Lánský zámek slouží oficiálně od roku 1921 jako přechodné a letní sídlo prezidentů republiky. Pomohla tomu náhoda nebo cílevědomé hledání vhodného reprezentativního místa pro státnické účely, že volba padla na Lánský zámek? Neskončil by v majetku nějakého JZD, armády nebo lesního závodu - jako mnoho podobných znárodněných šlechtických sídel u nás po roce 1948? Kdo ví…

Okolní křivoklátské lesy plné zvěře se tuze zamlouvaly již císaři Rudolfu II. Okázalé společenské hony, které se zde v duchu renesančního životního stylu konaly pro nejvyšší aristokracii, však potřebovaly zázemí. Studený a nepohodlný hrad Křivoklát nebyl dostatečně komfortní. Proto se císař rozhodl přes prostředníka vykoupit od bratří Jindřicha Jiřího a Ladislava Zejdlicových ze Šenfeldu dvůr Lány s domem nově vystaveným, tvrz pustou zvaná Pustá Dobrá a vsi Lány a Stochov – jak praví Kronika města Lány.

Rudolf II. tedy mohl v roce 1592 v Lánech nechat postavit lovecký zámeček, který byl pohodlnější, útulnější a lépe přístupný než nehostinný Křivoklát. A tak díky němu vzniklo jednopatrové renesanční sídlo v podstatě na půdorysu dnešního zámku.

Lány

Až do r. 1658 náležely Lány České koruně. Císař Leopold I. dal Křivoklátsko do zástavy rodu Schwarzenberků a o pár let později, v roce 1685, pak panství odprodal Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Valdštejnové tu zřídili v r. 1713 rozlehlou oboru, kde pořádali okázalé hony pro habsburský dům. Valdštejny pak vystřídali Fürstenberkové.

To bylo v roce 1731, když panství zdědila Marie Anna z Valdštejna, provdaná za knížete Viléma Arnošta z Fürstenberka. Fürstenberkové o sto let později v rámci rozsáhlé rekonstrukce provedli mimo jiné nástavbu druhého patra zámecké budovy, čímž se razantně změnil původní pozdně renesanční ráz budovy. V rozšiřování areálu pokračovali od první poloviny šedesátých let 19. století. Tehdy byly postaveny stáje a hospodářské budovy zhruba v rozsahu, jak je známe dnes. Většina tehdejších stavebních prací byla provedena ve stylu anglické novogotiky.

Současná podoba zámku vznikla na počátku 20. století. Tehdy budovu navýšili ještě o další, už třetí patro s mansardovou střechou, která byla v rozích opatřena charakteristickými kupolemi. Fürstenberkové na zámku často pořádali opulentní hostiny pro nejvyšší aristokratickou smetánku. Mezi hosty nejvzácnější patřil následník habsburského trůnu, arcivévoda František Ferdinand d'Este, který si tu jako vášnivý lovec přišel na své.

Skleník

Palmový skleník a zelinářskou zahradu v Lánech zřídili už v roce 1880 Fürstenberkové

A pak už přichází na scénu Tomáš Garrigue Masaryk. Když se stal prezidentem, zabydlel se v roce 1919  na Pražském hradě v novém bytě, který byl pro něj speciálně vybudován. Měl však k dispozici také vedlejší vládní sídla – Topolčianky, Židlochovice nebo Hluboš. Zhoršující se zdravotní stav prezidenta a zejména jeho ženy Charlotty nakonec urychlily schválení zvláštního zákona o novém letním prezidentském sídle.

Vybrat prezidentské sídlo nebylo zrovna jednoduché. Rozhodovalo se podle přísných kritérií. Posuzovala se dobrá dostupnost z Prahy, reprezentativnost a samozřejmě finanční náklady. V úvahu přicházely například zámek v Průhonicích, ve Smečně či v Brandýse nad Labem.

Vyhrály Lány. A co rozhodlo? Reprezentativnost a současně účelná jednoduchost i blízkost Prahy – ale především nádherné prostředí křivoklátských lesů. Proslulá Lánská obora měla totiž v nejvyšších mocenských kruzích to nejlepší renomé.

Návrh na zakoupení lánského zámku s přilehlou oborou a statkem vzešel od tehdejšího kancléře a vášnivého nimroda JUDr. Přemysla Šámala. Ten si moc dobře uvědomoval, že právě takové prostředí může pozitivně ovlivňovat složitá politická jednání. Své slovo měla údajně i prezidentova dcera Alice. A tak se stal zámek Lány majetkem Republiky československé a sídlem prezidenta.

Úpravami zámku, zámeckého parku a skleníku byl pověřen Masarykův dvorní architekt slovinského původu Josip Plečnik, autor mnoha úprav Pražského hradu.

 Fontána

Tzv. Milionová zeď z drobných tmavohnědých keramických cihel, do níž byla vkomponována pětice dórských sloupů s chrliči v podobě bronzových lvích hlav. Ty symbolizovaly Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Voda teče do společné kašny a odtud šestým chrličem, symbolizujícím společný stát, padá do zámeckého rybníka Bahňáku

 Od roku 1921 až do své smrti dne 14. září 1937 tu tedy žil Tomáš Garrigue Masaryk, kterému byl po jeho abdikaci v roce 1935 dán zámek k doživotnímu užívání. Lánský zámek užívali i další prezidenti, nejvíce v době protektorátu dr. Emil Hácha, ostatní spíše jen sporadicky. Teprve prezident Václav Havel se po roce 1989 snažil navázat na tradice z doby první republiky a Lány opět ožily.

T. G. Masaryk si zámek v Lánech skutečně zamiloval. Obýval ho celoročně, nikoli jen v létě, jak se původně předpokládalo. Zdejší hřbitov se pak stal místem posledního odpočinku Masarykovy rodiny.

Park

Romantické zákoutí lánského parku

Lánský zámek je pro veřejnost nepřístupný. Výjimkou jsou Dny otevřených dveří, což bývají výroční dny narození a úmrtí prvního prezidenta T. G. Masaryka, tedy 7. března a 14. září. Od roku 1990 je však zpřístupněn zámecký park – každoročně od Bílé soboty do Dušiček, tedy 2. listopadu.

 

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama