Většina z nás žen nejen řídí, ale vlastní i svoje auto. Ale málokterá se o něj dokáže postarat, když vyžaduje pravidelnou údržbu, nebo nedej bože na něm něco hapruje.

car

Ruku na srdce, umíme většinou jen natankovat, nalít vodu do ostřikovačů a možná nahustit pneumatiky.

Ale abych se některých z vás (technicky zdatných majitelek plechových miláčků) nedotkla, budu raději mluvit za sebe.

Pomalu je čas myslet na výměnu zimních pneumatik. Když jsem měla auto s náhradními gumami na ráfcích, nebyl pro mě problém je přehodit. Ale přiznám se, že i takovou banální záležitost jsem raději přenechávala zkušenějším mužům, protože jsem si nikdy nebyla jistá, jestli jsem správně a pevně dotáhla všechny šrouby. Pocit, že mi vlastní blbostí ulítne kolo, není zrovna povznášející.

Vyměnit žárovku je už nad moje chápání, i kdyby mi automechanik stokrát předvedl, jak je to jednoduché. „Tady jenom zmáčknete to perko a je to.“ U některých aut je složité se k žárovce vůbec dostat, natož vyndat tu správnou. Jednou jsem takhle bezradně čučela do otevřeného motoru a snažila se o nadlidský výkon vpravit žárovku na správné místo. Šel kolem muž a já se ho chytla jako veš košile. „Nemohl byste mi pomoct?“ Muži to evidentně zalichotilo, vyhrnul si rukávy u saka, uchopil žárovku a vnořil ruce do útrob vozidla jako chirurg do operovaného těla. Něco tam šmudlal, ale evidentně mu to nešlo a rezignoval. Omluvil se s tím, že má jiné auto a moje je pro něj záhadou. Po jeho zásahu nejen že nesvítilo světlo s rozbitou žárovkou, ale pro změnu nesvítilo žádné. Ani jsem mu nestačila „poděkovat“, jak rychle zmizel.

Nezbývalo než se obrátit na odborníka.
„Proboha ženská, co jste s tím vyváděla?!“
„Nic, jen jsem chtěla vyměnit žárovku,“
pípla jsem a výjimečně to nesvedla na nebohého muže, který byl patrně stejně šikovný jako já a něco tam zkratoval.

To ještě nic není.

A co těžší kalibr?

Jsou věci, kterých si všimneme, ale co třeba emise a technická? Hloupé je, když vás na jejich prošlou lhůtu upozorní policisté, jak se stalo mně. Nebylo se co divit, starý ošoupaný golf byl pro ně jako vábnička. Obcházeli auto a pak mi s vážnou tváří sdělili, že mám dva měsíce prošlou technickou a emise. Správně byste měla odstavit auto a zaplatit pokutu. Začala jsem něco koktat ve smyslu, že to auto není moje a mám ho jenom půjčené. Byla to samozřejmě pravda jen částečně. Ale protože byl techničák ještě na jméno původního majitele, zkusila jsem z toho ještě vybruslit. Se slzami na krajíčku, že jsem jenom hloupá důvěřivá ženská a nepodívala se na značky, jsem je možná obměkčila a vyvázla jen s pětisetkorunovou pokutou.  

Od té doby už si dávám pozor a svěřuji auto jedině odborníkům, protože myslet na nějaké filtry, rozvodové řemeny, výměny oleje, žárovek, pneumatik a podobných záležitostí je nad moje síly. A technická? Emise? Na to mám souseda, který pracuje na správě technické kontroly a moje značky sleduje sám. To se mám! 

Reklama