Přeju hezký den všem,
 
už od raného dětství jsem se setkávala s postiženými lidmi. Bylo to ještě v době totality, kdy se tito lidé na ulicích příliš nevyskytovali, protože režim potřeboval, aby  zkrátka "neexistovali". Tak je zavírali do ústavů. 

Já  vyrůstala v Praze nedaleko Jedličkova ústavu a jejich vychovatelky s nimi pravidelně chodily na procházky po okolí. Chodily jsme s mamkou k Vyšehradu do parku a tak jsem se tam s fyzicky postiženými lidmi pravidelně vídala.

Dokonce jsem se s jedním chlapečkem skamarádila. Jmenoval se Míša a byl po dětské obrně. Naše maminky si také dobře rozuměly. Pochopitelně, že jsem se nejprve vyptávala, když byli tak "jiní", ale mamka mi  vysvětlila, že se sice nemohou dobře pohybovat, ale jinak jsou to lidi jako my.

Po revoluci už nemuseli být zavření v ústavech, a proto se s nimi potkáváme na ulicích dnes a denně.  Svým dcerám jsem také vysvětlila, jak se mají k postiženým lidem chovat. Jelikož k nim do ZŠ chodí asi 4 vozíčkáři, připadá jim normální se s nimi vídat. Ani ostatní děti s tím problém nemají. Až na výjimky, samozřejmě, ty se najdou všude.
 
Přestože dnes není problém potkat na ulici slepce nebo vozíčkáře, myslím, že to stejně nemají jednoduché. Bezbariérovými přístupy počínaje a různými byrokratickými postupy konče. 

Ve vedlejším paneláku bydlí maminka s dcerkou na vozíčku. Dobře se známe, a tak mi vyprávěla, jaké martyrium musela podstoupit, když potřebovala vyhradit jedno parkovací místo nebo zhotovit nájezdovou rampu k domu, kde bydlí.

Holčině bylo v té době asi 11 let a maminka ji musela tahat i s vozíkem po schodech. Sama měla díky tomu problémy se zády a trvalo více než rok, než vše vyřídila. Teď jim nějaký dobrák tu ceduli, že má vyhrazené místo, normálně ukradnul.  Asi někdo potřeboval pár korun, a tak ceduli odnesl do sběru. To je dost otřesné, nemyslíte?

Ano, je to otřesné. Bohužel doba je taková, lidé jsou takoví. A Váš předpoklad, že cedule skončila ve sběru je asi správná :-(


editorka Mira

Téma na pondělí:
Zdravotně postižení
Máte ve svém okolí zdravotně postiženého?
Jak vnímáte tyto lidi?
Existuje něco, co vám na nich vadí?
Jsou diskriminováni?
Znáte příklady jejich integrace do společnosti?
Podílíte se na pomoci zdravotně postiženým a jak?

Víte, jaké mají životní náklady a jestli jsou postačující?

Napište nám a my ty nejzajímavější příspěvky odměníme dárečky!
redakce@zena-in.cz

Reklama