Rodina

Kdy ještě zachraňovat nedonošené děti?

To je tak těžká otázka, že na ni nikdo neumí odpovědět. Vždy totiž záleží na konkrétní situaci a posouzení lékaře. Kromě medicínského hlediska je tu také otázka morální, a proto je tohle téma velmi citlivé.

ilustrační foto

V otázce nedonošených dětí se totiž střetávají dva zcela odlišné názory. Jeden zní: zachraňování nedonošených dětí je proti přírodě a extrémně malé děti by se zachraňovat neměly, ten druhý se dá stručně vystihnout slovy: každé dítě má právo na život.

Předčasně narozených dětí je čím dál víc, nyní odhadem až 10 %. Za nedonošené se označují děti, které se narodí mezi 24. a 37. týdnem těhotenství nebo ty s porodní hmotností nižší než 2, 5 kila. A kde je ta hranice, podle níž se posuzuje, které děti ještě zachraňovat? Oficiálně je stanovena na 24. týden a hmotnost 500 gramů. Lékaři dnes zachrání až 65 % takto narozených miminek.

Ale problém je v tom, že každé dítě je jiné. Záleží tak na jeho životaschopnosti a také na tom, jak má miminko vyvinuté orgány pro přežití (hlavně plíce), někdy je to už ve 22. týdnu. Rozdíly opravdu existují, vždyť ročně přežije několik desítek dětí, které se narodí pod umělou hranicí 24. týdne těhotenství.

Dnes je výhoda hlavně v tom, že lékařské možnosti jsou stále lepší a péče o nedonošené děti se za posledních dvacet let zdokonalila. Teď už nejde jen o to, aby tyto děti přežily, jak tomu bylo před 30 lety, ale důležité je také to, aby neměly vážné následky. Ale jak připouštějí lékaři, prognóza bývá vždycky nejistá, rizika tu jsou vždycky a nedá se předem odhadnout, zda a jaký vliv bude mít předčasné narození na budoucí život miminka.

Protože téma nedonošených dětí je velmi závažné a týká se celé společnosti, budeme se mu nadále věnovat. Už teď můžeme prozradit, že pro vás připravujeme zajímavé rozhovory. A nyní také anketu.

Co si myslíte o zachraňování extrémně nedonošených dětí?

Možnost%
Je to dobře, každé dítě má právo na život.20,3
Není to dobře, je malá šance, aby bylo dítě v dospělosti v pořádku.17,2
Asi záleží na situaci, nezávidím lékařům, kteří o tom rozhodují.62,5
Je mi to jedno.0
Jiná odpověď (prosím napište do diskuse).0

fot

Fotografie MUDr. Petera Krcha PhD., přednosty kliniky neonatologie v Košicích, který nedonošené děti léčí i fotí, psali jsme TADY.

Další články v našem magazínu:

   
21.08.2013 - Děti - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. [10] karolina78 [*]

    Nejhorší je ovšem ztracené dítě, ale tomu se dá vyvarovat, už jsou metody, co dělat, abychom měli děti stále na očích

    superkarma: 0 11.12.2013, 16:21:08
  2. avatar
    [9] navia [*]

    Aesinka — #8 taky nevím, co si představit pod "nezachraňováním" Sml15 Když se narodil syn císaře Napoleona tak si (prý) mysleli, že je mrtvý. Někam ho odložili..pak si někdo náhodně všiml, že žije a údajně ho obkládali vnitřnostmi z čerstvě zabitých vepřů... zlatý inkubátorySml16

    superkarma: 0 28.08.2013, 22:22:16
  3. [8] Aesinka [*]

    Neumím si představit to nezachraňování. Prostě nechat dítě někde bokem umřít? Asi jsem proto dát prckovi šanci, jestli se z toho dostane či ne.

    Otázkou je, co je ještě zachraňování, jestli by třeba muselo mít dítě 10 operací a bez velké naděje, je snad lepší dopřát mu pár klidních dní života...

    A v dalším životě už si taky musí to své místo na světě vybojovat, jestli bude žít 3 roky, nebo 20, nebo bez následků 80, není na člověku...

    1. na komentář reaguje navia — #9
    superkarma: 0 21.08.2013, 22:19:20
  4. avatar
    [7] Odemětobě [*]

    Dcera má termín porodu za 5 týdnů. Kdyby porodila teď, budu usilovat o záchranu toho drobečka. Vše je relativní. Dřív bych byla pro, aby se ti malincí pod 1 kg nezachraňovali. Pak dcera od známého musela porodit dřív dvojčata, holka 960 g je zdravá, kluk 1350 g po 2 týdnech zemřel.Další známí mají 2 děti narozená mezi 800 a 1500g, obě mentálně a fyzicky postižené. Bez schopnosti pohybu,řeči, jedno i slepé. Takže bych opravdu řešila případ od případu. Být na místě lékařů,klidně bych určitě nespávala.

    superkarma: 0 21.08.2013, 15:53:04
  5. [6] jureckova [*]

    pajda — #5 v současné době se nejedná o postižení, ale o opoždění ve vývoji Sml22 další problémy se mohou čekat nástupem do školy, přičemž prognóza je, že bude chodit do normální školy, i když o rok či dva později a bude žít život zdravého člověka, který měl start do života hodně komplikovaný

    superkarma: 0 21.08.2013, 15:18:11
  6. avatar
    [5] pajda [*]

    jureckova — #4 a co bude, až vás nebude mít? Mysleli jste na to? Poznala jsem hodně postižených a nejsem si jistá, jak moc jsou svým životem nadšeni. Jejich rodiče, to je věc jiná, ti jsou nadšení skoro vždycky a žádné problémy si většinou nepřipouštějí..

    1. na komentář reaguje jureckova — #6
    superkarma: 1 21.08.2013, 15:07:28
  7. [4] jureckova [*]

    mám doma už téměř tříleté dítě narozené v termínu 23+1, nechodí, ale to už je otázka času, vidí a slyší bez problémů ... ze spousty problémů se dostala  Sml22 první 2 měsíce byl boj o holý život, pak už šlo o to, jaké budou následky ... je náročné starat se o takové dítě a to jsme měli "štěstí" ... je to bojovnice, tak jsem ráda, že dostala šanci ... lékaři to nemají jednoduché, je to opravdu individuální případ od případu

    rusalka2008 — #2 ne vždy je nutné řešit hydrocephalus shantem do břicha Sml23 naše mrně má tzv. V3-stomii, což je jen propojení pravé a levé mozkové komory hadičkou a mozkomíšní mok se může přelévat dle potřeby, ovšem ne vždy je to možné, proto jsou hadičky pod kůží až do bříška jak píšeš Sml79

    1. na komentář reaguje pajda — #5
    superkarma: 0 21.08.2013, 14:29:25
  8. avatar
    [3] gerda [*]

    odpověděla jsem diplomaticky a jsem skutečně moc ráda, že za takové rozhodnutí nenesu odpovědnost. Je pravda, že pokud by měla rozhodovat příroda, možná by bylo lidstvo zdravější.Sml80

    superkarma: 1 21.08.2013, 13:49:07
  9. avatar
    [2] rusalka2008 [*]

    Mé dvě starší kamarádky předčasně porodily dvojčata (v 6. měsíci) a byl to velký průšvih... sice je v Podolí zachránili, ale cena je vysoká - děti mají těžké sluchové postižení a dosud nechodí (ve třech letech), ty další zas hydrocephallus, což je voda v mozku, kterou musí hadičky odvádět krkem dolů do mezihrudí, kde se vstřebá... i tak je tam psychické postižení. Tak nevím, co je větší neštěstí... Sml80

    Jsem ráda, že jsem měla dvojčata brzo (ve 23 letech) a v termínu.

    1. na komentář reaguje jureckova — #4
    superkarma: 2 21.08.2013, 11:32:48
  10. [1] lidicka [*]

    Opravdu záleží na doktorech, oni musí vyšeřit a zjistit, jestli je naděje, že děťátko nejen přežije, ale nebude mít ani trvalé následky. Jinak moje dcera se narodila ve 30 týdnu, vážila 1,5 kg, v inkubátoru byla bez mála 2 měsíce. Je pravda, že do 3 let věku byla pod lékařským "dohledem", chodili jsme s ní na různé kontroly, ale naštěstí byla v pořádku. Dnes má už sama miminko a studuje VŠ.Sml22Sml16

    superkarma: 0 21.08.2013, 06:43:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme