Přeji všem krásný den a už dopředu,dneska nic neřeším."Neřeš!"To je totiž velmi oblíbené slovo mé devítileté dcery.

Pravděpodobně se pomalu dostává do pubertálního věku a toto slovo si  oblíbila k nelibosti zbytku rodiny.

Pokusím se nastínit situaci.

Promlouvám dceři do duše,hlasivky skoro umluvené,ona se tváří ,že mě celkem poslouchá a až skončím svůj monolog,tak zakončí ona:"TO NEŘEŠ!"

Tato scéna se opakuje dost často a tohle slovo na mě působí jako červená na býka.

Dcera tohle slovíčko prostě miluje a používá ho snad všude,kam se dá vložit.V reálu to znamená,že "neřeš" slyším v každé druhé větě při jakékoliv příležitosti.

Nejhorší na tom je to,že i když to slovo opravdu nesnáším,při určitých situacích jsem ho začala používat také.Nejradši při debatách s mou drahou polovicí,ten to má chudák ze dvou stran a nedivím se mu,že když ho slyší,je jako papírový čertík.

Synovo nejoblíbenější slovo je "chvilka"

.Ač nemá problémy s výslovností,stále říká"vilka".

Když ho opravujeme,tak ví,jak to říct,ale v nekontrolovaném okamžiku z něj zase vypadne:"Počkej vilku!"

Vilku čekáme za den tak stokrát,takže už to ani neřešíme.
Karinečka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Naprosto chápu a cítím s Tebou. Buď nad věcí a „NEŘEŠ“, za vilku přijdou zase s nějakým jiným modelem, který Tě třeba bude prudit ještě víc. Takže „nooooo Julinkoooo - klíííd“ :-))) Míša

Máte i vy nějaké slovní spojení, na které máte averzi? Nebo používáte vy sami nějaký oblíbený výraz a už to vlastně skoro nevnímáte? Jakým slovem si pomáháte, když nevíte, jak něco honem pojmenovat? Pište na redakce@zena-in.cz

Reklama