Reklama

Šumava je plná krás, ale kdyby se mě někdo ptal, co tu určitě neminout, měla bych jasno. Vydejte se na okružní cestu z Modravy, přes údolí Roklanského potoka až k Tříjezerní slati!

Ač byste mohli nabýt dojmu, že cílem je pouze ona Tříjezerní slať, opak je pravdou. Kochat se okolní přírodou i stavbami začnete už v Modravě, malé šumavské obci, kde vaše dvanáctikilometrové putování začne.

modravadomy

Pokud jste dorazili autem a k jeho odstavení využijete prostorné placené parkoviště v centru, ocitnete se nad soutokem Modravského a Roklanského potoka. Z nich tu vzniká říčka Vydra. Pokud nebudete mít chuť posedět si na přichystaných lavičkách, vydejte se z parkoviště doprava.

Že jdete správně, poznáte tak, že minete Muzeum Dřevák a místní Pivovar Lyer Modrava. Kdo nevymění procházku za posezení v něm, bude pokračovat přes lávku přemosťující Roklanský potok. Po levé ruce budete mít nouzové nocoviště a na rozcestí odbočíte doleva.

trasa

Rybárna u cesty

Příjemná asfaltová cesta vás dovede po necelých třech kilometrech až k Rybárně. Nečekejte, že tu narazíte na rybníky, sádky nebo něco podobného. S rybami má společného pramálo. Stojí tu bývalá schwarzenberská lesovna. Posledním zdejším lesníkem, než se z objektu stalo rekreační zařízení, byl pan Fischer, česky Rybář. Proto ten název. Na dohled odsud už vás čeká rozcestí Rybárna s odpočívadlem. Po lehké svačince si můžete rozmyslet, kterou trasu okružní cesty zvolíte.

Kterou cestou?

Pokud půjdete doprava, tedy nejprve k Tříjezerní slati, čeká vás strmé stoupání. Nás krpál s údajně osmdesátimetrovým převýšením přesvědčil, abychom odbočili doleva a vydali se druhou stranou. Červená značky nás vedla po rovince, nádherným údolím Roklanského potoka, kde je rozhodně čím se kochat. Míjíte vřesoviště, louky s travinami kouzelně tančícími ve větru a zastavit se můžete i v lokalitě, kde archeologové objevili pozůstatky v Čechách nejvýše položeného sídla, které před zhruba osmi tisíci lety obývali pravěcí lovci a sběrači. A sbírat je tu skutečně co – když přijedete v sezoně, narazíte na koberce borůvek a brusinek.

trava

Javoří Pila

Když po pěti kilometrech z Modravy dojdete k dalšímu bodu vaší trasy, k Javoří Pile, nebuďte zklamáni, že ji vůbec neuvidíte. Zase jde jen o odpočívadlo s rozcestníkem, za nímž už začínají Modravské slatě. Dříve tu ale pila skutečně stávala. Když přestala plnit svůj účel, stal se z ní oblíbený hostinec a noclehárna. V roce 1950 ji ale nahradil objekt pohraniční stráže, který však vzal časem také zasvé. Ale pojďme dál, doprava, příjemnou lesní cestou vedoucí zpočátku do kopečka. Ta vás po zhruba dvou kilometrech přivede až k rozcestníků Pod Oblíkem, odkud je to už jen pár minut k Tříjezerní slati.

Naučnou stezkou přes rašeliniště

Tříjezerní slať je ukázkou typického šumavského vrchovištního rašeliniště. Dřevěný chodníček vás provede po čtvrt kilometru dlouhé naučné stezce kolem tří rašelinných jezírek. Máte šanci spatřit tu mnoho vzácných rostlin, třeba vlochyni bahenní, borovici bažinnou, rašeliník, šichu oboupohlavnou, břízu trpasličí nebo masožravou rosnatku okrouhlolistou.

jezirka

Tříjezerní slať se nachází na jejich okraji Modravských slatí, které patří k nejrozsáhlejšímu komplexu slatí na Šumavě. Šumavská rašeliniště pak patří mezi mokřady mezinárodního významu. Jsou zapsána do seznamu tzv. Ramsarské úmluvy.

Po prohlídce slatě už se vydáte na zpáteční cestu - k Rybárně je to necelý kilometr a od ní pak půjdete po stejné cestě, po které jste přišli, až do Modravy.

Čtěte také:

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit