Bulvár

Karinečka: Téma autoškola je pro mě moc nepříjemné

Auvajs,auvajs,téma autoškola je pro mě moc nepříjemné.Když jsem ještě bydlela s rodiči,měla jsem plno elánu a chutí získat řidičák.Jenže naši byli proti a tak zůstalo jen u chuti.

Potom jsem se sice odstěhovala za manželem a tu a tam slyšela nějakou poznámku,jako že bych ty papíry taky měla udělat,jenže přiznávám se,zpohodlněla jsem a přišlo mi to zbytečné.Když jsem se potřebovala někam dostat,tak jsem měla doma chlapa,který mě odvezl a autobusy mi taky nijak nevadily.Vzhledem k tomu,že auto považuji za ostře nabitou zbraň,tak jsem o papíry nijak neusilovala.

Před pár lety udělala řidičák moje o osm let mladší sestra a já začala slýchávat z úst těch rodičů,kteří mi v tom zpočátku bránili,že bych s tím taky měla něco dělat,že se přece nenechám zahanbit.A tak došlo k tomu,že ve svých 32 letech jsem vypisovala přihlášku

Dokud probíhala jen teorie,bylo všechno v pohodě.Učení mi nevadí,horší byly jízdy.Pravidelně před každou jízdou jsem trávila ráno na záchodě,po cestě na jízdy vykouřila aspoň 4 cigarety.Nejhorší bylo,když se mě instruktor poprvé zeptal,kolikrát jsem už jezdila a když jsem mu řekla,že vůbec,tak mě vytáhl středem města na projížďku.Litovala jsem v duchu každého chodce,který po náměstí prošel a v každém jsem viděla potencionálního klieta patologického ústavu.

Seděla jsem za volantem jak v křeči,teoreticky jsem sice věděla,co mám dělat,ale mozek byl nějakej zamrzlej,nebo co.

Takhle probíhaly v podstatě všechny moje jízdy,pokaždé obrovský stres,že někoho nabourám,přejedu a podobně.Navenek to asi nebylo moc vidět,protože když jsme šli k závěrečným jízdám,byla jsem vybrána mezi prvními se slovy,že to umím a zvládnu,ale moje pocity byly strašné.

Přes to všechno jsem autoškolu udělala napoprvé.

Začala jsem hned jezdit,abych nevypadla ze cviku,ale po 14 dnech,když jsme jeli k našim na chatu a já vítězoslavně celou cestu /50 km/ odřídila,jsem si zbytečně zahrála na hrdinku ,chtěla předvést našim ,jak to pěkně umím a napálila do brány.Oprava stála přesně 33 340,-Kč,tu částku si budu pamatovat do smrti.

Probrečela jsem celý den,peněz nebylo nazbyt a já si takhle vydělám,ale už se stalo.Hned druhý den jsem ale hrdině vyrazila do práce i s označkovaným autem a i když jsem se cítila trapně za tu záležitost s bránou,tak jsem jezdila dál.

Bohužel jenom do té doby,než o pár měsíců později do nás vpálil chlapík,co koukal jinam než měl.Tehdy to sice moje vina nebyla,ale já dostala strach a za volant jsem už nesedla.Naštěstí mám moc hodného manžela,nikdy jsem neslyšela ani půl slova,že mám papíry a on mě musí vozit.Já se prostě na to necítím připravená a mám obavy,že už se nikdy cítit nebudu.

Mrzí mě to,ale je to lepší,než ¨si zase hrát na hrdinku a někomu ublížit.
Karinečka

Pozn. red.: Text nebyl redačně upraven.


Nic si z toho nedělej, Karinečko, ono to jednou samo odezní a Ty budeš jezdit jako po másle. A krom toho, já si osobně myslím, že každý, kdo kdy prožil bouračku, se pak staví k provozu na silnici, vlastním možnostem a také možnostem vozu, bez ohledu na značku, mnohem odpovědněji. M.

   
05.02.2010 - Blog redakce - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. [9] dana11 [*]

    Se podívej na seznam autoškol a třeba si vybereš

    superkarma: 0 14.01.2013, 15:49:08
  2. avatar
    [8] átéčko [*]

    Já jsem jela hned přes celou republiku do Krkonoš. Bydlím na severní Moravě.

    superkarma: 0 06.02.2010, 12:36:13
  3. avatar
    [7] OlgaMarie [*]

    Já se bojím i jako spolujezdec. Strnule sedím a hlásím...

    Nejhorší je, když mi manžel řekne, abych vzala mapu a našla, kde jsme a kdy máme odbočit. Než to najdu, jsme už za odbočkou. Ale co jsme poznali krás a vesnic naší republiky, mi k dobru nepřipočítá.

    superkarma: 0 06.02.2010, 09:09:08
  4. avatar
    [6] Věrulinka [*]

    Sml23 jen začni jezdit Sml67, za pár let už za volant nesedneš vůbec Sml23

    superkarma: 0 05.02.2010, 16:07:15
  5. [5] Bébina [*]

    Prekousni to a rid, dokud jsi mlada. Ono se pak spatne zacina, kdyz je cloveku 50. A rizeni proste je potreba. Ja jsem antitalent, co ridicak nikdy nemel dostat, ale predsevzala jsem si, ze nez budu mit deti, naucim se ridit. Protoze s ditetem bych se to uz nenaucila, mela bych jeste vetsi strach. Moje zacatky byly hrozne, celou cestu jsem se klepala jak ratlik a to jsem mela vedle sebe pritele a jela notoricky znamou cestou mezi vesnickama jen rovne. Kdyz jsem jela sama, vyjizdela jsem o vikendu treba v 6 rano, jen aby byl minimalni provoz. Taky jsem sledovala jizdni rad, abych nahodou nepotkala autobus a nemusela ho objizdet. Nejdriv jsem jezdila jen po trasach, ktere jsem znala nazpamet a moc jich nebylo. Pak jsem byla schopna jet i nekam, kde to neznam, ale cestu jsem si nejdriv poradne prostudovala v mape. Pak jen podle navigace a muj zatim nejvetsi uspech je, ze tuhle zimu zvladam i jizdu po zasnezenych silnicich. Posledni vanice v noci na dalnici ale byla krusna. Jelikoz jsem si vedoma svych nedostatku, tak ridim tak, abych maximalne zmensila mozne nebezpeci. Tak holt prizpusobim jizdu svym schopnostem a na snehu jedu tak, abych nemusela brzdit. Zabrani ABS uz beru jako svoji chybu a upozorneni, ze jedu blbe. Nehodu jsem nikdy nezazila, zatim nicim jen vlastni auto a nejvetsi skoda kdyz jsem srazila srnku (zviratek se bojim asi nejvic) byla 350Kc za odrazku. Jinak to jsou kosmeticke oderky v minimalni rychlosti. Uz jsem se dostala i do stadia, kdy nadavam na ostatni ridice, treba na seniory ve fabii, kteri jedou za jasneho dne po suche vozovce svych 65 obec neobec, dalnice nedalnice, a babka jim u toho jeste klepe na koleno ze jedou dobre, at se nenechaji stresovat temi blazny, co na 90 kupodivu jedou 90. Ono jen to, ze si clovek sam zajede na nakup nebo k pribuznym a nemusi nikoho otravovat, je osvobozujici.

    superkarma: 0 05.02.2010, 15:38:30
  6. avatar
    [4] Dimsy [*]

    To znám, ten strach po bouračce. Jenže já jsem vždycky musela sednou do auta hned a jezdit dál. Chvíli jsem se cítila trochu nejistě, ale to časem přešlo.

    superkarma: 0 05.02.2010, 15:03:38
  7. avatar
    [3] enka1 [*]

    Hezké. Jen si myslím, že po takové nepříjemnosti se musí sednout za volant hned.

    superkarma: 0 05.02.2010, 14:57:42
  8. avatar
    [2] kačinka [*]

    To chce vydržet a jezdit, byť pomalu a opatrně, ono se to poddá a zvykneš si.

    superkarma: 0 05.02.2010, 14:57:14
  9. avatar
    [1] malvina [*]

    Sml16 Pěkné a  ze  života.  Víš  na  co se  cítíš, znáš  svoje hranice. Moc   děkuji  za  hezký    názor.

    superkarma: 0 05.02.2010, 14:51:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme