„Houby hotely, žádné hostely či privát. Ten, kdo touží po romantice a má nějakou zlatku navíc, ten sáhne po karavanu!“ říkají ti, kdo to jednou zkusili…

…říkám taky, protože jsem jednou zkusila.

A jsou i tací

b

Tento třicetiletý muž z Anglie žije pěkně v přírodě a nemůže si to vynachválit.

Dal výpověď, vzdal se veškerého majetku a peněz a už rok žije ve starém, rzí prolezlém karavanu. „Bylo to to nejlepší rozhodnutí mého života,“ tvrdí.

Přežívá si tady díky zelenině, kterou si sám pěstuje, sbírá houby, různé bobule a lesní plody.

Zuby si čistí sépiovou kostí, kterou našel vyplavenou na pláži. Tu zkombinuje s fenyklovými semínky a má něco jako Elmex. Místo toaletního papíru poslouží staré noviny.

„Když si peru prádlo v lavoru se studenou vodu pomocí mycí směsi z oříšků, sice mi to trvá dvě hodiny, ale nenudím se,“ říká mladý poustevník

Snad jen jediný problém mu jeho volba do života přinesla. Musel se rozloučit se svou láskou, která tento život vydržela jen šest měsíců.

Teď ale láká nové zájemkyně inzerátem, v němž se přiznává, že nemá peníze, auto, a dokonce ani teplou vodu.

Věří, že nějakou uloví na svůj sympatický vzhled a spoustu tělesného tepla.

Čili tento sympaťák je volný i se svým karavanem, kdyby měl někdo zájem.


Tak do toho bych nešla, neb přece jen potřebuji tu vanu a občasný klid od ratolesti dvě hodiny v kuse šišlající na morče, ale na kratičkou dovolenou v karavanu budu vzpomínat na věky…

Hrotit to netřeba

Byla jsem díky Radkovu smyslu pro překvapení a nekonečně kreativnímu jednání takto dokonce až v Anglii na Stonehenge, s hromadou dětí, a nezapomenu. Nádhera!

Je pravda, že za jízdy se musí sedět ve voze, což se velice těžko vysvětluje právě malým capartům, kteří jsou doslova nadržení na hnízdění v domečku za autem.

Karavan, který Radek tehdy půjčil, patřil k takové obyčejné střední kvalitě.

v

Nechyběl záchod ani sporák. Bezvadné je, že z jedné sestavy lůžek šlo několika pohyby vyrobit jídelní stůl a sezení.

Je to skutečně neopakovatelné zastavit někde, kde se to smí a kde se člověku líbí, vyrazit nepříčetné děti a jen tak si poležet, poobědvat zásoby, které je možno i uvařit, dojít na procházku a pak pokračovat.

Nutno připustit, že do Anglie je po zemi daleko. Tím víc jsem opěvovala onen karavan a jeho možnosti.

Protože:

  • Po několika stovkách kilometrů udělají malí nezbedové kreativně ze zadní části vozu místo podobné okolí chánovských kontejnerů. 
  • Ve druhém stadiu se pak pokusí zabít mezi sebou.
  • Dále následuje několik po sobě jdoucích pokusů o likvidaci nervové soustavy vpředu sedících dospělých, a zvláštní pozornost je přitom věnována řidiči.

Co teď? Kravan je výhoda.

v

Jednoduše se zastaví, děti se vrhnou do vždy přítomného domečku, posvačí, pohrají si, některé se pohodlně prospí… prostě pohoda.

Noc přímo u kamenů

Magické okolí obrovského monumentu má atmosféru a možnost vyspat se přímo v těsné blízkosti tak tajemného místa je nádherné. Další výhoda karavanu.

Neustále jsem čekala, že v noci uvidím třeba tajemné světlo nebo záři nebo cokoli, co bych připraveným fotoaparátem mohla zdokumentovat.

b

I nakonec jsem dokonce vylezla z karavanu a usedla do trávy. Oči jsem upřela směrem k prastaré observatoři.

Byla jsem napjatá.

asSkoro jsem proto zemřela následkem šoku, když mě uprostřed ticha a tmy, zcela neslyšně se přišourajíc do centimetrové vzdálenosti, soustředěně zhypnotizovala ovce.

Jediná nevýhoda karavanu: Když do něj uprostřed noci zděšeně člověk vlítne, celý se rozhoupe, všechno se rozklepe a špatně přichycené dítě se sesune ze svého lůžka k zemi.

Jestli ale chcete letos prožít něco neobvyklého a užít si romantiku i dobrodružství, zkuste karavan.

A nemusíte až na ostrovy.

Stačí za humna.

Reklama