Reklama

Jezdila jsem do tanečních na druhý konec města a čekání na autobus si krátila prohlížením výloh a pojídáním jablíček které jsem si s sebou vozila.

Jednou jsme skončili o něco dříve a cestou na zastávku jsem potkala bratra své spolužačky. Času jsme měli dost, seděli jsme na lavičce ukusovali z mých zásob jablek a vedli příjemný rozhovor. Když jsem dojedla to svoje, šla jsem vyhodit zbytek z něj do odpadkového koše přičemž mou pozornost upoutaly nově vystavené kousky ve výloze. Po pár krocích jsem byla u ní a kochala se pohledem na krásný svetřík a představovala si k čemu by se mi hodil. Najednou slyším jak na mě kamarád volá že už jede autobus. Prudce jsem se otočila na dost velkém podpatku, vykročila a necítila pevnou zem pod nohama a padala někam do hloubky ale zase na moc jen po ramena. Nemohla jsem se hnout byla jsem napresovaná v úzkém prostoru a rukama hladila chodník. Nějaký chytrák si odnesl mřížku z kanálku a já do něho spadla.

Kamarád se zachoval skvěle, se smíchem mě vytáhl za ruce ven. Byla jsem podřená, špinavá a rudá studem po celém těle ale jelikož to bylo v noci nebylo to moc vidět. Ale přesto jsem chtěla v tu chvíli být menší a menší až bych byla nejmenší na celém světě. Autobus nám ujel ale čekání na další bylo ještě příjemnější než předtím. V autobuse moc lidí nebylo a těch pár co s námi jelo si určitě myslelo že jsem opilá a někde sebou sekla. Doma jsem pak musela vysvětlovat kde že jsem se to válela. Taky od té doby, pokud nemusím nenosím boty na podpatku.

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Trapasy jsou téma na dnešní den. Každý máme v zásobě aspoň jeden opravdu povedený kousek. Trapasy školní pracovní, postelové, domácí, trapasy veřejné, na ulici, v MHD, obchodě, trapasy v lásce, trapasy typu „špatný adresát“. Pochlubte se s tím svým! Můžeme vám zaručit, že dnes v tom nebudete sama.

redakce@zena-in.cz