přece hlídá a žádného bubáka k nám nepustí.

    superkarma: 0 15.11.2006, 09:03:20
  18. avatar
    [8] svetluszka [*]

    tak strach zapříčiněný výchovou těd prožívá náš malej.... ...furt mi lezl do šatny a rozhazoval věci, až jsem to nezvládla a řekla mu, ať tam nechodí, protože je tam žralok.... ....a kluk těd šílí, kdykoli se jde někdo převlíknout..

    superkarma: 0 15.11.2006, 08:33:15
  19. [7] FAXÍK [*]

    něco na tom pravdy je

    superkarma: 0 15.11.2006, 07:45:24
  20. avatar
    [6] jaku [*]

    Přidala bych ještě strach z toho, že se máma,popř.táta hodlají spláchnout do záchodu.
    Dětské kvílení a bušení na dveře mi nikdy nepřidávaly k pohodlnému vyprazdňování.
    Jinak jsem bývala posera,až hanba

    superkarma: 0 15.11.2006, 07:25:01
  21. avatar
    [4] Kačena1 [*]

    Léthé: kdyby jenom pod postelí, je to zákeřňák, jukneš pod postel a on se mezitím schová za skříň. Nebo za roh a skočí po Tobě, když jdeš v noci na záchod

    superkarma: 0 15.11.2006, 07:08:47
  22. avatar
    [3] clarCa [*]

    u nás v předsíni bydlel velkej černej pes . Maminka ho několikrát (zřejmě k obveselení ostatních obyvatel domu) musela vyhánět... stejně to nepomohlo. Kam by asi tak šel, když ho vyhnala jen do barákové chodby a ne ven na ulici, natož alespoň z Prahy

    superkarma: 0 15.11.2006, 04:43:42
  23. avatar
    [2] Léthé [*]

    Já se bojím bubáka pod postelí dodnes .

    superkarma: 0 15.11.2006, 02:51:09
  24. [1] 1Mona [*]

    Děti se bojí všeho, co je pro ně nepřirozené.A nemusí se bát v 8. měsíci ze smrti a v 9. z odloučení.Já se bojím smrti svých blízkých taky a nejsem v peřině.Když cítí lásku a posléze je jim vysvětleno,tak strach je pak jen ze strachu.(musím jít hledat svého plyšáka)

    superkarma: 0 15.11.2006, 01:20:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme