Příběh královny Johany Kastilské, které dějiny daly nepříliš lichotivý přídomek Šílená, je dostatečně známý. Osudnou se jí stala bezmezná a sžírající láska k jejímu manželovi Filipu Sličnému, který si ovšem s věrností příliš hlavu nelámal. Jeho nečekaná smrt ji zcela vykolejila a poznamenala do konce života. A Habsburkové aspoň měli v následujících stoletích na koho svádět všechny své psychické problémy a nejen je…

Johana porodila Filipovi pět dětí, a ty ačkoli prakticky rodičovskou lásku nepoznaly, byly všechny úspěšné a dosáhly na královské tituly. Když Filip zemřel, byla Johana pošesté těhotná. Dcera Kateřina (1507 – 1578) se narodila čtyři měsíce po smrti svého otce. A byla to jediné, co její matku – kromě mrtvého manžela – zajímalo. Zatímco ostatní sourozenci vyrůstali ve Flandrech, kde se o ně starala teta Markéta, nebo na dvoře Johanina otce Ferdinanda Aragonského, Kateřina žila se svou duševně nemocnou matkou.

Zásluhu na tom, že byla Johana prohlášena za nesvéprávnou a prakticky internována na hradě Tordesillas, měl její otec. Důvod? Byla dědičkou Kastilie a on chtěl za ni vládnout. Po jeho smrti se vlády jako španělský král ujímá Johanin syn Karel a ten matku po čase spolu se svou sestrou Marií navštíví v jejím „vězení“.

Kateřina HabsburskáJsou zděšeni stavem své matky, která je pro ně prakticky cizí osoba, ale ještě více je vyděsí pohled na malou sestřičku Kateřinu choulící se v rohu temného pokoje. Rozhodnou se Kateřinu od matky vysvobodit. Samozřejmě počkají, až Johana usne. Nepočítají ovšem s tím, že by se mohla bránit i malá Kateřina. I tu museli odvléct skoro násilím. Vždyť nebyla zvyklá na nikoho cizího.

Když Johana zjistila, že jí odebrali její jediné dítě, je zoufalá. Nejí, nepije, chce zemřít. Její žal Karel naštěstí pochopí a ustoupí. Kateřina může zůstat s matkou, ale jen část dne. Je rozhodnuto, že bude žít i ve svých pokojích, stýkat se i s dalšími lidmi a vzdělávat se. Trvalo opravdu dlouho, než si Kateřina na nové podmínky zvykla. Byla ale jako všichni její sourozenci mimořádně inteligentní, a tak se brzy z ustrašeného dítěte mění ve vzdělanou mladou ženu. Učí se rychle, zajímá se o vědu i umění.

Její velký bratr Karel, nyní už císař Svaté říše římské a král španělský, s ní má velké plány. Je si vědom její ceny na evropském sňatkovém trhu. Vybere jí manžela – portugalského krále Juana III. Kateřina se nebrání.

S manželem měla Kateřina devět dětí. Smutné je, že se dospělosti dožily jen dvě děti a i ty přežila. I svého manžela přežila o více než 20 let. Na politiku nové země měla velký vliv už za života manžela, a když onemocněl, ustanovil ji regentkou za malinkého vnuka Sebastiana, jehož otec předčasně zemřel. Kateřina se ukázala jako schopná vládkyně. Zemi stabilizovala, založila univerzitu, povolala do země umělce a vědce. Na konci života se odebrala do kláštera a odtud vzdáleně sledovala dění v zemi.

Dožila se na svou dobu poměrně vysokého věku jednasedmdesáti let a přitom nebýt jejího staršího bratra asi by do historie vůbec nezasáhla…

Foto: Wikipedie

 

Na našem webu jste si také mohli přečíst:

 

Reklama