Bulvár

Kdo chce, aby se soudružka svlékla do naha?


„Tak soudruzi! Kdo je pro, aby se program plnil na sto padesát procent?" (Všechny ruce se okamžitě zvednou.)

A nyní!" (Okamžitě se ruce zvednou znovu.)
Kdo chce, aby se soudružka Nováková svlékla do naha?" (Zase les rukou.)
Tak soudruzi, STOP! Teď už jste v Kinoautomatu a tady si můžete VYBRAT!"

Takhle nějak začíná předfilm ke Kinoautomatu, interaktivnímu projektu Radúze Činčery, kultovnímu projektu Světové výstavy EXPO ‘67 v kanadském Montrealu. Na film Člověk a jeho dům uváděný Kinoautomatem se stávaly fronty. Předfilm dnešnímu divákovi připomíná především tupost totalitního hlasování a dobu, ve které možnost svobodného rozhodování byla velmi mizivá. Na světové výstavě si tehdy autoři dělali legraci, že u nás máme tolik možností demokratické volby, že ji musíme vyvážet. Po roce u nás film zakázali.

Nyní se po čtyřiceti letech zase vrací do kina Světozor, a to je opět plné. Možná, že je teď mezi čtenářkami některá, která jej už v tomto sále viděla. Výhodou je, že nejspíš dnes neuvidí tentýž film. I já vám mohu příběh vyprávět až skoro do konce a vy se na mě nemusíte zlobit, protože šance, že uvidíte úplně ten samý, je velmi malá. Kinoautomat, to je totiž možnost volby!

 

Jako v parlamentu!

Ve filmu Člověk a jeho dům se příběh pana Nováka (Miroslav Horníček) v napínavém momentě zastaví a většina hlasů rozhoduje o tom, kam bude směřovat. Varianty nenáročné situační komedie se pohybují ve společném rámci, takže se od dějové linie nijak neodvrátíte. To také není podstatné. Důležité je, že si každý může zmáčknout tlačítko a vybrat si. V mém případě seděla v sále většina mladých lidí a ti, světe div se, udržovali příběh dlouho na disciplinované úrovni – nedovolili panu Novákovi vpustit do bytu téměř nahou dívku, nechali ho naopak vyhledat manželku, aby nedorozumění s touto dívkou vysvětlil. Měli jsme tak možnost vidět avizovanou dlouhou honičku po Praze, kterou vřele publiku doporučuji. Pak jsme se trošku spustili a pan Novák kvůli nám porušil pravidla silničního provozu, ujel policistovi a v závěru filmu ještě uhodil pana Libíčka lahví do hlavy. Za tento moment už ovšem může moderátor (Eduard Hrubeš), který jej rozhodl za nás, protože v tomto hlasování bylo zelených a červených koleček na plátně stejně.

 

V jednom momentě se dokonce nezachoval úplně profesionálně - ale kdo ví, možná to bylo součástí představení, snažil se vlísat s druhou verzí, protože byl přesvědčen, že je lepší. Ale když už jsme jednou hlasovali pro červenou, přece to nebudeme v půlce měnit na zelenou! Takže smůla, kaskadérské výkony při zdolávání fasády domu jsem neviděla.

Moderování Kinoautomatu mu šlo lépe než kolovrátek Neváhej a toč! Za zmínku stojí, že Eduard Hrubeš stál před diváky jako moderátor Kinoautomatu už v roce 1971. 

 

Bezdrátové hlasování místo kabelů

V předsálí dostanete za doklad s fotografií nebo za zálohu 200 Kč malé bezdrátové hlasovací zařízení a pak už se řídíte pokyny moderátora. Před čtyřiceti lety to bez drátů nešlo. Diváci měli k sedadlu připevněné kabely. Na jedné straně končily dvěma tlačítky a na druhé straně byly vedeny do zákulisí, kde hlasy počítač (tehdy stroj, který by zaplnil i větší garsoniéru) vyhodnotil.

 

Elita šedesátých let
K natočení unikátního díla přizval Radúz Činčera část tvůrčí elity šedesátých let. Námět a scénář dal společně dohromady s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem, na příběhu se podílel i představitel hlavní role herec Miroslav Horníček. V dalších rolích v Kinoautomatu hrají Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Jiří Schmitzer a další.

Dcera Radúze Činčery, dokumentární režisérka Alena Činčerová, vzpomíná na vyprávění svého otce kolem světové premiéry Kinoautomatu na výstavě EXPO ‘67 v Montrealu: „Pan Horníček tehdy neuměl ani slovo anglicky, a celý jevištní part se proto během několika týdnů naučil jen jako soustavu zvuků, kterým však pranic nerozuměl. Táta vyprávěl, že až do okamžiku, kdy Horníček poprvé vylezl před lidi, kteří se opravdu smáli v místě, kde tušil, že by se měli smát, tak vůbec nevěřil, že jeho angličtina může fungovat. A ona opravdu fungovala,“ vysvětluje Alena Činčerová.

Více o tvůrcích zde
O projektu Kinoautomat tady: www.kinoautomat.cz

Pokud máte čas, určitě na film ještě zajděte. Možnost rozhodovat láká. A i kdyby ne, ta projížďka starou černobílou Prahou za to stojí i bez hlasování! Vlastně celý film. Kinoautomat bude promítán od 29. května po dobu 21 dní v kině Světozor.

   
06.06.2007 - Kultura - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    dostanete za doklad s fotografií nebo za zálohu 200 Kč

    superkarma: 0 06.06.2007, 01:55:39

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme