Domácnost

Kdo vyhrál v soutěži příběh s květinou?

Zapojily jste se do soutěže: Máte ráda své květiny? (Nemusíte být floristka, abyste měla s květinami výjimečný vztah...) Pokud ano, pojďte se podívat, jestli jste nevyhrály cenu!
Zadání soutěže bylo: Napište do redakce svůj příběh či životní situaci, ve které Vám byla květina dobrým posluchačem či ochráncem.

květina

Kdo tedy vyhrál a na jaké ceny se můžete těšit?

1 místo: Lenulazlubiny - Vysavač ETA Biggs 7469 90030 + Calimera + Mimosa v hodnotě 2200,-
2 místo: Blanďuleta
- Mikrovlná trouba AEG-Electrolux EMS 2140 + Calimera v hodnotě 1750,-
3 - 10. místo - vyhává cenu 1x Calimera + 1x Mimosa v hodnotě 700 Kč a jsou to výherkyně:
3. místo - Boženečka
4. místo - ToraToraTora
5. místo - Keltka
6. místo - VerunkaRy
7. místo - Ekleinovka
8. místo - marienka-m1
9. místo - Bohuša
10. místo - Debye

Zde jsou vítězné soutěžní příspěvky!

VerunkaRy
Otevřela jsem dveře do ložnice a místo krásných zelených benjaminů na mne smutně pokukovaly žluto-hnědé opadané lístky. Některé se ještě v malém průvanu houpaly na seschlých větvičkách. Můj návrat z několikaměsíční zahraniční cesty byl završen takovýmto nemilým překvapením. Podívala jsem se tázavě na svého přítele, který jen pokrčil rameny. Nechápala jsem to, neboť jsem si byla jistá, že se o ně velice dobře staral. Sám mi řekl, že tomu nerozumí, že v posledních dnech začaly tak rychle odcházet. Po několika dnech se ukázalo, že naší ložnici již delší dobu sdílel s někým jiným. Okamžitě jsem se odstěhovala i se svou bídně vypadající flórou. Chvíli to trvalo, ale začala jsem krásný nový život a všichni „benjamínci“ se z toho šoku také vzpamatovaly. Vlastně to moje pokojové rostliny mi tehdy ukázaly, že nežiju s čestným člověkem. A věřte, že rostliny vědí, o čem mluví!

ToraToraTora
Už vám někdy uschnul kaktus? Mě jo. Byli tam na okně chudáci dva. Máma mi pořád říká, že kytky přelívám. Pak si vemte rady rodičů k srdci. Ale něco na nich bude, ten druhý shnil o měsíc později. Kdyby někdo někdy potřeboval popravit uplně zdravou kytku, dej te ji ke mně. Však také když mi nějakou mamka dává, říkám, že jdou ke mě na dožití. Dostala jsem jednu zvláštní. Jméno nevím. Do atlasu se koukám, až když rostlina přežije rok mé péče. Ani nevím, kde ho mám, moc často ho nepotřebuji. (Připomnělo mi to jeden zvyk, kdy se v dobách morových epidemií a temného středověku dítě pojmenovávalo, pokud se dožilo třetího roku. Po rozmachu církve se zase spěchalo se křtem. Ani ne tak kůli víře jako aby nešlo do rakvičky,kdyby náhodou, nekřtěňátko....) No a ta vykvetla. Nadšeně to volám domů. Byla jsem ujištěna, že tato kytka kvete, až když jí jde o život, aby vytvořila semena a zachránila tak rod. Kvetlo jich pak ještě spousta. Jednou jsem našla za supermarketem vyhozený fíkus benjamín. Měl jen holé větvičky. Nevím, kdo mi nakukal, že bude báječný nápad vzít ho domů a zalévat. Už vím....to ty roky, kdy jsme pravidelně každé Vánoce zírali na Mrazíka. Když Nastě vykvetl pařez. To by bylo, aby neožil můj bezdomovec. Léta to se mnou pak táhl. Nakonec jsem zjistila, že zatímco pěstitelé se předhánějí ve šlechtění novinek roztodivných tvarů, barev i názvů, mě miluje květena klasická. Takže žiji v dokonalé symbioze s rostlinami, které znám ze zaprášených kabinetů vesnické malotřídky, vikslajvantem smrdících školních kuchyní a všudeseplazící zelené cosi na chodbách úřadů jako jediný důkaz života mezi lejstry.A tak byt pomalu zarůstají monstery,fíkusy a zelené cosi, jehož název zjišťovat ani nepotřebuji. Ne, že by to hodlalo zdechnout, jen roste tak rychle, že bude patrně u knihovny dřív než já. Takže TO nedráždím. A s monsterou se milujeme. Dala mi už tři potomky. Je vděčná za každé slovo, kapku vody a nikdy si nestěžuje na přelití. Každé ráno je první, co vidím. Miluji smaragdově zelené listy, které vykouknou, když ji čas od času dopřeji sprchu. Mluvím na ní a ona poslouchá, nebo jen tiše hledí. Ale je tam pořád a za to jsem ráda.

marienka-m1
Květinu, která by mi byla ochráncem nemám. Ale posluchače mi dělají všechny mé květiny :-) Dnes vám chci napsat o mé největší květině, také ji mám ze všech svých zelených krásek nejdéle. Jmenuje se Monstera. Dostala jsem před pěti lety ,,odnož“ na zakořenění. Chytla se hned, brzy dostala domeček v podobě velkého zeleného květináče. Velká nezaměstnanost ve městě, ze kterého pocházím mě donutila hledat práci daleko široko. Musela jsem se odstěhovat od své rodiny a nějaký čas žít na ubytovně.Mimo zařízení, oblečení a věcí důležitých k žití se mnou jela i má květina. V neznámém městě jsem se cítila osamoceně, jedinou oporou mi byla malá Monstera. Mohla jsem jí vše říci, nikdy nic nenamítala :-) a vždy mě vyslechla. Poctivě jsem jí zalévala, otírala prach na jejích mohutných listech a obdivovala její krásu. Na jedné akci jsem se seznámila s velmi zajímavým mužem.Rozuměli jsme si a dali to dohromady. Vztah na dálku nám moc nevyhovoval,a tak jsem se opět stěhovala. S sebou jsem si samozřejmě přivezla i svoji zelenou kamarádku.Trochu mi onemocněla z transportu a zimy, která zrovna v tu dobu vládla.Stačila zvýšená péče, pěkné světlé místo v pokoji a rázem bylo po problémech. Jak šel čas královna květin rostla a rostla. Dnes mám problém, aby se mi vešla do pokoje. Přítel mě požádal o ruku a chystáme se koupit dům.Doufám, že to bude poslední stěhování jak pro mě, tak pro moji zelenou posluchačku.

lenulazlubiny
„Moudrá“ kytka
To bylo ještě, když má dcera Lucinka chodila do první třídy. Jako každé malé dítě se do školy těšila. Chodila tam ráda asi první tři měsíce, pak už jen z povinnosti. Lucinka se ale učila dobře, a to jí zůstalo dodnes. Na konci června paní učitelka poprosila děti, aby si vzaly domů květiny na opatrování a v září je opět přinesly do školy. Jednou z dobrovolníků byla i má dcera. Přinesla si domů krásnou fialku. A starala se znamenitě. Podlévala ji poctivě do mističky, kypřila jí půdu a hlídala, aby kytičku nespálilo sluníčko. Přestože ji učení moc nebavilo, o prázdninách se mě Lucka denně na něco ptala. A pak jsem ji jednou přistihla, jak si s fialkou povídá: „Dva plus tři je pět. Jana se píše s velký J. Na dubu rostou žaludy....“ a podobné věty z učiva první třídy. Dokonce fialce i četla pohádky. Nechala jsem ji, ať si dělá, co chce. Hlavně, že nezlobila. Jen na konci července, když jsem ji načapala, jak sedí na židličce, místo, aby běhala s bráškou venku, a listuje učebnicí pro druhou třídu, jsem se divila. „Venku svítí sluníčko, Petřík si hraje na zahrádce a ty tu sedíš a čteš květině. Nech si něco do školy, ať nemusíš hned do třetí třídy.“, řekla jsem žertem. Lucka ke mně přišla, podívala se mi do očí, a řekla: „Víš, mami, ve škole ta kytička pořád poslouchala paní učitelku. Ta musí být chytrá. A já mám strach, aby u nás ta květina nezhloupla.“  Tak takto jsem se už dlouho nezasmála. Lenka Křístková, Lubina 358, 742 21 pošta Kopřivnice

Keltka
Orchidej pro stěstí
Moje krásná růžová orchidej...jak jsem ji sehnala? Před asi pěti lety jsem si přečetla v knize o bydlení podle Feng Shui, že orchidej nosí štěstí. Nějak extrémně jsem na to nedala, nicméně jsem si ji odnesla domů - kvetla krásně růžovým, flekatým květem. Její okvětní lístky jako by zářily ve slunci na okenním parapetu a já jsem zářila s ní. Aby mi znovu vykvetla, nestříhala jsem stonky pod květy a nechala je uschnout. No a za rok vykvetla. Kdy? V době, kdy jsem potkala svého budoucího manžela. Že by náhoda? S kvetoucí orchidejí a s novou láskou jako bych znovu rozkvetla já. Kvetla docela dlouho, ale pak dlouho nic. Za asi rok a půl vykvetla znovu - tentokrát jsem byla těhotná. Kvetla měsíc předtím, i první dva měsíce těhotenství. Pak jsem bohužel potratila. Podle orchideje jsem už ale poznala, že mě čekalo něco krásného. Za půl roku začala kvést znovu. Že by? Ano, byla jsem těhotná znovu. Orchitej kvetla překrásně a dlouho a moje těhotenství se udrželo. Byla jsem šťastná, že svou „přítelkyni“ mám. Jsme na sebe tak nějak naladěné. Jako bychom byly kamarádky s propojeným osudem. Jsem přesvědčena o tom, že moje orchidej opravdu ukazuje, že se děje něco nádherného. A zajímavé je, že kvete v různá roční období - v létě, v zimě i na jaře, podle toho, co se právě „děje“ v mém životě.

ekleinovka
Můj zelený přítel
Jsem velkou milovnicí květin a vůbec všeho živého kolem sebe.Jdou za mnou malé děti,psi,kočky... Ale abych neodbočovala od tématu. Květiny mám opravdu moc ráda - nejraději zachraňuji ty uvadlé,opadané,které nabízejí v hypermarketech jako odepsané za cenu květináče. Jedním z těchto outsiderů byl i můj fikus,bonsai,vypadal opravdu zbědovaně. Vyschlý,takřka bez listů.Díval se na mne tak smutně,že jsem ani na chvilku nezaváhala a šup s ním do košíku. Doma dostal první pomoc - okamžitě namočit,přesadit,nový květináč a už jsem mu domlouvala,aby to nevzdával,a rostl mi pro radost. Nejsem cvok,ale povídám si s rostlinami.Co vždycky zafunguje,si neumím vysvětlit. Během týdne fikus začal obrážet - nové lístky pučely,já se radovala,chválila ho,pohladila, a on se zelenal a zelenal.Je z něj fešák,který mi dělá opravdu radost. Onemocněla jsem - najednou vidím,že začíná zasychat,lístky opadávají.Co blbne,myslím si.Přece ,,nemarodí,, se mnou.To už asi ,,blbnu,, já. Jenže,sotva jsem se začala uzdravovat a bylo mi lépe,začal se ,,uzdravovat,, i můj zelenáček. To byla náhoda,říkala jsem si.Musím mu domluvit.A tak se opět zazelenal a rostl. Přišla další nemoc.Situace jako přes kopírák.,,Tak takhle by to nešlo'' ,říkám mu.Musíme se uzdravit oba dva a co nejdříve.Zafungovalo to - oba bojujeme úspěšně dál. On,můj zelený kámoš a já......

debye
Před pěti lety mi náhle umřel táta. Protože maminka umřela již před deseti lety, byla to pro mně veliká rána. Když odejde poslední z rodičů, odejde částečně i domov. I když mám svoji rodinu - manžela a děti, měla jsem nervy nadranc. A aby toho nebylo málo, nahmatala jsem si na prsu bulku. Objednala jsem se na mamograf a ten to potvrdil. Paní doktorka požadovala biopsii. Na tu jsem čakala asi týden. Nebylo to nic příjemného, ale nejhorší bylo čekání na výsledky. Seděla jsem na zahrádce a koukala do zeleně a na svůj keř krásné růžové růže, který miluji. Věřte nebo ne, promítlo se mi hlavou mládí, co jsem udělala dobře a co ne. Co jsem ještě nestihla, co udělám, pokud bude výsledek dobrý a co honem dodělám, pokud bude špatný. Všechno jsem své růži vypověděla. Když jsem si volala o výsledky, ruka se mi třásla. Ale měla jem štěstí , výsledek byl, že jde jen o tukovou bulku. Vytryskly mi slzy štěstí a dvakrát jsem se ptala jestli je to pravda. Od té doby jezdím pravidelně na kontrolu, abych opravdu nic nezanedbala. A na svou růži nedám dopustit.

Boženečka
Je to už hezkých pár let,kdy mi lékaři sdělili zprávu,které se bojí každá žena jako čert kříže-máte rakovinu prsu.Zpočátku jsem vše vnímala,jako že můj život končí.Zhroutila jsem se,odepsala celý svět,brečela do polštářů,všechno jsem viděla jen v černých barvách...Pak jsem se ale naštěstí vzpamatovala,chtěla moc a moc žít a začala bojovat.A nastal kolotoč operací,při nichž mi vzali prso,chemoterapie,ozařování,polykání stovek léků,období plné bolesti,únavy,pocitu bezmoci,smutku a nejčernějších myšlenek.I když mě manžel i děti s láskou podporovali,do mě nikdo neviděl.A já se snažila,abych je zbytečně nestresovala,nezraňovala a jakžtakž fungovala.Mou naslouchací vrbou se stal vzrostlý ibišek ve starém velkém květináči ještě po babičce.Denně,když jsem byla sama doma,jsem o něho pečovala,zalévala,otírala jeho křehké listy od prachu a někdy v duchu,někdy nahlas,jsem si mu stěžovala na své křivdy,trápení a bolístky.Byl mým věrným,tichým posluchačem a utěšitelem a zároveň mi „rozumněl“ a dával velkou naději.Jeho křehoučké zelené listy mě vždycky utěšily a pohladily.Když jsem pak během roku postoupila ablaci prsu,všechny chema a další,tentokrát plastickou operaci,při níž mi vymodelovali nové prso,po všemožných kontrolách a testech,můj ibišek nádherně vykvetl záplavou ruděčervených květů.Byl to pro mě zázrak,protože pak jsem se dozvěděla,že léčba byla úspěšná.Ty rudé květy byly odměnou za ten trpký a smutný rok.Byla jsem šťastná,jako kdybych vyhrála ve sportce,ba co,mnohem víc.Kochala jsem se těmi nádhernými květy,jen mi bylo moc líto,že jenom na chviličku,protože květy ibišku vykvetou jen na pár dnů.Cítila jsem jakési souznění s tou nádhernou květinou.A cítím i dnes,po letech.Ibišek stále mám,stále o něj s láskou pečuji,stárneme spolu,je právoplatným členem naší rodiny.Věřím,že i květiny mají duši.Určitě mají,jsem si tím naprosto jistá.

Blanďuleta
Den Blbec, takový klasický Den Blbec s opravdu velkým „B“. Vše začalo hlasitým vyzváněním telefonu, který jsem ještě spící zaklapla a pokračovala v posilujícím spánku. Probudím se až po chvíli, kouknu na hodinky a jéééje... Vzbudit děti, které byly protivné a nechápaly můj spěch. Ranní maraton jsme zvládli a starší synek skončil ve školce (ve zdraví:-) ) Konečně jsem si uvařila ranní kafíčko a s chutí se napila. Můj výraz byla asi nepopsateně šílený - slanou kávu opravdu nepiji... Prďolka stále kňoural a kňoural, naštěstí se mi ho povedlo ještě na chvíli uspat. Zamyšlená a stále ještě rozespalá jsem zaměřila zrak na pohovku. To mě ale rychle probralo - lezly z ní nitě, jak já ho přetrhnu, prevíta jednoho kočičího! Rychlostí blesku jsem zamířila do kuchyně, kde se na okenním parapetu vyvaloval „Kožich“. V klídku, za květináčem, který mě úplně odzbrojil. Nemohla jsem nic, nadávat, říci mu, jak mě naštval, prostě nic. Z květináče v chuchvalci lístků se hrdě rozhlížel po okolí květ bramboříku. Já, botanické střevo a vykvetl mi opakovaně po roční pauze. To byla nádhera! Hned jsem zapomněla na slané kafe, ranní maraton i tu pohovku (na tu bohužel jen na chvíli), ale na kvítky jsem se dívala několikrát za den se zasněným výrazem hrdého pěstitele... a den byl hned příjemnější...

bohuša
Kdy byla květina největším ochráncem a posluchačem? Tuto věrnou kamarádku,přítelkyni,ochránkyni a „vrbu“ jsem získala opravdu nevšedně...já jsem ji totiž zdědila. Zdědila jsem ji po své zemřelé babičce a dala jsem ji slib,že se o ní budu starat s láskou,úctou a NADĚJÍ...nikdy ji nenechám zaniknout. Tato květina je krásná,po svém vnadném těle má sice velké množství ostnů a trnů,ale tyto trny a ostny dokážou být jemné,moudré a něžné...stačí si s nima jen povídat,s láskou o ni pečovat... co je ale nejpodstatnější je to,že je velmi stará-je jí něco kolem třiceti let-je to totiž KAKTUS. A největším mým ochráncem byl před pěti lety,kdy mamince zjistili nádor v prsu...v té době to měla moje OCHRÁNKYNĚ se mnou opravdu složité a těžké,musela snášet moje každodenní výkyvy mých nálad,moji beznaděj,deprese,smutek a špatnou náladu,ale nikdy mě nezradila,nikdy mě neodvrhla,vždy vyslechla...taky něžně pohladila svými ostny a trny...a tato terapie mě dávala sílu BOJOVAT...BOJOVAT ZA SVOJI MAMINKU. Tato květina mě opravdu nezradila a já ji taky nikdy nezradím....své děti pomalu,ale jistě učím pečevat o tuto zázračnou a nevšední květinku,která nesmí nikdy ZANIKNOUT:-)

Pozn. red.: Příspěvky čtenářek nebyly redakčně upraveny.

Partnerem soutěže byla PLASTIA, www.plastia.cz

   
20.12.2011 - Zahrada a květiny - autor: (red)

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [69] jithule [*]

    gratuluji

    superkarma: 0 01.03.2012, 19:53:23
  2. [68] jithule [*]

    gratuluji všem

    superkarma: 0 02.02.2012, 11:33:30
  3. [67] jithule [*]

    gratuluji všem

    superkarma: 0 02.02.2012, 11:33:29
  4. [66] elienka13 [*]

    moc Vám gratuluji, krásné příběhy, hlavně TTT

    superkarma: 0 21.12.2011, 20:30:23
  5. [65] Lydia001 [*]

    Gratuluji všem výherkyním!

    superkarma: 0 21.12.2011, 18:05:28
  6. avatar
    [64] dalma [*]

    Gratuluji Sml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 23:27:28
  7. [63] tamichita [*]

    gratuluju devcata, zaslouzene vyhry!

    superkarma: 0 20.12.2011, 22:25:29
  8. avatar
    [62] Tulinka [*]

    Gratuluji výherkyním Sml7

    superkarma: 0 20.12.2011, 21:49:20
  9. avatar
    [61] denkas [*]

    Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 21:39:42

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [60] janak. [*]

    Sml59Blahopřeji

    superkarma: 0 20.12.2011, 20:54:22
  2. [59] Jala [*]

    Také se přidávám k blahopřání.

    superkarma: 0 20.12.2011, 20:39:12
  3. avatar
    [58] hannah58 [*]

    Moc blahopřeji všem výherkyním a díky za příjemné počtení, hannah58

    superkarma: 0 20.12.2011, 20:04:23
  4. avatar
    [57] saruz [*]

    pěkné příběhy,výherkyním blahopřeji Sml67

    superkarma: 0 20.12.2011, 19:46:08
  5. [56] Evuska007 [*]

    Pááni a já jsem si myslela, že jsem ničitelkou květin jen jáSml30Sml30Sml30. Všem výherkyním velká gratulace!

    superkarma: 0 20.12.2011, 19:25:26
  6. [55] eunike [*]

    velká gratulace všem květinovým příběhům a jejich pisatelkám Sml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 19:18:56
  7. avatar
    [54] Deta [*]

    Pěkné počtění, gratuluji

    superkarma: 0 20.12.2011, 19:14:01
  8. [53] jerenika [*]

    gratuluji Sml67 Sml7

    superkarma: 0 20.12.2011, 19:09:28
  9. [52] jithule [*]

    gratulace všem

    superkarma: 0 20.12.2011, 16:23:29
  10. [51] leontieen [*]

    Gratulace vítězům, čest poraženým.

    superkarma: 0 20.12.2011, 16:04:53
  11. [50] Simic [*]

    Taky jsem četla,že když si s květinami povídáte,jsou hezčí a vydrží déle,asi v tom něco bude.Dáváme jim víc lásky a pozornosti a ony se náležitě odmění...Sml22

    superkarma: 0 20.12.2011, 15:56:31
  12. avatar
    [49] babicka11 [*]

    krásné příběhy, také jsem někde četla, že si máme s květinami povídat, pak rostou lépe ...Sml22 a gratuluji vítězkám...Sml67

    superkarma: 0 20.12.2011, 15:54:55
  13. [48] marienka-m1 [*]

    Holky, gratuluju vám, hezké články. Mám dvojnásobnou radost, vyhrála jsem také Sml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 14:54:58
  14. [47] Luďka [*]

    Sml59Sml59Sml59Sml59Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 14:19:51
  15. [46] erarigi [*]

    Gratuluju , mě se líbil příběh o monsteře.

    superkarma: 0 20.12.2011, 13:48:34
  16. [45] járuš1 [*]

    Všem gratuluji.

    superkarma: 0 20.12.2011, 13:40:10
  17. avatar
    [44] denkas [*]

    Gratulace všemSml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 13:28:02
  18. [43] myska1 [*]

    gratuluji...........

    superkarma: 0 20.12.2011, 13:03:32
  19. [42] Jarulka [*]

    Blahopřeji všem!

    superkarma: 0 20.12.2011, 12:15:48
  20. avatar
    [41] vodfon, kolie [*]

    Sml59Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 11:59:13
  21. [40] Boženečka [*]

    Sml7super příběhySml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 11:56:42
  22. [39] tinkib [*]

    gratuluji moc Sml7

    superkarma: 0 20.12.2011, 11:28:56
  23. [38] hlavička [*]

    gratulace všem  Sml67

    superkarma: 0 20.12.2011, 11:20:22
  24. avatar
    [37] honzik101 [*]

    blahopřeji všem. já tam bohužel nejsem

    superkarma: 0 20.12.2011, 11:19:08
  25. [36] genduna [*]

    blahopřeji všemSml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 11:14:29
  26. avatar
    [35] bonda [*]

    Gratuluji, pěkné příběhy, mě nic nenpadalo,přestože se o květiny starám, ale o všechny stejně.

    superkarma: 0 20.12.2011, 10:57:54
  27. avatar
    [34] ladouch [*]

    Všem výherkyním gratuluji Sml58Sml58Sml58

    superkarma: 0 20.12.2011, 10:16:56
  28. [33] erarigi [*]

    gratuluju - zasloužená výhra

    superkarma: 0 20.12.2011, 10:16:38
  29. [32] MagdalenaKar [*]

    Sml16Sml16Sml16Sml16

    superkarma: 0 20.12.2011, 09:49:41
  30. avatar
    [31] kobližka [*]

    Ještě jsem chtěla ke své gratulaci dodat,že jste dostaly moc hezký předvánoční dárekSml59

    superkarma: 0 20.12.2011, 09:26:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme