Vztahy

Kamarádi do konce života?

 

S Jiřím jsme společně žili tři roky. Neříkám, že jsme měli hrozné, nesnesitelné manželství, to ne.... Ale hádky, neshody, nedorozumění byly u nás na denním pořádku.

 

Dva roky po svatbě se nám narodila Andulka. Spoléhala jsem na to, že díky tomu, že už nejsme jen manželé, nýbrž i rodiče, se náš vztah uklidní, vykrystalizuje v jakousi zodpovědnost za toho malého človíčka, který spinká v postýlce plné plyšových medvídků a vypadá jako andílek...

 

Opravdu, po celý rok, co nám dceruška rostla před očima jsme s Jiřím byli milujícími rodiči, pro které je pohoda a klid dítěte tím nejdůležitějším.

 

Jiří si Andulku zamiloval tak, že jsem tomu až sama nemohla uvěřit. Snesl by jí modré z nebe, stala se pro něj smyslem života, hvězdou, která mu prosvěcovala život ve chvílích, kdy se utápěl ve tmě plné problémů...

 

Ovšem pokud jednou mezi partnery nastanou nějaké rozbroje, je myslím pro oba nesmírně těžké dosáhnout toho, aby ony neshody byly zakopány hluboko do země, pohřbeny navždy...

 

Jak jsem již psala, rok nám naše manželství fungovalo bez hádek, bez dohadů, bez výčitek... Ale myslím, že tento stav míru vyčerpával nás oba.

Jsem si jistá, že nebýt Andulky, žádný mír by se ani nekonal, vjeli bychom si opět do vlasů při první příležitosti...

 

(Prosím ono slůvko „vjeli do vlasů“ chápejte jen jako slovní obrat, manžel na mě nikdy nevztáhl ruku a já na něj pochopitelně také ne...)

 

Po roce se naše výměny názorů vrátily stejně, jako se vlaštovky vrací s každým jarem.

Po nějakém čase jsme se oba shodli na tom, že už tento stav je skutečně nesnesitelný, že už v našem manželství nechceme nadále pokračovat...

 

Jistě, mysleli jsme na dcerku, ale upřímně... Je dobré vychovávat dítě v rodině, kde se maminka s tatínkem hádají kvůli každé prkotině a nemohou se dohodnout ani na tom, zda koupí housky, či rohlíky? 

Myslím si, volba rozvodu byla na místě... Cítili jsme oba, že náš vztah vyhořel a že i když se budeme snažit sebevíc, hádky se zkrátka budou opakovat...

 

Jenže včera, když si manžel přišel pro malou (již pár týdnů žijeme odděleně) mi navrhl, že bychom mohli zůstat kamarády, přáteli...

 

A to v tom smyslu, že bychom (hlavně kvůli Andulce) jezdili společně na výlety, na dovolenou, zašli společně na zmrzlinu, zkrátka společně dělali různé aktivity...

 

Chápu muže, myslí to dobře, ale já si vůbec nejsem jistá, že je to dobrý nápad. Vyhneme se tak hádkám? Pomůže našemu vztahu fakt, že jsme rozvedení a že jsme jen kamarádi? Nebude mít malá v hlavičce zmatek?

 

Tyto otázky se mi stále honí hlavou jak splašení koně a já nevím, zda na jeho návrh přistoupit....

Můžete mi prosím napsat váš názor? Funguje u někoho z vás takovéto kamarádství?

 

Předem děkuji za vaše odpovědi. S pozdravem

   
24.06.2005 - Láska a vztahy - autor: Sabina

Komentáře:

  1. [29] apina [*]

    můj názor...dvakrát do stejné řeky nevstoupíš!!!

    superkarma: 0 28.06.2005, 11:09:39
  2. avatar
    [28] Dášule [*]

    Stálo by to za pokus, pokud nemáte žádný nového partnera. Možná se naučíte kupovat housky i rohlíky, podle toho, na co kdo máte chuť. Kdysi napsal dr. Plzák, že žena pletoucí svetry a muž milující fotbal spolu mohou žít, pokud on nebude chtít, aby s ním šla na fotbal místo pletení a ona mu nezakáže fotbal, aby jí držel klubíčko. Možná by vám oběma tohle lépe objasnil psycholog.

    superkarma: 0 25.06.2005, 17:24:26
  3. avatar
    [27] Julča [*]

    zena-in: jenže tady se řeší co je a ne co by mělo být.

    superkarma: 0 24.06.2005, 21:42:31
  4. [23] a.... [*]

    vidím, že se tady sešly dva názory, a to teoretici/ ty, které ještě nevědí o co ve skutečnosti jde/ a praktici/ ty, které mají už nějaký ten rozpad rodiny za sebou/
    jako idea vycházet spolu hezky a kamarádit se je fakt skvělý a hodně nás by to chtělo, ale mějte na to nervy to realizovat.S tím člověkem jsme se rozešly přece z nějakých závažných důvodů, asi jsme zjistily,že nám na něm vadí nějaké zásadní věci,že máme diametrálně odlišné představy od života, no a pokud to máme takhle není možné se s ním kamarádit ani kvůli společnému dítěti.

    superkarma: 0 24.06.2005, 14:36:42
  5. avatar
    [22] Žábina [*]

    medunka2001: taky bych to takhle řešila

    superkarma: 0 24.06.2005, 14:25:20
  6. [21] Anai [*]

    Určitě to jde! Můj případ to tedy není, ale vím o několika! A mohlo by tu také platit, stejně jako u dospělých dětí a jejich rodičů (když žijou spolu, hádají se, když se dítě odstěhuje, vztah se zlepší), že když se budete vidět jen o občas a nebudete muset řešit věci související se společnou domácnosti a životem, hádat se nebudete

    superkarma: 0 24.06.2005, 14:23:30
  7. avatar
    [20] medunka2001 [*]

    Možná jsem to nečetla pozorně, ale ze článku mi není úplně jasné jestli už jsou rozvedení nebo ne, taky přesně nevidím, kolik je malé roků. Asi takhle: na jednodenní výlet a na tu zmrzku bych zašla. Nějaké delší dovolené bych si asi společně neplánovala. Držím pěsti. Je fajn, když se k sobě rozvedení partneři chovají dobře a vzájemně se neshazují před dítětem.

    superkarma: 0 24.06.2005, 13:18:14
  8. avatar
    [18] kemy [*]

    podle mě je to dobrý nápad. občasný vídání se s exmanželem tě nezabije a třeba se skutečně ttěmi přáteli i stanete! malá to bude brát podle mě dobře. hlavně kuli ní je to nejlepší řešení. nejhorší pro dítě je, že se rodiče hádají a používají ho jako nástroj k pomstě druhému. tohle je fakt nápad. uvidíš, že i bude šťastná, když jí např. tatínek s maminkou vezmou do zoo společně!

    superkarma: 0 24.06.2005, 11:50:54
  9. avatar
    [16] catcat [*]

    Dneska plně souhlasím s violetou. A zároveň si nedovedu představit, jak by to řešili v případě dalších partnerů. Mě by asi kleplo, kdyby můj jel na dovču s bejvalkou (už jsem to zažila a taky mi málem kleplo). Ne, dítěti se dá dodat důvěra v oba rodiče i jinak, ne jen společným pobytem...

    superkarma: 0 24.06.2005, 11:39:50
  10. avatar
    [14] Beruška1 [*]

    Tedy neumím si představit, že bych jela se svým bývalým na dovolenou a můj současný partner to akceptoval. A stejně mně by se nelíbilo, kdyby on jel na dovolenou či výlet se svojí bývalkou. Jednak i tak je dost málo volných chvil a chci je tudíž trávit s tím, koho mám ráda a ne nějakým bývalým, a jednak, bývalý bere dceru na dovolenou se svojí novou partnerkou a jejím synem, my bereme zase děti mého přítele z bývalého manželství a plně to všem vyhovuje. Ono kamarádství s bývalými partnery má i své hranice.

    superkarma: 0 24.06.2005, 09:54:32
  11. [12] a.... [*]

    Vypadá to , že si pěkně lezete na nervy, nedovedu si představit, jak byste společný výlet strávili bez hádek, i když na něj půjdete s nejlepším předsevzetín, že vše proběhne v klidu.Ty třecí plochy určitě nevymizí.Já bych společný víkend s e svým manželem a dcerou trávila jedině za trest...Je to sice od něj hezké gesto, ale v praxi to nefuguje.Když je dítě takhle malé je to naprosto ideální navyknout ho na jiný model-někdy jde na výlet s maminkou, někdy s tatínkem...

    superkarma: 0 24.06.2005, 09:39:58
  12. avatar
    [9] Julča [*]

    Já si myslím,že je to nejlepší varianta.Že se budete hádat,z toho bych strach neměla.Vždyť spolu nežijete.Dítě bude mít pořád oba rodiče.To každý nedokáže.Držím

    superkarma: 0 24.06.2005, 08:41:10
  13. avatar
    [8] Galina [*]

    Gábi,vše co tu holky psaly,je asi ozkoušené a tudíž věrohodné. Pro dítě je určitě nejlepší,když ví,že má pořád oba rodiče,kteří ho milujou.taková malá holčička se snadno smíří s tím,že žijete odděleně,hlavně,že vás oba pořád má.
    já taky řeším něco podobného...zatím ten model kamarádství zkouším bez rozvodu a ve společné domácnosti...uvidím,co bude dál

    superkarma: 0 24.06.2005, 07:51:06
  14. avatar
    [7] Májík [*]

    Pokud tato situace nebuce vadit vašim případným novým partnerům, tak proč ne. Mám takovýto případ v rodině, ti dva už jsou rozvedení spoustu let, ale do dneška se vídají a to i se svými novými partnery,se kterými mají další děti a funguje to úplně bez problémů.

    superkarma: 0 24.06.2005, 07:22:45
  15. avatar
    [6] clarCa [*]

    nevím, jestli je zrovna nutné tlačit společné dovolené, ale občas ten víkend nebo tka - proč ne. ALe myslím, že mnohem důležitější je, abyste SPOLEČNĚ řešili dětské problémy a nepoužívali dítě jako klín proti tomu druhému.

    superkarma: 0 24.06.2005, 07:00:30
  16. avatar
    [4] *Kotě* [*]

    Já myslím, že to není špatný nápad.

    Malá to vůbec řešit nebude, toho bych se nebála. Dítě hlavně zajímá, jaký vztah mají rodiče k němu a jestli je pořád má. Pro ni bude důležité, jestli se k sobě budete hezky chovat.

    superkarma: 0 24.06.2005, 05:56:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme