Reklama

Čtenářka s nickem PBD byla akční dítě a dokázala si hrát i bez hraček. Až se začtete do jejího příspěvku, možná se i vám vybaví spousta zajímavých her z dětství. Jak píše, ráda si hraje dodnes.

Zdravím Vás, přemýšlela jsem nad tím, která hračka byla mojí neoblíbenější. Jak jen vybrat mezi tím vším, co jsme doma měli? Je to hodně težké rozhodování.

Ale určitě u nás byla hodně oblíbená Merkur a Seva, takové ty barevné kostky na stavbu zámků..Prostě víc u nás frčely takové ty akčnější hračky, než třeba mončičák a nebo panenky. Já jsem vlastně tak nějak na panenky vůbec nebyla. Dodnes si pamatuju, jak jsem u našich „můrovala“, že chci oranžovou tatrovku a jak strašně jsem jí klukům záviděla.

Nakonec mi ji donesl ježíšek, a asi nikdy nezapomenu na to, jak jsem ji uviděla pod stromečkem. A místo panenek jsme ze setrou oblékaly u babičky psa a kocoura. Asi si dovedete představit, jak vypadal bílý kabátek poté, co se kocour Macek vrátil z námluv.

Moc rádi jsme si ze setrou hrály na poštu. Určitě si mnoho z Vás vzpomene, na takové to autíčku se šuflátky-které byly plné „poštovních propriet“. Víc nás to hraní bavilo u babičky, protože se tam na víkend sjíždělo více rodin, a tím pádem více adresátů na roznos pošty. Když se nad tím tak zamyslím, tak jsme se stejně nejvíc vyřádily u babičky, a to vlastně bez hraček.

Protože jsme s taťkou vyráběli indiánské zbraně, stopovaly jsme zvířata v lese, odlévaly stopy, hledaly poklady..A taky jsme stavěli „bejváky“ pro mravence-z kůry šišek, mechu a větviček. Moc mě taky bavilo vyřezávaní lodiček s kůry, které jsme pak chodily pouštet na potok.

Jak já jsem si teď ale krásně zavzpomínala..

Málem bych zapoměla na Pepíka a Honzíka. Byli to takoví, pro dětské oči, velcí pajduláci. Pepík byl bílej a Honzík byl černoch. Můj Pepík měl lacláče, a oblečení ségřinýho Honzíka si už nepamatuju.

Hodně hraček putovalo o generaci níž, ale takové ty srdíčku nebližší a nejvíc „ošmatané“, teď bydlí u našich na půdě.

Hraju si ráda i dnes, sice už netlačím tatrovku a ani si nehraju naindiány-ale hodně rádi hrajeme deskové hry. Dostihy, Lovci pokladu, Fantom staré Prahy, Soudruhu, nezlob se..atd.. A i Ty novější-jako je třeba Activity si knám našli cestu..

A kdo si hraje, ten přece nezlobí :)

PBD

Když jsem si tak četla váš příspěvek, přišla jsem na to, že spoustu her jsme měly společných. Kromě Merkura, třeba ty loďky z kůry. Bavilo mě stavět rybníky na potoce a tam je pouštět.

Jak a s čím jste si hrály vy, milé ženy-in? Máte pocit, že jsem si dřív vyhrály víc, než dnešní děti? Napište nám svůj názor. Zavzpomínejete na svou nejmilejší hračku.

Na vaše příspvěky se těším na adrese: redakce@zena-in.cz