Cestování

Kanibalismus - to jsou vlastně dějiny...

Pozorovatelé OSN podali zprávy a důkazy o lidojedství v občanské válce v Kongu, kde si domorodí válečníci připravovali jídlo ze srdcí, jater a varlat nepřátel. Je to hrozné, ale ne tak neobvyklé, jak by se nám mohlo zdát.

Kde lidojedství začalo?
Zprávy o kanibalismu se v historii vyskytovaly průběžně, ale nejvýznamnější z nich pochází od Kryštofa Kolumba, z jeho druhé cesty do Nového Světa v roce 1495.
Tvrdil, že na ostrově Guadeloupe objevil nedávno opuštěnou hostinu, kde se lidské končetiny vařily v kotlích a opékaly na rožních. Jednalo se o dílo kmene “Karib”, nesprávně vyslovenéh “Kanib”, odkud je původ španělského slova “canibal”.
Další cestovatelé pozorovali kanibalismus mezi kmeny v amazonské pánvi, Africe, Austrálii, na Fidži, Sumatře, Nové Guinei a v Polynésii.
V Polynésii jsou někde lidé ještě nazýváni “dlouhými prasaty”, jelikož lidské a vepřové maso mají podobnou chuť.

Nebyly příběhy těchto cestovatelů zpochybňovány?
Po nějakou dobu byly. V roce 1979 uveřejnil antropolog William Arens knihu “The Man-Eating Myth”, ve které dokazuje, že historky o kanibalech jsou jen rasistické výmysly. Zdůrazňuje, že společnosti považované za nebezpečné nebo podřadné byly historicky často popisovány jako kanibalské.
Římané obviňovali Kelty z pojídání lidí, Angličané obviňovali Iry.
Příběhy o lidojedství mezi africkými kmeny ulehčovaly svědomí evropských obchodníků s otroky. Dokazovali, že vlastně prokazují Afričanům službu tím, že je zachrání před touto zvrhlostí.
V roce 1503, poté, co španělská koruna rozhodla, že mohou být zotročovány pouze americké kanibalské kmeny, domorodí kanibalové byli najednou objevováni po celém Novém Světě.
Arensova teze, že kanibalismus byla pouze smyšlenka k ospravedlnění západního kolonialismu, se prokázala jako velmi ovlivňující a vedla k období “popírání kanibalismu” mezi antropology.

Je stále ještě popíraný?
Ne. Nedávné vědecké objevy prokázaly nade všechnu pochybnost, že kanibalismus byl kdysi běžným zjevem. Poslední společnost, která přiznala rituální lidojedství, kmen Fore z Nové Guinei, od něj upustila v polovině padesátých let, po vypuknutí nemoci kuru - postižení mozku, spřízněné s nemocí šílených krav – způsobené konzumací poškozených bílkovin, zvaných ”prion”, v lidské mozkové tkáni.
Britští vědci studující kmen Fore objevili, že mnozí z příslušníků tohoto kmene si v sobě vypěstovali genetickou odolnost vůči této nemoci. Vědci pak odebrali vzorky lidem po celém světě a dopracovali se ke stejnému výsledku. Tímto dospěli k přesvědčení, že kanibalismus byl kdysi tak běžný, že si lidé vypěstovali genetickou odolnost vůči nemocem, které s ním byly spojeny.

Jsou zde archeologické důkazy?
Spousta. Lidský myoglobin, protein nacházející se pouze v lidské svalové tkáni, byl objeven v 1 000 let starých výměšcích národa Anasazi, předků dnešních indiánů Pueblů. Ve stejných lokalitách, na jihozápadě, nalezli archeologové lidské kosti, které se vařily v nádobě, dokud jejich povrch nebyl hladký, a lidské lebky, které byly pečeny na ohni obličejem nahoru. Úkryty zbytků zmasakrovaných lidí byly objeveny také ve Francii, Španělsku a Velké Británii.
Některé z britských pozůstatků pochází z období mezi 30 let před naším letopočtem a 130 let našeho letopočtu (přibližně v době římských vpádů), což naznačuje, že Římané měli přece jen pravdu, Keltové byli lidojedi.

Proč by měl kdokoli jíst lidi?
V četných kulturách byl endocannibalismus - snězení zemřelých příbuzných - známkou respektu vůči zesnulému. Obyvatelé ostrovů Fidži jedli poražené nepřátele z úcty.
Aztekové, naproti tomu, zajímali nepřátele, aby je mohli obětovat svým bohům. Zajatci byli vedeni, jeden za druhým, na obětní oltář. Kněz mu otevřel hrudní koš tak, že mu nejprve stáhnul kůži, pak přeřezal hrudní kost a žebra, to vše při plném vědomí oběti. Srdce bylo vyjmuto a ještě tlukoucí zvednuto do výše před jásajícím davem, poté bylo uvařeno a snězeno. Každý z vězňů představoval jednoho z bohů a snězením jeho části se mu účastník měl přiblížil.
Někteří antropologové věří, že eucharistie má svůj původ v podobných obřadech z období předcházející křesťanství, kdy byl zástupce boha zabit a sněden.

Kdy se stal kanibalismus tabu?
Přibližně v době, kdy lidé začali hospodařit, požívání lidského masa se tak stalo zbytečným a také nechutným. “Je pravděpodobné,” říká archeolog Timothy Taylor, “že tabu kanibalismu vzniklo z důvodů společenského postavení. Schopnost nahospodařit si vlastní poživatiny, vypěstovat vlastní dobytek a pochovat své mrtvé na vlastním pozemku, byla považována za vyjádření bohatství a moci.”
Ale dokonce v “civilizovaných” společnostech se lidé vrátili k lidojedství, když trpěli nedostatkem jiného jídla.
Napoleonovo vojsko provozovalo lidojedství jako východisko z nouze, během jejich ústupu od Moskvy v roce 1812, podobně jako vyhladovělí občané Leningradu v době obležení města hitlerovci.
V roce 1820, námořníci zachránění na třech záchranných člunech po potopení velrybářské lodi Essex, přežili díky konzumaci těl svých mrtvých druhů. Když byly všechny mrtvoly snězeny, ti, kdo přežili, mezi sebou losovali a zabili a snědli toho, kdo prohrál. V jediném nalezeném záchranném člunu byl poblázněný námořník s hromádkou lidských kostí, dohladka olízaných, který se udržovat při životě tím, že z nich vysával morek.

Novodobý kanibalismus
Kanibalismus přežívá všude, kde je vážný nedostatek jídla.
V Severní Koreji, kde opakovaná neúroda a prudké snížení mezinárodní pomoci přivedly obyvatelstvo na pokraj vyhladovění, byly hlášeny případy zabitých a snězených dětí. Na slaměných podložkách jsou vystaveny k prodeji kusy “zvláštního” masa,” tvrdil nedávno severokorejský uprchlík. “Lidé ví, odkud pochází, ale nikdo o tom nemluví.”
Ve válkou rozpolceném Kongu, milicionáři Lendu a Hema vařili lidská srdce a játra před očima pozorovatelů OSN.
Rusko prožilo v posledních letech situaci podobnou lidojedské epidemii. Policie odhaduje, že jen v roce 1996 bylo nejméně 30 lidí zabito kvůli masu.
Občasné zprávy o lidojedství přichází také z tradičních míst. Na Papuánské Nové Guineji jsou domorodci občas obviněni z “nevhodného zacházení s mrtvým tělem.” Jejich nejoblíbenější pochoutkou je prý část nad kyčlemi, zatímco kmeny v údolí Markham prý mají nejraději ruce a nohy se ságem a se zelím.

http://www.theweekmagazine.com/briefing.asp?a_id=487

Přeloženo a upraveno   

        
   
19.12.2003 - Zahraničí - autor: Jitka Kubíková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [45] Dudlajlama [*]

    Hele, nemel by nekdo nejaky prezarovac vymyslet, treba bude mit naprosto skvele ucinky a vlastnosti..... a prvni bylo slovo....

    superkarma: 0 22.12.2003, 00:06:24
  2. avatar
    [44] trdlo [*]

    aneb jak se dostat od kanibalu k ufounum se zaricema, hahaha

    superkarma: 0 21.12.2003, 22:32:14
  3. avatar
    [43] Jupíí [*]

    Vivian: mohl to klidně být ufoun . S přezařovačem, třeba jsi měla silnější zářič .

    superkarma: 0 21.12.2003, 15:18:19
  4. avatar
    [42] Vivian [*]

    kubikm: já věděla, co má na mysli, ale nepovažovala jsem za nutné na překlep upozorňovat... a pak, myslím, že to žádnej ctitel nebyl vzhledem k okolnostem...

    superkarma: 0 21.12.2003, 14:45:32
  5. avatar
    [41] kubikm [*]

    Galadriel: je vidět, že pečlivě čte, já to vůbec nepostřehla, četla jsem to, cos myslela

    superkarma: 0 21.12.2003, 10:15:50
  6. avatar
    [40] Dudlajlama [*]

    Jupii, no jo, ty rejpalko , asi jak jsem momentalne u toho tajemna a duchovna...ale presmycka je to hezka, uznej .

    superkarma: 0 20.12.2003, 23:51:02

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [39] Jupíí [*]

    Galadriel: mohl ji přezářit?

    superkarma: 0 20.12.2003, 21:01:32
  2. avatar
    [38] Dudlajlama [*]

    Treba te nahanel nejaky tajny ctitel . Bud rada, ze se tapajice v te tme neprezaril.

    superkarma: 0 20.12.2003, 19:23:15
  3. avatar
    [37] Vivian [*]

    Vždycky, když jsem u našich, spím sama v podkrovním pokoji, kde je malá knihovnička plná knih s hrůzostrašnou tématikou. A já si před usnutím prostě musím číst, jenže tam po ruce nic jinýho není. A tak v sobě svádím vždycky chvilku vnitřní boj (nečti to, neusneš! - nojo, ale to tady mám čumět do stropu?) Vždycky si nějakou knížku vezmu. A pak se bojím zhasnout. Na záchod nejdu ani za nic.

    Nevím, co se v tom domě všechno stalo, nejspíš nic dramatickýho, ale stejně - starej dům, temný kouty, samý dřevo - to praská a lupe, v komíně kvílí meluzína... Přes silnici hřbitov...
    No, jednou jsem tam teda na půdě slyšela čísi kroky. Ale nikdy víc už se neozvaly a já jsem nepřišla na to, čí mohly být.

    superkarma: 0 20.12.2003, 15:05:11
  4. avatar
    [36] kubikm [*]

    Jupíí: to je pravda, já taky jsem to četla několikrát...člověk zapomíná a je zajímavé, někdy stačí slovo - a najednou se to celé vybaví...

    superkarma: 0 20.12.2003, 14:34:18
  5. avatar
    [35] Jupíí [*]

    kubikm: Galadriel: Vivian: Já ještě milovala Švandrlíka, soubor povídek Drákulův švagr.

    superkarma: 0 20.12.2003, 13:19:37
  6. avatar
    [34] kubikm [*]

    Vivian: tak u malýho vraha jsem se šíleně bála...byla jsem sama doma ve starém bytě, vrzaly tam parkety a mě se v noci chtělo...ani za boha bych neotevřela dceře a šla do černé předsíně....
    a moje kámoška se od té doby dívala vždycky pod postel...
    úplně jsem na to už zapomněla

    superkarma: 0 20.12.2003, 10:00:32
  7. avatar
    [33] Dudlajlama [*]

    Viv, ja se takhle bojim u kamaradky v Rozmitale, stara selska chalupa, ktera je v jejich rode pres nekolik generaci. Tam v tech zdech panecku umrelo lidi. Na me tam vzdycky padala takova divna tisen a to jsem velice "materialisticky" zalozena. Jojo, jsou veci mezi nebem a zemi...

    superkarma: 0 20.12.2003, 00:21:23
  8. avatar
    [32] Vivian [*]

    Galadriel: jo jo, a jak já se bála, aj aj aj Mě bylo tak dvanáct, když jsem to četla... až přijedu k našim, tak si ji asi zase přečtu. U našich jsem se vůbec často bála Mají starej barák, kterej už ledacos pamatuje

    superkarma: 0 19.12.2003, 23:52:34
  9. avatar
    [31] Dudlajlama [*]

    Viv, Maly vrah byl skvely, pak se mi jeste libila povidka Zvoneni nebo Vyzvaneni, taky uz si presne nepamatuju nazev. Ja jsem se vzdycky u tehle knizky tak pekne bala .

    superkarma: 0 19.12.2003, 23:00:28
  10. avatar
    [30] Vivian [*]

    Galadriel: tu knížku si taky pamatuju, máma ji má ještě někde doma, byly to dost dobrý povídky. Já jsem měla nejradši Malýho vraha a Boulterovy kanáry

    superkarma: 0 19.12.2003, 22:07:32
  11. avatar
    [29] Dudlajlama [*]

    Jupii, diky, to vis, cetla jsem to zhruba pred dvaceti lety, povidka to ale byla pekna, coz?

    superkarma: 0 19.12.2003, 21:47:34
  12. avatar
    [28] kubikm [*]

    Jupíí: ano, to je pravda, úplně jsem na to zapomněla...

    superkarma: 0 19.12.2003, 20:32:38
  13. avatar
    [27] Jupíí [*]

    Galadriel: Amritsarský

    superkarma: 0 19.12.2003, 20:14:26
  14. avatar
    [25] Dudlajlama [*]

    Ted jsem si vzpomnela na jednu povidku z knihy "Ticha hruza"... nejak jako Armitsky(?) beranek se to jemnovalo a bylo tam velice sugestivne popsano pojidani lidskeho masicka, mnam.

    superkarma: 0 19.12.2003, 19:53:49
  15. avatar
    [24] Vivian [*]

    milenax: asi jako na vepřový, ne? Nakrájíme souseda na nudličky, lehce osmahneme na sádle, přidáme špetku soli, ždibec pepře, špetku karí a zázvoru, na jemno nakrájenou cibulku, čerstvou zeleninu a krátce podusíme... podáváme jen tak nebo s rýží a nezapomeneme pozvat sousedku .

    superkarma: 0 19.12.2003, 18:07:15
  16. avatar
    [21] Vivian [*]

    Jajíček: to je převzatý článek, Jitka umí dobře překládat

    superkarma: 0 19.12.2003, 17:31:04
  17. avatar
    [20] Vivian [*]

    Chyběj mi tam nějaký dobrý recepty. Budou Vánoce, venku se válí spousta bezdomovců...

    Ne, vážně, dost dobrý článek

    superkarma: 0 19.12.2003, 17:26:11
  18. avatar
    [17] Dašenka [*]

    Miroslav Švandrlík: Draculuv švagr - povídka Guláš. Bylo to dobrý tajemství, co?!!

    superkarma: 0 19.12.2003, 13:04:50
  19. avatar
    [16] k@tchabinka [*]

    Aja, Ferdicka : tak na medu ? jemne oprazeny ?:)

    superkarma: 0 19.12.2003, 12:43:13
  20. avatar
    [14] Charmed [*]

    Kubikm, tak tento článek jsem zhltla jedním dechem a musím si jít udělat něco na jídlo... doufám, že je soused doma .

    Ten film o těch ragbistech jsem viděla. Nejdříve jsem z něj měla takový zvláštní pocit, ale je pravda, že neměli na vybranou, pokud nechtěli umřít . Nevím, kdy přesně jsem ten článek četla, ale bylo tam napsáno, že v Moskvě pozval jeden pán svoje sousedy na oběd a velice si ho (ten oběd) pochvalovali a ten pán je čas od času k sobě na obědy nebo večeře zval... ale pouze do té doby, než jeden soused zjistil, že to maso, které jim všem tak zvláštně chutnalo, je lidské. Ten štědrý pán si to maso skladoval za oknem svého bytu .

    superkarma: 0 19.12.2003, 11:59:01
  21. avatar
    [13] Aja [*]

    katchabinka, jestli by nebyl vypečenej moc suchej...

    superkarma: 0 19.12.2003, 11:12:58
  22. avatar
    [12] k@tchabinka [*]

    takovy pekne opeceny svalovec na cesneku .....:))))

    superkarma: 0 19.12.2003, 09:45:59
  23. avatar
    [10] *Kotě* [*]

    brebruno, a co ten příběh o sportovcích, co ztroskotali s letadlem v Andách? Ten ti byl málo?

    superkarma: 0 19.12.2003, 09:09:58
  24. avatar
    [8] Žábina [*]

    Mě je špatně ..zajímavý článek,ale ne poránu...

    superkarma: 0 19.12.2003, 08:57:16
  25. avatar
    [7] *Kotě* [*]

    Ajo, prý chutná velmi podobně jako vepřové...

    superkarma: 0 19.12.2003, 08:26:36
  26. avatar
    [6] Aja [*]

    Lustig psal, že lidské maso je sladké...

    superkarma: 0 19.12.2003, 08:22:05
  27. avatar
    [5] Dudlajlama [*]

    Jupii, aby sis nevzala k srdci nejaky obvzlast pikantni recept . Stehynko se zelim a tak....

    superkarma: 0 19.12.2003, 08:14:00
  28. avatar
    [4] Jupíí [*]

    Opravdu moc zajímavý článek, Chválím autorku za skvělý nápad. četla jsem jedním dechem a ještě se hodně poučila.

    superkarma: 0 19.12.2003, 07:44:40
  29. avatar
    [2] Dudlajlama [*]

    Jitko, velmi zajimavy clanek , i kdyz ma ziva predstavivost mi predhazuje prepestre obrazce .

    superkarma: 0 19.12.2003, 02:27:40
  30. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Zajímavě a dobře napsaný článek... studovala jsem kulturní antropologii a kanibalismus mě taky vždycky velmi zajímal. Vždycky mi přišla zajímavá jedna věc, související právě s kanibalismem na Nové Guineji. Ve všech společenstvech, kde byl popsán kanibalismus, se provozoval z nějakého rituálního důvodu (obětování boha, podrobení nepřátel, úcta k mrtvým blízkým...). Nicméně na NG bylo zjištěno, že místní obyvatelé se s nějakýma rituálama absolutně nezatěžují.... jedí se navzájem prostě proto, že jim to chutná. Jedí (teda jedli, snad) kohokoliv, staré lidi, děti, ženy... koho se jim zrovna podaří ulovit. Dobrý, což.

    superkarma: 0 19.12.2003, 00:42:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme