Jazykové kurzy se proto zaměřují už na děti od několika měsíců po narození. Sázejí na to, že děti v raném věku mají lepší předpoklady pro osvojení cizího jazyka než dospělí. Platí to nejen pro správnou výslovnost, ale i pro zvládnutí gramatiky.


 
Kdo začne s výukou cizího jazyka pozdě, nemá šanci ji zvládnout tak dokonale jako ti, kteří s ní začali odmala. Děti si navíc s brzkou výukou angličtiny zlepšují předpoklady pro učení jiných předmětů. A v neposlední řadě si malí studenti díky hravým metodám cizí jazyk zamilují, což se pozitivně odráží v jejich vztahu k angličtině po celý život.
 
Není se přitom nutné obávat, že pro děti předškolního věku představuje seznamování se s cizí řečí zbytečnou zátěž. „Správně koncipované kurzy jsou založeny na stejném principu, na jakém se děti učí svůj rodný jazyk. Díky opakovanému poslechu nahrávek a pozitivní podpoře při upevňování jazykových znalostí se angličtinu učí stejně přirozeně jako mateřštinu,“ říká Lucie Bechná, z jazykové školy Helen Doron English v České republice.
 
Každý, kdo se učil nebo učí anglicky, ví, jak složité bývá zvládnout správnou výslovnost tohoto jazyka. Pokud člověk nezačne s učením už v dětství, nikdy se nezbaví nežádoucího přízvuku. S přibývajícím věkem se totiž stává učení jazyků mnohem náročnějším a pro někoho i nemožným.
 
Také pro gramatiku cizího jazyka existuje tak zvané kritické období, během kterého je dítě schopno naučit se gramatice přirozeně a na úrovni rodilého mluvčího. Dokazuje to výzkum autorek Jacqueline Johnson a Elissy Newport, které testovaly gramatickou úroveň imigrantů asijského původu v závislosti na věku, v němž se přistěhovali do USA. Ti, kteří přijeli do Spojených států dříve, než jim bylo 7 let, zvládali gramatiku na stejné úrovni jako rodilí mluvčí. U těch, kteří se do USA přistěhovali ve věku mezi 7 a 11 lety, zaznamenal výzkum ve srovnání s mladší skupinou dětí velké zhoršení schopností v gramatice. Od 11 let pak byla schopnost naučit se gramatická pravidla ještě horší a stejná jako u dospělého člověka. I zde tedy platí, že čím dříve dítě s cizím jazykem začne, tím lépe.
 
Kromě toho, že se dítě díky brzkému startu naučí rychle a správně anglický jazyk, nemívá problémy ani s jinými předměty. „Děti, které byly odmala vystaveny dvěma jazykům, mají větší kontrolu nad jednotlivými složkami poznávacího procesu. Dokážou se lépe a déle soustředit, rychleji se rozhodují, mají lepší paměť nebo dokáží jednoduše plnit několik úkolů najednou. Všechny tyto výhody byly jazykovědci pozorovány již ve věku sedmi měsíců,“ uvádí Lucie Bechná.


 
Mozek a jeho kapacita roste nejvíce do věku 6 let. S tímto poznatkem zase pracuje vědec Glenn Doman. V tomto období se vytváří a upevňuje největší množství spojení neboli synapsí mezi jednotlivými neurony. Tato spojení se vytvářejí během fyzické a mentální stimulace a tou může být každá nová informace. Lidská řeč je natolik komplikovaná dovednost, že již samotné učení se mateřskému jazyku je velmi intenzivní stimulací. Pokud se dítě v raném věku učí dalšímu jazyku, je tato stimulace dvojnásobná.
 
Podle poznatků z lékařství zůstává mozek lidí, kteří hovoří dvěma a více jazyky, také déle fit. Užívání více jazyků totiž vede k mnohem větší mozkové aktivitě sloužící k procvičování mozku. Oddaluje například rozvinutí Alzhheimerovy choroby, protože přispívá ke zvyšování kognitivní rezervy – jedná se o odolnost mysli vůči poškození mozkových buněk.

Více informací najdete na stránkách www.helendoron.cz

Čtěte také:

Reklama