Reklama

O tom, že je člověk v různých státech dospělý v jiný okamžik, všichni vědí. U nás se stále udržuje hranice osmnácti let, i když je otázka, zda má člověk v tomto věku dost zodpovědnosti například na hlasovací právo. Británie se drží svých jedenadvaceti a podobně je to i v mnoha dalších zemích. S alkoholem to samé, pak je zde otázka řízení auta a sexu.

Jeden můj známý Američan prohlásil: „Vy můžete dřív legálně souložit než řídit? Co jste to za zemi?“ Když jsem se nad tím zamyslel, musel jsem mu dát za pravdu. Nebo snad nemáte pocit, že intimní vztah vyžaduje větší zodpovědnost než řízení automobilu?

Sex je u nás povolený od patnácti, ale řídit se smí od osmnácti. Hranici sexuální zletilosti chtěli dokonce posunout ještě níže. Předpokládá tedy stát, že děti jsou v těchto ohledech daleko dospělejší než v těch, které se týkají řízení? Zajímavá hypotéza.

Pak je zde další hranice dospělosti - čas, kdy končí studentské slevy. To je přesně ve dvaceti šesti letech. To znamená, že podle tohoto hlediska se dospívá až osm let potom, co můžete volit.

Nejzazší termín dospění (zde už spíše vyzrání) je u nás čtyřicítka. Dokud vám není čtyřicet, nesmíte kandidovat do senátu. Senátoři, rada starších, mají být dospělí a zodpovědní, takže se předpokládá, že už všechny mezníky jako sex, alkohol, studentské slevy mají za sebou a mohou se naplno věnovat politice. Řidiče dostanou také, hlavně aby se nerozptylovali.

Jenže to jsou všechno jen teorie. Ve skutečnosti každý z nás dospěje jindy, jinak a za jiných okolností. Ne vždy jsou to okolnosti veselé a téměř nikdy se nám dospělost nelíbí. Na dětství pak zapomínáme daleko rychleji, než bychom chtěli.

Jen si uvědomte, jak složité je pro vás rozumět vlastním dětem. Ten dojem, že tohle jsme přece nikdy nedělali, ten náhled na věci, který nám byl vlastní, ale dnes už vůbec nevíme, že jsme jej kdy měli. Kdy se to stalo? Kdy jste přestali být dětmi? Při odchodu z domova na studia, ve společné domácnosti s novým partnerem, při smrti někoho blízkého? Nebo prostě při potřebě být dospělý? Ve chvíli, kdy už nebyl nikdo, kdo by zvládl dospělé věci lépe než vy?

Já si poprvé uvědomil, že dospělost je tu, když začaly chodit účty s mým vlastním jménem, kdy jsem sám platil složenky ze svého a neříkal o peníze rodičům. Velice rád si přečtu, kdy jste se s dospělostí srazili vy.

Už jste dospělí?
Kdy se vám to vlastně stalo?
Pociťovali jste dospělost v osmnácti?
Nebo vaše nemá s daty narození nic společného?
Kdy jste si poprvé skutečně uvědomili, že jste už dospělí?

Napište mi na adresu redakce@zena-in.cz a já se vám odměním!