Reklama

Možná je to i váš případ. Třídíte odpad, ale tu a tam ve vás zahlodá červíček pochybností, jestli to přece jen děláte správně a má-li to vůbec cenu. Vždyť kolikrát jste už zaslechla, že „se to stejně sype na jednu hromadu“! Zapomeňte na tento mýtus a nahlédněte s námi do procesu recyklace.

Sklo

SkloSkleněný odpad je díky jeho vlastnostem možné recyklovat do nekonečna. Průměrná česká domácnost jej zvládne ročně vytřídit 27,9 kilogramů.

Barevné sklo patří do zeleného kontejneru, čiré sklo do bílého. Pokud máte ale k dispozici jen jeden z nich, na barvu skla hledět nemusíte. Je ale lépe, pokud sklo nerozbíjíte. Snadněji se pak dále třídí. Jakmile je totiž převezeno k dotřídění, je třeba z něj ručně vybrat velké nečistoty, jako je keramika, porcelán, kovy a další pevné částice. Následně se sklo nadrtí a pomocí dopravníků a vibračních sít se upravuje. Zbylé drobné nečistoty, jako jsou etikety a kovové části, odstraní optoelektrická čidla.

Z vytříděného skla se vyrábí nejčastěji obalové sklo, ale také tepelné izolace, například skelná vata.

Co nepatří do kontejneru na sklo:
Keramika, zrcadlo, autosklo, drátované sklo, zlacená a pokovená skla.

Plasty

plastyPlasty zabírají v českých popelnicích nejvíce místa ze všech odpadů, žijeme zkrátka v době plastové. Průměrná česká domácnost jich vytřídí za rok 26,9 kilogramů.

Své místo ve žlutých kontejnerech, odkud míří k dotřídění. To je velmi významná fáze celého cyklu, protože i v tomto případě lidé při třídění občas chybují. Dotřiďovací linky navíc třídí plasty podle materiálu na PET, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast. Každý z těchto druhů se totiž zpracovává samostatně. Nejrozšířenější a zároveň nejžádanější plastový odpad - PET lahve, se dotřiďují obvykle ještě podle barev.

Ani chybně vytříděné odpady a znečištěné plasty nevyjdou vniveč. Mohou sloužit jako alternativní palivo v cementárnách a jiných provozech.

Roztříděné a slisované plasty zpracovatelé následně drtí, perou a přetvářejí na suroviny pro výrobu finálních produktů. Regranulované odpadní plasty pak najdete ve většině nových plastových výrobků. Například k výrobě jedné fleecové bundy stačí 50 PET lahví.

Co nepatří do kontejneru na plasty:
Mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky.

Papír

papírCo se hmotnosti týče, vyprodukují jej české domácnosti nejvíce ze všech tříděných odpadů - průměrně 45,7 kilogramu ročně. Recyklovat jej většinou lze 5 až 7krát, ale každou recyklací se papírenské vlákno zkracuje.

Také papír je z modrých kontejnerů svážen k dotřídění. To se řídí požadavky jednotlivých odběratelů. Jinam patří noviny, časopisy, karton-lepenka a ostatní papír. Zaměstnanci musejí ručně vytřídit také odpadky, které sem nepatří vůbec.

Nejběžnější formou recyklace papíru je jeho opětovná výroba v papírnách. Tam papír nasypou do velké nádrže s vodou, rozmixují na kaši a zbaví nečistot, jako jsou kancelářské sponky, okénka z obálek a další nežádoucí příměsi. Další možností recyklace papírových odpadů je výroba tepelných izolací a příměsí do stavebních hmot, energetické využití, nebo i výroba kompostu a bioplynu.

Typicky recyklovaným papírem je toaletní papír, noviny, kancelářský papír, školní sešity, různé krabice z lepenky či obaly od vajíček. Právě ty už ale vícekrát třídit nelze a do modrého kontejneru proto nepatří.

Co nepatří do kontejneru na papír:
Obaly od vajíček, dětské pleny, celé svazky knih (jen bez vazby, ve větším počtu patří na sběrný dvůr), uhlový, mastný nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat.

Nápojové kartony

kartonyV minulém roce se podařilo vytřídit na 4 tisíce tun krabic na mléko, džusy nebo víno. Přesto je to jen necelá čtvrtina celkového množství. Řada lidí totiž stále ještě neví, jak je třídit.

Své místo mají v oranžových (nebo alespoň oranžovou samolepkou opatřených) kontejnerech či pytlech, ale ty nejsou všude. Pak záleží na tom, jak má obec systém sběru nápojových kartonů nastavený. Pak se vhazují do kontejnerů různých barev a tvarů, ale vždy označených oranžovou nálepkou - případně do oranžových pytlů. Záleží na tom, jak má obec systém sběru nápojových kartonů nastavený. Mohou se vkládat buď do plastů, či papírů.

Dotřiďovací linky pro úpravu nápojových kartonů jsou ve většině případů ty samé, na kterých se dotřiďuje papír nebo plasty. Po vytřídění tu z nápojového kartonu odstraní nežádoucí příměsi a vytvořit tak požadovanou surovinu pro zpracovatele.

Těmi jsou buď papírny (kartony obsahují vysoce kvalitní papírová vlákna, zbylý polyetylén a hliník se použije například jako palivo), nebo výrobci stavebních a izolačních desek na domy. Menší rodinný domek jich vyžaduje přes pět tun.

Co nepatří do kontejneru na nápojové kartony:
„Měkké“ sáčky od kávy a různých potravin v prášku, ale ani nápojové kartony obsahující zbytky nápojů a potravin.

Zdroj foto EKO-KOM

Čtěte také: