Ochránců naší země je více. Udělali jsme takový malý průřez jejich kompetencemi. Dozvíte se, kdy zasáhnou Blaničtí rytíři a co mají v kompetenci král Ječmínek či svatý Václav...

V pražských ulicích se prohání SuperVáclav - asi jste už o tomhle chlapíkovi slyšely, milé čtenářky. Svým specifickým způsobem upozorňuje na věci, které by měly být (podle něj) jinak. Staví se do role morálního soudce a jeho počínání je mnohdy velice komické. Na co sází? Lidé se u nás odnepaměti k různým osobám obraceli s vírou, že je ochrání. Tak naše zem přišla k mnoha patronům, kteří ji mají chránit. Kteří to jsou?

Vyřazeni pro nedostatečnou kompetenci

Při uvažování nad ochránci České země jsem se rozhodl vypustit ty, kteří mají v kompetenci menší regiony. A tak níže nenajdete Krakonoše, Rampušáka ani Radagasta, božstva horská, nenajdete zde ani víly, žínky či najády. Nenajdete zde světce, kteří mají v kompetenci ochraňovat například myslivce, jako je svatý Hubert...

Kdo tedy chrání naši zem?

VáclavSvatý Václav - snad nejznámější ochránce naší země je synem Přemyslovského rodu. Jeho otec byl kníže Vratislav a matka kněžna Drahomíra. Historicky věrohodné prameny o jeho životě však nemáme a někteří vědci se dnes domnívají, že se dožil až 45 let. Legenda ale vypráví, že byl zavražděn v osmadvaceti letech na popud svého bratra Boleslava u kostela ve Staré Boleslavi.

  • Jaký je jeho úkol?
    Až bude české zemi nejhůře, pozvednout meč krále Bruncvíka, vyjet v čele Blanických rytířů a nepřátele ze země vyhnat.
  • Kde sídlí?
    Na tuto otázku je nelehká odpověď. Zdálo by se logické, že čeká společně s Blanickými rytíři v hoře Blaník, ale vzhledem k tomu, že má nejprve pozdvihnout Bruncvíkův meč, který je údajně ukryt v jednom z pilířů Karlova mostu, měl by to celkem štreku. V katedrále svatého Víta se nachází hrobka nejstarších Přemyslovců a podle vědců zde najdeme i ostatky svatého Václava. Odtud už to má ke Karlovu mostu přeci jen blíže.
  • Nejslavnější zpodobnění
    Jezdeckou sochu svatého Václava obestoupenou dalšími patrony naší země najdete v horní části Václavského náměstí v Praze. Jejím autorem je Josef Václav Myslbek a socha zde byla instalována v roce 1913.

Blaničtí rytíři -blaničtí podle legendy jde o svatováclavské vojsko, které dřímá na místě dávného hradu a čeká na chvíli, kdy bude české zemi nejhůře. Pak vyjedou za svým knížetem, který je k boji povolá.

  • Jaký je jejich úkol?
    Pomoci svatému Václavovi vyhnat nepřátele z naší země.
  • Kde sídlí?
    V útrobách Velkého Blaníku. „Pod skalnatým vrcholem Blaníku, ve východním svahu je skála v podobě lomeného oblouku. Tam je vchod do hory,“ popisuje legenda. Veřejová skála, která tu stojí, má skutečně tvar brány.
  • Nejslavnější zpodobnění
    Lidový sochař Stanislav Rolínek vytvořil celou jeskyni spících Blanických rytířů na zakázku starosty Kunštátu u obce Rudka na Moravě.

Král Ječmínek - Ječmínekposlední významný ochránce naší země se narodil v ječmenném poli, podle kterého také dostal jméno. Stalo se tak, když chropyňský král chtěl nechat popravit svou ženu a ta v požehnaném stavu prchala před vojáky. V ječmeni ji našly prosté ženy a dítě, které povila, pojmenovali Ječmínek. Záhy se po celém kraji roznesla pověst o králi Ječmínkovi, který přijde a napraví vše špatné, co bylo na moravské zemi spácháno.

  • Jaký je jeho úkol?
    Věštba, kterou podle Aloise Jiráska vyslovil Poustevník pro chropyňského krále, zněla: „Pro své hříchy a vlny nejsi hoden své ušlechtilé manželky a svého syna. Ten napraví, co jsi pokazil. Jako ty jsi zkázou moravské země, bude on jejím požehnáním a spásou. Jako tobě klnou, jemu budou žehnati. Věz, že ho nenajdeš, ani neuvidíš. Zjeví se a přijde, až vlast moravská bude nejhůř sklíčena svými nepřáteli. Až se bude zdáti, že nastává zhouba jejímu lidu, tenkrát přijde Ječmínek s velikou mocí, zažene nepřátele a osvobodí Moravu od cizího jařma. Ale ty jdi a čiň pokání!“
  • Kde sídlí?
    Nikdo neví. Podle legendy se náhle objevuje, když jsou lidé v nouzi, a pomáhá, pak zase mizí.
  • Nejslavnější zpodobnění
    Fresku krále Ječmínka můžete spatřit na zdi Přerovského zámku. Jde o pseudorenesanční sgrafit, který vznikl v letech 1900 a 1901.

Čtěte také...

Reklama