Vztahy

Kdo se bojí, nesmí do manželství


Mami,

já vím! Řekla bys určitě, že si z tebe nemám brát příklad a že už zase něco zbytečně řeším.       

Ano, řeším. Musím. Nezbývá mi nic jiného, když se na sebe podívám do zrcadla. Co vidím? Holku, které bude za nedlouho dvacet pět let. Tobě, když bylo dvacet pěl let, byla jsi mnohem dál, než jsem já dnes.

Jo, já vím, co mi namítneš: „Byla jsem hloupá, když jsem se vdávala těhotná v jednadvaceti, abych se o pár let později rozvedla.“ Nevěř tomu, co říkáš. Myslím, že mnohem hloupější jsem já teď.

Chodím s přítelem přes rok a pořád zvažuji pro a proti. Děláme to oba, neustále si necháváme čas. Na co? Asi na rozmyšlenou…

Vyjdeme nám to spolu? Nevyjde? A z toho neustálého rozvažování se mi zdá, že postupně ztrácíme zamilovanost ze začátku a možná i trochu té lásky. Je to škoda.

Ty jsi se alespoň vdávala šťastná. I přesto, že ti to vydrželo jen pár let. Vždyť, ale za pár let jsi přece našla super chlapa, kterého sis vzala a všechno bylo ještě mnohem lepší. A já? Budu se vdávat rozumná a třeba nám to také vydrží jen pár let.

Co se to stalo s dnešní společností?

Chceme snad zabránit stoupajícím žebříčkům rozvodovosti tím, že spolu chodíme dlouho? Přemýšlíme a do lásky vkládáme stále více rozumu, protože jsme snad rozumnější, než byli naši rodiče.

Stejně tu rozvody budou a možná jich bude časem mnohem víc.

Na co dva lidé přišli až po několika letech společného manželství, já přicházím už nyní, když bych měla mít vlastně teprve všechno před sebou. Je pravda, že později už nebudu překvapená. Ale…

Nestárneme kvůli těm všem jakýmsi opatřením proti zklamáním trochu předčasně? Neděláme si tak vrásky dřív, než přijdou problémy? Nezůstáváme raději sami bez partnera, než abychom příště nemuseli řešit stejné problémy?

Snažíme se sami sebe uchránit před neštěstím a mít vztah co nejlepší a bez poskvrny. Ale tím se stává spíše všechno horší než lepší. Ani se nedivím lidem, kteří se rozejdou s partnerem, se kterým jen žili mnoho let a vezmou si člověka, kterého znají třeba jen rok.

Život je risk a zdá se, že kdo se bojí, nesmí do manželství… A já? Já se bohužel stále bojím!

   
29.06.2006 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [70] leny2607 [*]

    bednaroi:to opravdu smysl nedává no to budou právě takový ty otevřený vrátka na zdrhnutí a nebo 10 let dlouhá doba a co kdyby utekly tak se určitě vyplatí třeba takových 5 počkat

    superkarma: 0 02.07.2006, 20:41:24
  2. [68] ateviatevi [*]

    souhlasím

    superkarma: 0 29.06.2006, 22:22:36
  3. avatar
    [66] bednaroi [*]

    leny2607: to ten muj duvod videl,nebranil se svatbe,jen chtel jete tak deset let pockat,ale vlastne to vubec nedava smysl,co/

    superkarma: 0 29.06.2006, 17:02:15
  4. avatar
    [65] Vivian [*]

    Meander:

    superkarma: 0 29.06.2006, 15:24:51
  5. avatar
    [64] leny2607 [*]

    Evikus: souhlasím,cítím to stejně jako ty.Mám za sebou více jak pětíletý vztah ve kterém to bylo já a ty ani po těch letech neviděl důvod proč si mě vzít,no když na to potřebuje někdo mít důvod tak prosím, člověka si beru snad proto že ho miluju chci s ním mít dětí a být s ním po zbytek života.Dneska mám nový vztah už rok a je to o něče jiném a doufám že taky v dohlednu budeme my

    superkarma: 0 29.06.2006, 15:22:08
  6. avatar
    [63] rek11 [*]

    jaký si to kdo udělá takový to má.......nejlepší je žít tady a teď proože představa že budu žít ve spokojeném manželství dalších 30let a budu to trávit strachem...to tedy ne....kašlu na to co bude......chci si to užít......žít na plno a beze strachu s těmi které mám ráda....a když to nepůjde půjdu já stejně bych neměla na vybranou...tak co?

    superkarma: 0 29.06.2006, 15:18:59
  7. avatar
    [62] prece ja [*]

    no upřímě , tu debatu moc nechápu.ŘEŠIT jestli se vezmeme nebo ne? prostě on se zeptá a ona odpoví. Připadá mi, že jak se to začne moc řešit, tak něco není úplně ok.Já se vdávala v 18, teď jsem rok rozvedená, přesto toho nelituju.

    superkarma: 0 29.06.2006, 15:18:06
  8. avatar
    [60] Pentlička [*]

    Já jsem se vdávala ve 23 letech z lásky a navždy. Alespoň do loňského 3. září jsem si to myslela .

    superkarma: 0 29.06.2006, 15:04:18
  9. avatar
    [59] olafka [*]

    Tak nevím, jestli se mám vdát stačí 19 let a tři vychované (nevím jestli dobře) na zkoušku???

    superkarma: 0 29.06.2006, 14:17:49
  10. avatar
    [58] olafka [*]

    Meander:

    superkarma: 0 29.06.2006, 14:16:33
  11. avatar
    [57] Meander [*]

    dopr. reakce

    superkarma: 0 29.06.2006, 13:33:36
  12. avatar
    [56] Meander [*]

    Vivian: Uáááááááá!

    (Byla to adekvátní rekce?)

    superkarma: 0 29.06.2006, 13:33:27
  13. avatar
    [55] Vivian [*]

    V září se vdávám podruhé a nemám nejmenší obavy... Nedělám si iluze, že to tentokrát už nutně musí být navždy, ale nejsem ten typ, co řeší "co by kdyby" a nemám strach ze závazku, prostě jsme spolu už čtvrtý rok a usoudili jsme, že nám to spolu klape dost dobře na to, abychom měli spokojené manželství
    Žebříčky rozvodovosti neřeš, trendy ve společnosti neřeš, řeči maminky taky neřeš, odpovědi na svoje otázky nenajdeš nikde jinde než v sobě Jestli si ještě nejsi jistá tím, jestli je to ten pravý pro společný život v manželství, tak počkej (vlak ti ještě neujíždí ), ale až se budeš rozhodovat, tak hlavně podle toho, co chceš a co cítíš TY.

    superkarma: 0 29.06.2006, 13:21:38
  14. avatar
    [54] Meander [*]

    Evikus: Dej si vlažnou heřmánkovou lázeň

    superkarma: 0 29.06.2006, 13:18:10
  15. avatar
    [52] aha [*]

    Nyotaimori: Přesně tohle mi tu chybělo .

    superkarma: 0 29.06.2006, 12:45:00
  16. avatar
    [51] Evikus [*]

    Pro Nyotaimori: Co je stupidní? Svatby? Tak se nevdávej! Buď i v šedesáti svobodná slečna :o) aspoň budeš in

    superkarma: 0 29.06.2006, 12:43:58
  17. avatar
    [50] aha [*]

    Holky, to ale přece musíte denně cítit, že je to vážné a že s tímhle člověkem chcete strávit zbytek života. My jsme s přítelem spolu přes 3 roky, nevím, jestli je to ten pravý, ale myslím, že v mém případě bych to nevěděla nikdy, jsem prostě náročný člověk a mám asi vysoký požadavky. A když se budu vdávat, tak jen proto, že to stejný jméno pro všechny je praktičtější a dnes už i to společný zdanění je výhoda. Jsem zkrátka praktik a taky lenivec, zařizovat svatbu by se mi určitě nechtělo.

    superkarma: 0 29.06.2006, 12:43:41
  18. [48] Anai [*]

    Já souhlasim s Evikusem! V tomto směru jsem hodně tradičně založená a vadilo by mi, kdyby moji synové měli děti bez sňatku. Já svatby navíc miluju, hned bych se vdávala!

    superkarma: 0 29.06.2006, 12:22:59
  19. avatar
    [47] monyk [*]

    bednaroi: zazila jsem neco podobneho, jen s tim rozdilem, ze se svym byvalym jsem stravila dlouhych sedm let a po celou tu dobu mi porad rikal, ze jeste neni pripraveny na manzelstvi,jenze ja az po tak dlouhe dobe pochopila, ze mu proste vyhovovalo mit full service a zadne zavazky.Sveho nynejsiho manzela, ktery je taky cizinec,jsem si vzala po roce a pul znamosti a po roce manzelstvi musim rict, ze je to to nejlepsi co mne potkalo. Mozna ze je to ¨jen podpis na papire¨, ale jak uz tu nekdo psal pak uz to nejsme jen ja a ty, ale my. Je jasne, ze nikdo nevidi do budoucnosti, muze to dopadnout vselijak, ale kdyz si ti dva reknou, ze se vezmou, tak si myslim, ze to take svedci o tom, ze to spolu mysli opravdu vazne.

    superkarma: 0 29.06.2006, 12:18:47
  20. avatar
    [46] Asdareel [*]

    Jardine (40): Tomu přesně rozumím, vidím to stejně a držím tlapky

    superkarma: 0 29.06.2006, 11:37:02
  21. avatar
    [45] bednaroi [*]

    jo a jeste jsem zapomnelal rict,ze drive byl pro me snatek neco extra,jako tresnicka na dortu po chozeni a protestovala jsem proti recem ze je to jen podpis na papire,a ted to tak vidim i ja,je to jen papir

    superkarma: 0 29.06.2006, 11:31:47
  22. avatar
    [44] Evikus [*]

    Já si naopak myslím, že svatba je velký mezník, tím, že si někoho vezmeš mu dáváš najevo že s ním chceš strávit celý život (né vždycky to sice vyjde, ale to už je jiný příběh). Já osobně bych se nechtěla vdávat těhotná, za prvý by mi vadilo, že si mě bere jen proto, že jsem těhotná a pak taky bych se nemohla ani napít, bylo by mi špatně,... vdávala jsem se před rokem, je mi 25 let a manžela jsem si vzala proto, že je to chlap, se kterým chci strávit zbytek života, mít s ním děti. A kdybych žila s někým na hromádce tak by mi dost vadilo, že se jmenuju jinak než moje děti - možná je to pro někoho nepodstatné, ale připadá mi, že pak nejste rodina. Nejste rodina Novákova, ale slečna Veselá s přítelem Novákem a synem Novákem - no nezní to dost blbě?

    superkarma: 0 29.06.2006, 11:30:53
  23. avatar
    [43] bednaroi [*]

    ja mam za sebou tri a pul lety vztah,o kterym jsem si myslela ze to bude na veky,ze se vezmeme a budemem mit spolu deti,ale jaksi to nevyslo.S nim bych do toho prastila hned,a taky to nebyla laska na prvni pohled.
    Ted mam pulrocni znamost,a na rozdil od byvaleho je uz na deti i manzelstvi pripraven,ale paradoxne ja vaham.Sice kdykoliv vidim nejake mimi tak se mi skoro derou slzy do oci dojetim,a porad koukam na svatebni saty a vybiram ktery bych si vzala,ale kdyby prislo na vec tak budu asi hodne vahat,nejspis je to tim,ze predtim jsem myslela ze je to uz na furt a skoncilo to a ted se bojim,ze tohle dopadne stejne a on prece jen rozvod je slozitejsi nez rozchod,a zvlaste asi s cizincem.

    superkarma: 0 29.06.2006, 11:29:57
  24. avatar
    [42] aha [*]

    Nevím, já o tom takhle neuvažuji. Nepovažuji totiž sňatek za nějaký mezník, že když to funguje teď, tak po svatbě nebude nebo naopak. Jestli ta krize má přijít, tak příjde, ať už po sňatku nebo při dlouhodobém chození.

    superkarma: 0 29.06.2006, 11:20:05
  25. avatar
    [41] arjev [*]

    Jardine:

    superkarma: 0 29.06.2006, 11:18:16
  26. avatar
    [40] Jardine [*]

    Vdala jsem se v 31 letech po čtyřleté známosti, s partnerem to byla láska spíš na druhý než na první pohled (měla jsem zrovna za sebou jeden bláznivě romantický, vášnivý a pro společné soužití naprosto nepoužitelný vztah, který mě hodně potrápil) a během těch čtyř let naše soužití uzrálo jako víno. Paradoxně mám pocit, že je to den ode dne krásnější, namísto aby nám láska postupně vyprchávala v každodenním stereotypu. Myslím, že se vyplatilo ty čtyři roky počkat. Za tu dobu jsem svého partnera poznala ve všech možných situacích a došla k přesvědčení, že s nikým jiným bych svůj život sdílet nechtěla. Ten pocit z klidného láskyplného soužití je lepší než všechny bláznivé románky na světě.

    P.S. Můj taťka rád cituje jedno indiánské přísloví : Milujte se málo, ale dlouho. Něco na něm bude ....

    superkarma: 0 29.06.2006, 10:46:45
  27. avatar
    [39] Meander [*]

    7kraska: Ty jsi holt na starý kolena objevila Ameriku, viď?

    superkarma: 0 29.06.2006, 10:40:50
  28. [37] Macek123 [*]

    s manželem jsem se seznámila ve 24 letech a za 4 roky jsme se vzali. Bydleli jsme spolu na kolejích a v malých bytech. ve 31 letech jsme si pořídili na hypotéku RD ......a za rok na to jsem už byla na mateřské. manžel podniká a já už jsem zpět v práci a malá ve školce. neměnila bych..........Rozhodně jsem nebyla zralá na svatbu ani ve 25 a dítě taky vyšlo skvěle. Moje spolužačky ze ZŠ se všechny vdávaly do 20 let a měly 2 děti. Na srazech jsem dlouho byla jediná pořád svobodná a bez dětí. Jsem šťastná........a manžel je skvělý..... Macek

    superkarma: 0 29.06.2006, 10:03:14

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [36] Smajlinka [*]

    Asdareel: Sama nevím...
    Proto jsem se možná vdala... čekat na toho pravého už nemám čas. Takže jdu do rizika, jako všichni...
    Radka S: Děkuji.

    Prošli jsme si hlubokou krizí a na konci byl výsledek - pokud se nevezmeme, asi se rozejdeme. A protože nám to spolu klapalo 7 let předtím, řekli jsme si, že není důvod, proč by to tak nemělo být i dál... No, necháme se překvapit, na žádné jistoty v tomto světě nevěřím. Jistá je jen smrt, nic víc...

    superkarma: 0 29.06.2006, 10:02:54
  2. [34] Anai [*]

    Na jednu stranu i špatná zkušenost je lepší než žádná! Na druhou stranu, pokud musím přemýšlet a racionálně uvažovat zda se vdát, či ne, tak se asi vdát nechci, protože jsem nenašla toho pravého!

    superkarma: 0 29.06.2006, 09:31:42
  3. avatar
    [33] Asdareel [*]

    Smajlinka (28): A kdo je to vlastně "ten pravý?"

    superkarma: 0 29.06.2006, 09:30:56
  4. avatar
    [32] jajynka [*]

    Já jsem se vdávala ve svých 18-ti letech. Máme spolu s manželem dvě děti a ani na okamžik jsem nezapochybovala, že to bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem kdy udělala. Jsme spolu 19 let a stále manžela hluboce miluju, když je třeba pracovně někde mimo, tak se mi stýská a už se těším, až se vrátí domů... je to i můj nejlepší kamarád...
    Jenže nikdo nemůže dopředu ohhadnout, co přinese život dál. Takže si v duchu držím palce, aby to tak bylo i dál

    superkarma: 0 29.06.2006, 09:29:30
  5. avatar
    [31] arjev [*]

    Olynth: to je sňatek z rozumu

    superkarma: 0 29.06.2006, 09:14:59
  6. [29] Radka JS [*]

    Smajlinka: Souhlasím. Přeju hodně štěstí.
    Jsem na tom podobě. Jsme s přítele sedmý rok. Máme se pořád hodně rádi, zrovna tuhle jsme se divili, jestli je to normální. Prošli jsme si docela složitou krizí, ale ustáli jsme to. Na letos jsme si naplánovali mimčo, už bychom měli začít! A svatba bude, až budu těhulka. Jinak totiž není důvod se brát. Máme společný byt, auto a další majetek. Tekže by to bylo podobně složité.
    Jinak včera mě přítel docela pobavil. Byli jsme letos poprvé na koupališti a romanticky jsme se k sobě tulili. Převlékala jsem si plavky a protože nejsem stydlivka, nedělala jsem z toho vědu. No a co se nedozvím. Kamarádi na mém milém vyzvídali, s kým že to na tom koupališti byl, že má novou ! Docela jsme se tomu zasmáli!

    superkarma: 0 29.06.2006, 09:09:42
  7. avatar
    [28] Smajlinka [*]

    Článek je moc hezký a taky mi mluví z duše. Vdávala jsem se před 14 dny a musím říct, že to bylo víc z rozumu než z lásky. Nemůžu říct, že manžela nemiluju, to jo, ale jsme spolu už osm let, a to se o nějaké zamilovanosti mluvit nedá. Beru to ale tak, že láska je hlubší než zamilovanost. Ale rozhodně nemůžu říct, že bych si byla jistá, že je to ten pravý...
    Prostě, táhne mi na 30, jsme spolu 8 let, tak jsme do toho praštili. Možná jsem moc zodpovědná a možná moc o všem přemýšlím. Někdy bych chtěla být zamilovaná osmnáctka, která tohle neřeší... Bohužel se mi ale ani v 18-ti tohle nepoštěstilo, a teď už teprve ne...
    Jen chci říct, že mi ale dítě připadá daleko závažnější rozhodnutí, než sňatek. Ten je případně rozvedený za 10 minut, ale dítě, to vám zůstane na celý život. Takže mít dítě je daleko závažnější krok než sňatek. Aspoň takhle jsem uvažovala a díky tomu jsem se vůbec vdala.
    Jo, ale taky koupě nemovitosti, jak uvádí Petique. Ono se pak těžko vyplácí někoho třeba ze 3 mil. nemovitosti... a žít spolu pod jednou střechou i po rozvodu... brrr...
    Já se chystám na mimčo už letos. Ale zase - nemůžu 100% říct, že jsem na něj připravená a že budu dobrou matkou... ale to je zase ten samý kolotoč pochybností...

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:59:27
  8. avatar
    [26] olafka [*]

    man-mimo: vidíš a já na to nikdy takhle nekoukala je fakt, že kdybych neměla drahouše a spratky, mohla bych se na práci a polehávat na zahrádce s a vzít nějakou příležitostnou fušku, kdyby náhodou došlo

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:26:29
  9. avatar
    [25] man-mimo [*]

    olafka: ale ta Sportka nestojí tolik

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:18:40
  10. avatar
    [24] olafka [*]

    Je to 50 na 50, to je mnohem lepší šance než si vsadit Sportku a kolik lidí sází

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:10:30
  11. avatar
    [23] svetluszka [*]

    Kamarádka se vdávala v době nej. slávy skupiny Lucie a na oznámení měla text z jejich písničky...." Tak pojď a věř, že to dobře dopadne...."... ....a já bych to použila taky....

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:08:34
  12. avatar
    [22] olafka [*]

    Koukám, koukám, holky, že to nemáte jednoduchý a já měla kliku, že jsem nebyla tak rozumná

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:06:48
  13. [21] Mončí [*]

    Olynth: ...a životní pojistku.
    To jsou možná lepší důvodu než láska

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:05:07
  14. avatar
    [20] Olynth [*]

    moje tchýně si po deseti letech od rozvodu vzala svého bývalého manžela. já jsem se jí tenkrát spíš z legrace ptala, jestli si to opravdu pořádně rozmyslela. ona mi odpověděla: jasně, třeba úp něm jednou budu mít vdovský důchod

    superkarma: 0 29.06.2006, 08:00:40
  15. avatar
    [19] Amálie [*]

    vdávala jsem se ve 23letech a všichni se mě ptali: A TY JSI TĚHOTNÁ? Už mi to pak pěkně lezlo na nervy, páč jsem "jenom" chtěla Pravda, pak jsem od něj utekla, ale to už je jiná historie a naštěstí nebylo

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:59:20
  16. avatar
    [18] malenina [*]

    Petique: Vždycky někoho potkáš a nejen ty i partner, za 10, 15, 20 let. Záleží na vás co s tím provedete. Když budeš takhle uvažovat, moc daleko se nedostaneš

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:58:51
  17. avatar
    [17] Linde [*]

    Petique: myslím, že by to nebyla ta samá situace. I ten papír, co u sňatku dostaneš je takový víc zavazující, už jste prostě "my" a né "já a on". Aspoň já to tak cítím . U vztahu na hromádce bych pořád měla tak trochu obavy, že je to nezávazný a pořád jsme půl nohou venku z bytu s kufry. Buď zaškobrtne on, nebo já....Tím netvrdím, že všechna manželství jsou až za hrob a vydrží navěky

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:55:59
  18. [16] Mončí [*]

    Vdávala jsem se minulý týden, je mi 33. Svého jsem si vzala z lásky i z rozumu a - na rozdíl od předchozího vztahu - jsem cítila, že CHCI, že nemám důvod o tom přemýšlet ani pochybovat.
    Jak se o tom moc přemýšlí tak pak to asi stojí za .

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:54:11
  19. avatar
    [15] Linde [*]

    vdávala jsem se dobrovolně v 18ti letech, dítě přišlo v mých 21 letech, a teď, když čekám druhé , tak jsem ráda, že to jedno už mám "velké" a dost samostatné. A představa, že bych se teprve měla vdávat a přemýšlet o budoucnosti? Hodně jsem od svatby vyspěla a asi bych přebírala, přebírala, až bych zůstala sama, jsem už asi kapku náročnější

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:47:37
  20. avatar
    [14] Petique [*]

    Já teď mám pochyby podobnýho kalibru . S přítelem sme spolu skoro pět let, a máme teď možnost koupit od známýho nádhernej byt. Je to pro mě velkej životní krok, moc se těším, až budu mít svoje, ale na druhou stranu se zadlužím na hodně dlouhou dobu, a co když se rozejdeme. Podle kámošky už bych to po pěti letech měla mít v hlavě srovnaný, co a jak. No co o to, já to v hlavě srovnaný mám, ale nikdo nikdy neví, co se stane, někde někoho potká....a je to. Na druhou stranu, kdyby sme byli manželé, byla by to vlastně ta samá situace. No já nevím, mám toho plnou hlavu.

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:45:40
  21. [13] 7kraska [*]

    Ja bych rekla, ze iniciaci dospelosti dneska neni svatba, ale dite. Lidi spolu klidne zijou na hromadce a maji deti a nikomu to neprijde divne. Takze pokud se nekdo "rozhoduje", tak se vlastne rozhoduje o diteti a ne o svatbe.

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:36:28
  22. avatar
    [12] malenina [*]

    Kačena1: Já taky ne. Nad čím Vdávala jsem ve 23 letech po 4 letech známosti i s tím, že možná nikdy nebudeme mít děti. Chtěli jsme a nemuseli. Bylo to sice brzy, ale tehdy nám to tak nepřišlo. Máme 15 letého pubíka, prošli jsme si různými patáliemi, ale přesto bych ani po 20 letech neměnila

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:31:35
  23. avatar
    [11] svetluszka [*]

    ..vdávala jsem se v 19-ti těhotná a zamilovaná a nelituju toho ani náhodou...

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:30:52
  24. avatar
    [10] arjev [*]

    P.Martina: a diplomaticky z lásky k dětem

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:19:03
  25. avatar
    [9] Kačena1 [*]

    Zajímavá úvaha. Takhle jsem nikdy nepřemýšlela. Samo, že jsem právě z těch dvacetiletých těhotných nevěst a teď, když jsem si přečetla článek, musím dát za pravdu autorce - přemýšlet tehdy rozumem, asi bych doteďka jen přemýšlela a neměla bych na koho (dva haranťoši 20 a 17) láteřit.

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:17:48
  26. avatar
    [7] P.Martina [*]

    Moji rodiče se brali po 3 měsíční známosti samozřejmě že kvůli mě a jsou spolu štastní už 25 let.

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:04:52
  27. avatar
    [6] P.Martina [*]

    Tak to mi autorka mluví z duše. S přítelem jsme spolu 6 let, mě je 24 a rozhodně se vdávat nebudu, mimčo možná až tak za 2 roky. Kdyby si mě chtěl vzít tak před 2-3 roky, neváhala bych. Teď už o tom přemýšlím stejně jako autorka článku a opravdu nevím jestli se někdy vdám

    superkarma: 0 29.06.2006, 07:02:29
  28. avatar
    [4] Májík [*]

    Hezký článek, mluví mi z duše. Když vidím kolem sebe v práci několik kolegyň,které řeší stejnou situaci a pořád se rozhodují,jestli do toho rpaštit nebo ne, tak si říkám,ještě,že jsem byla mladá,blbá a krásně zamilovaná a asi myslela úplně jiným orgánem,než je mozek. Je mi čerstvých 36, vdávala jsem se ve dvaceti z velikánské lásky, manžel je stejně starý, jak jinak,byla jsem těhotná,takže teď máme doma 15letého puberťáka,ale jsem fakt spokojená. Na začátku jsme toho moc neměli,bydleli v podnájmu,ale přesto tvrdím,při pohledu na své věčně se rozmýšlející kolegyně, že jsem udělala dobře. Té jedné je 30, jejímu příteli 36 (můj spolužák) a letos dokonce začali mluvit o , no a jako na potvoru s tím mají problémy a svojí roli v tom určitě hraje i její věk. Já si připadám ještě docela mladá,dítě už mě za zadkem nepotřebuje a tak si teď užívám života.

    superkarma: 0 29.06.2006, 06:56:52
  29. avatar
    [3] arjev [*]

    Vdávala jsem se ve 27,5letech a mohla jsem jestě počkat .Jenže to jsem v tehdejší době byla stará nevěsta Manželství je jako plachetnice.Tam musíte makat oba,jinak se potopíte také oba a někdy berete s sebou i posádku.Tak všech přeji dobrý vítr do vašich plachet

    superkarma: 0 29.06.2006, 06:55:33
  30. avatar
    [2] claudyka [*]

    Veď to je to....človek stále čaká, že je ešteniečo lepšie od toho čo má. A možno sa často mýlime, možno máme to najsamlepšie po svojom boku. Ja si vždy poviem, nech sa mi stane čokoľvek, že sa mi stalo to najlepšie pre mňa. Možno, že to tak teraz nevyzerá, ale po čase človek zistí, že to ozaj bolo najlepšie. Tiež som sa dlho odhodlávala k svadbe. Stále som uvažovala, a presne ako bolo podotknuté, vytrácala sa tým zamilovanosť. Možno pomôže rovnováha medzi rozumom a láskou....možno trošku viac lásky.

    superkarma: 0 29.06.2006, 06:29:40

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme