Reklama

Napadlo vás někdy, jak tráví čas ženy, které spojily svůj život s mužem z hradu či zámku, tj. s kastelánem? Víte, že často opustily svoje zaměstnání, aby mohly následovat své partnery na sice krásnou, leč mnohdy často odlehlou historickou památku?

Dnes si budeme povídat s jednou z nich. Jmenuje se Jana Bojčuková a se svým manželem Lukášem obývá úchvatný Vodní hrad Švihov. A i když se Švihov nachází v obci, tj. není tak úplně odtržena od moderního života, přesto jsou její dny tak trochu jiné, než kdyby manžel pracoval například v místní hospodě. „Bude tu teprve rok, ovšem za hrad už se pere,“ říká pyšně její manžel, kastelán Lukáš Bojčuk.

Jana Bojčuková, foto: archiv Jany Bojčukové

Jana na Švihově

První dáma (prezidentova žena) reprezentuje a věnuje se obvykle charitě. Má kastelánova žena rovněž nějaké specifické povinnosti?
Můj muž ode mě očekává, že budu umět to, co on, a postupně se mu to daří. Jsem společenský člověk a dělá mi radost, když mohu Lukáše doprovodit na různé akce, kde se potkávám s jeho kolegy a kolegyněmi.

A jak jste sžila s samotným hradem? Máte už nastudovanou jeho historii, znáte doslova každá kámen jako váš manžel?
Každý kámen ještě neznám, ale postupně na tom pracuji. Hrad je mi velmi blízký a mám k němu krásný vztah. Několik let jsem tu působila jako průvodkyně a zamilovala jsem se nejen do hradu...

Nebyla by třeba nějaká pikantní zajímavost z místních legend, na kterou bychom zkusili nalákat naše čtenářky k návštěvě hradu?
O místních legendách se čtenářky dozví na prohlídce, ale já bych je chtěla nalákat na atmosféru hradu, kterou zažijí, jen když vstoupí dovnitř hradu a nasají tu úžasnou náladu dávných dob. A když budou mít štěstí, zjeví se jim Černá švihovská paní, která se převtělila do černé kočky.

To mi připomíná, že bydlíte přímo v areálu hradu - v domě, který má také svou bohatou historii. Bojíte se tam? Spala byste v klidu, kdyby váš manžel musel někam odcestovat? Říká se, že místní pán Půta Švihovský byl pěkný darebák a že ho odnesl čert...
Zatím jsem na hradě nebyla úplně sama, ale někdy o tom přemýšlím, jaké by to bylo. Přiznám se, že trošku bych strach měla, ale ne z Půty Švihovského, ten obývá hrad a přímo tam bych ho v noci v žádném případě rušit nešla.

Švihov, foto: www.vyletiky.cz

Pojďme zpět od legend k současnosti. Pracovní doba kastelána jistě není OD-DO. Navíc předpokládám, že ještě večer má potřebu probírat se svou ženou události dne. Umíte naslouchat a případně i v některých věcech už poradit?
Máte pravdu, pracovní doba opravdu není od-do. I ve volném čase, kdy by nemusel být na hradě, tak tu je a pobíhá a řeší problémy. Jsem mu dobrým posluchačem a ráda řeknu svůj názor na danou věc. Myslím, že je rád za můj názor, ale má svou hlavu a vždy si vše vyřeší po svém...

Pokud se náhodou přece jen někdy objeví volný den, jak jej s manželem trávíte? Napadne vás například jet obhlídnout „konkurenční“ památku, nebo se naopak podobným výletům vyhýbáte obloukem?
Máme rádi konkurenční památky... Čerpáme na nich inspiraci a dokonce na jedné konkurenční památce jsme se vzali (usmívá se).

Jana Bojčuková s manželem, foto: archiv Jany Bojčukové

Jana Bojčuková s manželem mimo „jejich revír“

Když nyní porovnáte to, co jste si představovala před svým působením na hradě, s realitou, v čem je největší rozdíl?
Mé představy byly zpočátku velmi naivní. Když bydlíte na památkovém objektu, má to své pro a proti. V sezoně nemáte skoro žádné soukromí a příliš klidu si člověk neužije, ale vyrovnává to právě ta atmosféra hradu, která mi před lety učarovala.

V létě se koná na hradě řada kulturních akcí. Návštěvníci vám neustále chodí prakticky pod oknem. Sledujete veškeré dění nebo od něj někdy raději utíkáte „za hradby“?
Zatím sleduji, ale už začínám mít zaječí úmysly a na některé velké akce utéct za hradby...

Nechci, aby článek vyzněl negativně, ale myslím, že by bylo zajímavé zmínit nějaké návštěvnické nešvary, které vašeho manžela nejvíc štvou. Co by takový vzorný turista (resp. jeho rodina) na hradě rozhodně neměli dělat? Které prohřešky vašeho manžela nejvíce vytáčí?
Nejvíce ho vytáčí bezohlední návštěvníci. Např. když nechají volně pobíhat svého psího mazlíčka a neuvědomí si, že na nádvoří jsou i malé děti, kterým by mohl ten pes ublížit. To samé se týká cyklistů, kteří doslova prosviští skrz nádvoří a opět mohou ohrozit jiné návštěvníky. A přitom je tak snadné z kola slézt a vést ho či pejska mít na vodítku...

To je pravda. Tak na závěr ještě optimisticky. Kdybyste měla za sebe čtenářky pozvat na hrad, jak by taková pozvánka zněla?
Ráda bych čtenářky pozvala, aby zažily romantiku hradu, kde se políbila gotika s renesancí.
Myslím, že se jim mohou líbit krásné interiéry a samozřejmě hradní kuchyně, která je plná nádherných forem a v neposlední řadě je musí určitě lákat výhled z nově otevřené hradní věže.

Děkuji za rozhovor a přeji, ať se sezona vydaří.

Poznámka redakce: Paní kastelánová ze Švihova pracuje na Akademii věd jako viroložka...

Přečtěte si také: