Reklama

K posouzení, zda je naše hmotnost v normě nebo již nikoli, slouží tzv. hmotnostní indexy. Nejčastěji se používá body mass index (BMI). BMI se vypočítá podle vzorce:

BMI=tělesná hmotnost (kg)/ tělesná výška (m)2

nohy

Tabulka 1 – Zdravotní rizika podle BMI (klasifikace podle SZO a International Obesity Task Force)

Rozmezí BMI Kategorie Zdravotní rizika
pod 18,5 podváha zvýšená
18,5–24,9 normální rozmezí minimální
25,0–29,9 nadváha lehce zvýšená
30,0–34,9 obezita I. stupně zvýšená
35,0–39,9 obezita II. stupně vysoká
nad 40 obezita III. stupně velmi vysoká

Na základě BMI je také možné určit míru zdravotního rizika. Nejnižší riziko zdravotních komplikací je při BMI mezi 18,5–25. BMI v rozmezí 25–30 také obvykle nepředstavuje vážnější zdravotní riziko, byť některé epidemiologické studie ukazují, že od hodnot BMI nad 27 již dochází k nárůstu zdravotních komplikací. Platí, že čím vyšší BMI, tím více stoupá riziko vzniku zdravotních komplikací a jejich závažnost. Nicméně i příliš nízký BMI (pod 18,5) je rizikový. „Podváha je spojena s poruchami menstruačního cyklu, špatnou snášenlivostí chladu, zvýšeným ochlupením, sníženou odolností organismu vůči infekcím, objevit se mohou i psychické poruchy,“ říká dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. z odborného centra zdravého životního stylu Rekondice. Čím je tělesná hmotnost nižší, tím jsou potíže výraznější a ohrožení života reálnější. Při nízké tělesné hmotnosti je vždy potřeba pomýšlet na závažná onemocnění (př. nádorová onemocnění) a samozřejmě na poruchy příjmu potravy.

„BMI neukazuje na složení těla, proto např. u sportovců, kteří mají vysoký podíl svalů, ukazují hodnoty BMI na nadváhu nebo dokonce obezitu,“ dodává Hlavatá. Také ženy a starší lidé mají při stejném BMI vyšší podíl tukové tkáně než muži a mladší osoby. Aby byly výsledky měření pravdivé, nemůžeme se spoléhat pouze na prostý výpočet BMI, ale použít sofistikovanější metody.

PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. z odborného centra zdravého životního stylu Rekondice