Reklama

Zatímco ještě mohla ležet v klidu u babičky, musela už chodit po chodbách porodnice. A za všechno může jedna příliš starostlivá sousedka. Přečtěte si příspěvek od čtenářky s nickem Karlak.  

Když se mi  blížil termín porodu, vozil mě manžel každé ráno cestou do práce k babičce abych prý nebyla sama „kdyby to na mě přišlo“. Jednoho krásného květnového, téměř letního dne mě jako obvykle vysadil u babiččiného domu. Byla jsem hrozně unavená, v noci jsem toho moc nenaspala, pořád mě něco tlačilo, rušilo  a já ne a ne usnout. Když jsem konečně zabrala, byl čas vstávat. Proto jsem hned po příjezdu k babičce, zalezla do postele rozhodnutá dospat, co se dá. U nohou mi oddychoval pudlík Britt a při pohledu na něj se mi hezky usínalo, ale ne na dlouho. Po chvilce mě probudila pro mě neznámá bolest. Tušila jsem že by to mohly být začínající  porodní bolesti ale pauza mezi nimi byla velká tak jsem potřebovala  poradit co a jak. Babička se ještě nevrátila ze  svých pochůzek tak mě napadlo, že bych mohla zavolat mamince do práce a poradit se s ní co mám dělat. Vedle babičky bydlela moc milá paní, která měla telefon  a dovolila mi že si můžu od ní zavolat. Maminka mi řekla, že už se zřejmě blíží doba porodu a intervaly se budou zkracovat,  jakmile budou kratší mám si zavolat sanitku. Už když jsem s ní mluvila bolesti ustoupily a já se tak po telefonátu vrátila do postele .Bylo mi  fajn ale přemýšlela jsem co to mohlo být a při tom přemýšlení jsem usnula.

Nevím jak dlouho jsem dřímala než mě probudil zvonek a  za dveřmi stála zmíněná milá paní sousedka. Usmívala se na mě  a starostlivě mi sdělovala, že už raději zavolala sanitku, která na mě čeká před domem. Myslela jsem, že spím a to všechno se mi jenom zdá. Ale ta sanitka tam opravdu byla a mně nezbylo nic jiného než se obléknout a vyrazit do porodnice. Tam jsem pak chodila celý den po chodbě a čekala, až se bolestí vrátí a rozjede se porod. Při prohlídce mi pan doktor řekl, že porodím ještě téhož dne. Na paní sousedku jsem  nemyslela jako na milou paní ale jako na babku, která mi to pěkně zavařila. Vždyť kvůli její starostlivosti jsem trávila zbytečně spoustu času v nemocnici a zatím jsem mohla ještě lenošit u babičky v posteli. Ale dočkala jsem se,  v pět hodin odpoledne  se mi narodila ta nejkrásnější holčička na světě. Letos jí bylo 29 let.......  

Karlak

Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

__________________________

Tak horší, kdyby tu sanitku zavolala o týden dopředu, ten den čekání to ještě šlo.
A také lepší starostlivá sousedka, než taková, která ani neví, že existujete :)
Děkuji za pěkný příspěvek a pozdravujte vaši krásnou dceru ))
Saša

Téma dnešního dne: Cesta do porodnice

  • Popište nám vaši cestu do porodnice
  • Jak tu první, tak tu druhou, třetí, čtvrtou, pátou…
  • Jela jste sanitkou, autem, vlakem nebo autobusem?
  • Sama, s manželem, s maminkou či se sousedem?
  • Jela jste na poslední chvíli nebo s předstihem?
  • Byla jste poprvé nervózní?
  • Nebo byl nervóznější vás partner?
  • Probíhala cesta v klidu nebo chaosu?
  • Měla jste všechno náležitě přichystáno, nebo jste v porodnici zjistila, kolik věcí vám v tašce chybí?

O cestě do porodnice pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z maminek, ať už současných nebo budoucích, odměníme pěkným dárkem: Dětskou kosmetikou Johnson´s baby

darek