Reklama

Mít spřízněnou duši je skvělý pocit, a nemusí se vždy jednat o partnera. Může jít i o kamarádku, které si vážíte a víte, že ať se děje, co se děje, jste tu jedna pro druhou. Jenže někdy je člověk postaven do nepříjemné situace, kdy se bojí, aby právě této spřízněné duši neublížil.

Přesně tohle na vlastní kůži prožívá Martina, která má dlouholetou kamarádku, se kterou se ještě donedávna dělila o chlapa. „Vždy jsem měla kolem sebe hodně přátel, ale jedna osoba z nich pro mě znamená mnoho, je to moje kamarádka Janina. Sice se nekamarádíme od školky, seznámily jsme se v práci, ale i tak mi přirostla k srdci a pojí nás velké pouto. Prošla si se mnou mnoha nepříjemnými záležitostmi, stejně jako já s ní. Byla tu pro mě, když mi zemřela máma, já jí pomáhala dostat se z rozchodu, který se odehrál těsně před plánovanou svatbou, byla jsem s ní, když jí vážně onemocněla máma. Prostě jsme se staly kamarádkami, jak se patří, jenže…“ Martina nyní stojí před rozhodnutím, jestli říct své kamarádce, že ještě do nedávna obě spaly s jedním a tímtéž mužem.

Přátelství je jako zlatá nit, která když se přetrhne, jde sice ještě spojit, ale uzel už navždy zůstane.
Neznámý autor

„Já nikdy nepatřila na rozdíl od Janiny k holkám, které nutně musejí mít po svém boku chlapa. Jako produkční mám navíc opravdu hodně práce, takže jsem si vystačila i s kamarádem do postele, nezabírá to totiž tolik času. Jednoho takového jsem měla, seznámili jsme se během jedné mé pracovní akce a nějak to přerostlo v to, že jsme spolu pravidelně spali. Nic jsme jeden od druhého neočekávali, a bylo to tak fajn.“ Martina byla spokojená, vše šlo jak po drátkách, tedy do té doby, než jí její kamarádka představila svého přítele, ze kterého se bohužel vyklubal můj milenec!

milenec

„Jana poslední měsíc vyprávěla o někom, s kým jí je dobře a vypadá to na toho pravého, na což já nevěřím, ale budiž. Nechtěla o něm říct víc, prý to nechce zakřiknout. Pak to přišlo, nastal čas, kdy mi svého pana božského představila. Těšila jsem se, protože jsem to Janině moc přála. Ale když jsem viděla dotyčného, málem to semnou seklo. Janin přítel byl totiž mým milencem, se kterým pár posledních měsíců spím, ještě před dvěma dny před touhle seznamovačkou jsme spolu dováděli až do rána! Je fakt, že se zmiňoval, že někoho potkal, ale…“ Pro Martinu to byl šok a je v situaci, ze které nevidí rozumné východisko

Říct, či neříct?

„Stála jsem jako opařená, zároveň mi bylo do smíchu, ale zachovala jsem kamennou tvář, podala jsem mu ruku, že mě těší, a překvapilo mě, že hrál mou hru a dělal, že nic. Po hodině a půl koukání, jak spolu vrkají, jsem odešla s tím, že musím ještě dokončit něco práce, a utekla jsem jako malá holka.
Druhý den mi Janina volala a vzdychala blahem, že je prostě úžasný a že jsem se mu prý líbila (ještě aby ne, když s ním spím, pomyslela jsem si). Nemohla jsem jí to říct, protože mi jí bylo líto a nechtěla jsem jí kazit to, je tak zamilovaná.
Ale stále přemýšlím, jestli jí to říct, nebo se tvářit jako doposud, jakože nic?“

A jak se k tomu postavil muž mezi dvěma kamarádkami? „S tím jsem mluvila taky. Nechce, abychom Janině cokoli prozrazovali. Mezi námi to tímto končí, on chce být jen s Janinou a já mám držet jazyk za zuby.“

Vážně bude lepší držet jazyk za zuby? Martina se bojí, jak by to celé dopadlo, kdyby se všechno prozradilo, zvláště poté, co si její citlivá kamarádka prošla s muži takovým malým, vztahovým očistcem...

Čtěte také: