Karlův most v Praze byl opravdu postaven za pomoci vajec přidávaných do malty.

Vědecká expertiza rozboru malty z mostu potvrdila přítomnost bílkoviny, která se vyskytuje ve vejcích a legenda o přidávání vajec do malty při stavbě mostu se tak nejspíš zakládá na pravdě. Výsledek rozboru oznámil na vernisáži modelu Karlova mostu pražský primátor Pavel Bém.

Rozbor provedla laboratoř Ústavu biochemie a mikrobiologie na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) a ověřila laboratoř biologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V původní maltě byly prokázány bílkoviny, řekla k výsledku rozboru Štepánka Kučková z VŠCHT.

Získání původní malty nebylo vůbec snadné a trvalo několik let. Objevena byla nakonec při rekonstrukci mostu až letos na jaře. Po jejím získání zahájil ústav dosud nejpodrobnější a nejdražší analýzu vzorků odebraných z několika sond přímo z nitra mostu.

Rozbor spočíval v metodě peptidového mapování pomocí enzymového rozkladu. Ta je svou přesností srovnatelná s otisky lidského prstu, je to tedy velmi podrobná charakteristika, vysvětlila Kučková.

Podle pověsti o stavbě Karlova mostu se kvůli tomu, aby byl most pevný pro všechny časy, rozdělávalo vápno syrovými vejci. Legendu se dříve nedařilo potvrdit ani vyvrátit. Ve středověku se malta tvrdila či změkčovala všelijak, od mléka či tvarohu přes volskou krev či žluč až po pivo a víno.

Proteiny, které dokážou ovlivnit a zkvalitnit maltu, byly objeveny již dříve v jiných historických stavbách. Mléčné bílkoviny byly prokázány například v rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě z 12. století či v gotickém mostě v Roudnici nad Labem ze 14. století.

Reklama